 |
 
|
 2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
| Hana Hašková (ed.), Jana Pomahačová |
 |
Cílem naší studie je prozkoumat, zda-li a jakým způsobem je v genderově odlišně zacílených médiích reflektována v české společnosti problematika rodičovství a bezdětnosti. Ve studii předkládáme výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných ženských časopisů a kvalitativní výzkumné sondy vybraných časopisů životního stylu pro muže, vydávaných v ČR po roce 1989, tedy v období významných změn v reprodukčním chování. Analýza ukázala na podobnosti, ale i odlišnosti v obsahovém a stylistickém zpracování tématu bezdětnosti a rodičovství v médiích určených ženám a mužům. Sledované časopisy si byly podobné zejména v užívání biologizujících explanačních rámců reprodukčního chování mužů a žen a v implicitním očekávání rodičovství v životech mužů a žen. Zatímco však ve světě ženských časopisů je identita ženy pevně svázána s rolí matky, v časopisech pro muže k sepětí otcovství s identitou muže v takové míře nedochází. Svět časopisů pro ženy akcentuje hodnotu mateřství pro mateřství samo, a to jak ve smyslu vstupu do mateřství, tak i ve smyslu mateřské praxe, zatímco svět časopisů pro muže akcentuje (když už, tak) otcovství jako součást svazku se ženou, a zároveň spíše otcovství ve smyslu rozhodnutí se pro otcovství a jeho biologického aspektu (zplození, předání genetické informace) než otcovské praxe. Paradoxně (nebo právě proto) je pak téma rozhodování se pro celoživotní bezdětnost v časopisech pro ženy sice marginalizováno, ale v časopisech pro muže není přítomno vůbec.
Klíčová slova
bezdětnost, mateřství, otcovství, média, časopisy pro ženy a pro muže
Shrnutí
V těchto Sociologických studiích předkládáme výsledky kvalitativní a kvantitativní analýzy vybraných časopisů pro ženy a kvalitativní výzkumné sondy vybraných časopisů životního stylu pro muže, a to od jejich prvního čísla, které bylo v ČR publikováno, až do roku 2005. Naším cílem bylo prozkoumat, zda-li a jakým způsobem je problematika bezdětnosti a rodičovství prezentována v ČR v genderově odlišně zacílených médiích, konkrétně v časopise Katka, Cosmopolitan, Překvapení, Zdraví, Men´s Health, Esquire a Maxim (Quo), v období významných změn v reprodukčním chování.
Mezi nejvýznamnější indikátory těchto změn patří pokles hodnot různých měr plodnosti, odkládání rodičovství do pozdějšího věku, růst podílu (doposud) bezdětných dospělých lidí v populaci, zvyšování podílu dětí narozených kohabitujícím, ale i osamělým svobodným matkám na všech narozených, a zvyšování podílu neúplných rodin v čele s matkou na rodinách s dětmi. Sociologická data navíc poukazují na významně vyšší podíl mladých mužů než mladých žen, kteří si nejsou svými reprodukčními preferencemi (ještě) příliš jisti.
Média specifickým způsobem sociální realitu reflektují i vytváří. Studium mediálních obsahů je tedy jedním z užitečných nástrojů analýzy a pochopení společenských změn. Naším cílem bylo v nastíněném kontextu aktuálních diskusí o proměnách (časování a hodnotě) rodičovství zkoumat, jaké otázky jsou v souvislosti s fenoménem rodičovství a bezdětnosti ve světě vybraných ženských a mužských časopisů otevírány, jaká dílčí témata se vynořují, jak jsou zpracována, které roviny a aspekty mateřství/otcovství/bezdětnosti jsou odkrývány, a které naopak zůstávají ve sledovaných médiích neviditelné. V našem studiu jsme si položily následující základní výzkumné otázky: Jak dnes ženy/muži ve světě časopisů pro ženy/muže vnímají mateřství/otcovství/bezdětnost – co pro ně znamená? Jakým způsobem jsou v nich konstruovány vztahy mezi mateřstvím a feminitou/feminitami nebo otcovstvím a maskulinitou/maskulinitami? Jak definují zisky nebo naopak ztráty, které s sebou mateřství/otcovství/bezdětnost přináší? Jakou roli hrají ve světě časopisů pro ženy/muže při plánování rodičovství emocionální, ekonomické, sociální nebo jiné faktory? Jaké jsou v časopisech pro ženy/muže artikulovány případné bariéry pro založení rodiny? Do jakých explanačních rámců jsou redakcemi časopisů a oslovenými odborníky zasazovány sledované sociodemografické trendy?
V našich analýzách jsme poukázaly na to, že mateřství je v časopisech pro ženy stále připisována velmi vysoká hodnota, jejíž význam neoslabuje, i když narůstá význam dalších hodnot, mateřství konkurujících. Tento konflikt vede zpravidla k odkládání mateřství do pozdějšího věku ženy (i když odkládání rodičovství je zde často spojeno také s bariérami vstupu do rodičovství), nikoliv však k rozhodnutí pro celoživotní bezdětnost. Mateřství se v životě ve světě sledovaných časopisů pro ženy očekává. Je zde s ženou spojeno „přirozeností“ – přesněji koncepty, které s „přirozeností“ a „normalitou“ pracují, jako jsou „biologické hodiny“ nebo „mateřské pudy“. Ty ženy, které mateřství odmítají, vystupují na stránkách časopisů pro ženy jako společensky stigmatizované, nucené neustále obhajovat svou volbu. V případě nechtěného těhotenství je naopak názorové klima v ženských časopisech zcela nakloněno svobodné volbě ženy ohledně toho, zda-li se matkou stát či ne. Názor muže je v daném ohledu brán jako velmi málo podstatný a jakýkoliv tlak z jeho strany je považován za negativní. Mateřství je v časopisech pro ženy tím, co ženy chtějí, očekávají a co si spojují (i přes mnohé problémy, které s sebou může přinášet) s pozitivními pocity „životního naplnění“. Zároveň však mateřství není samozřejmostí. Mnohé ženy na stránkách časopisů pro ženy bojují s nepříznivou situací v partnerství nebo s neplodností. Jejich životní příběhy jsou plné vysokých osobních investic za účelem jediného cíle, a to právě mateřství.
A jaký je příběh otcovství, odkládání otcovství, neplodnosti nebo rozhodování pro celoživotní bezdětnost ve studovaných life-stylových časopisech pro muže na českém trhu? Při komparaci článků z těchto médií s články sebranými pro analýzu ženských časopisů lze říci, že tato témata nejsou (podle očekávání) v časopisech pro muže samostatně tematizována zdaleka tak často jako v časopisech pro ženy. Naopak, sledovaná problematika se objevuje v časopisech pro muže zcela marginálně. Zatímco v časopisech pro ženy zřetelně vystupuje do popředí síla osobních příběhů, a to ať už matek, mateřství doposud odkládajících nebo třeba o mateřství usilujících žen, dominantním rysem stylistického zpracování studované tematiky v časopisech pro muže je ironie a nadsázka, která je přítomná v těchto médiích i v mnohých dalších (nikoliv však všech) článcích. S její pomocí redakce konfrontují (nebo se vyrovnávají) i (s) explicitně zmiňovanou normou „aktivního otcovství“. Námět zakládání rodiny (vstupu do otcovství) je ale v časopisech pro muže zpracován daleko častěji než námět otcovské praxe. Vstup do rodičovství je zde často svázán s uzavřením sňatku. Vstup do manželství i rodičovství je v časopisech pro muže zobrazován jako něco, čemu se muži vyhýbají. Těmi, kdo muže do rodičovství vede („tlačí“), jsou v časopisech pro muže ženy, často definované jako třicátnice. Ideální věk mužů pro vstup do rodičovství zpravidla diskutován nebývá, respektive je kladen do souvislosti s biologickým věkem jejich partnerek.
Přístup mužů a žen k rodičovství je v článcích vysvětlován zpravidla biologizujícími explanacemi, v nichž jsou ženy těmi s „mateřskými instinkty/pudy“ k výchově a péči o děti, zatímco „instinkty/pudy“ mužů jsou definovány nikoliv k péči a výchově potomků, ale pouze z hlediska biologického aspektu rodičovství – zplození dítěte. Biologizující explanační rámce jsou tedy využívány v obou zkoumaných světech, ve světě sledovaných časopisů pro muže i pro ženy. Ačkoliv „příběhy“, které s biologizujícími koncepty pracují, z časopisů pro ženy a pro muže nejsou stejné, podoba jejich explanačního rámce naznačuje, že jsou taková „vyprávění“ vlastně „opačnými stranami jedné mince“.
Vstup do manželství a rodičovství se v časopisech pro muže (obdobně jako v časopisech pro ženy) v článcích pojednávajících na zkoumané téma do budoucna očekává a obrazy mužů jako dominantních a sexuálně hyperaktivních bojovníků-nadsamců, kteří se angažují v sexuálních aktivitách s mnohými krásnými ženami a partnerky opouštějí, jakmile vysloví slovo děti nebo svatba, jsou často (nikoliv však vždy) doprovázeny ironickými poznámkami, kontradikcemi a stylisticky zpracovány s nadsázkou, jejichž použití otevírá možnosti (nikoliv však nutnost) vícesměnného čtení předložených obrazů maskulinity. Včetně těch, které se hegemonnímu konceptu maskulinity kriticky vysmívají.
Téma neplánovaného těhotenství není v časopisech pro muže samostatně zpracováno vůbec. Absenci samostatné tematizace neplánovaného těhotenství v časopisech pro muže a zpracování dané tematiky v časopisech pro ženy způsobem, který marginalizuje pozici muže v rozhodování o pokračování těhotenství ženy, je vzájemně konzistentní a konstruuje neplánované těhotenství jako „její problém“.
Obdobně, zatímco v časopisech pro ženy se setkáváme s emotivně laděnými texty na téma hodnoty mateřství pro ženy, hodnota otcovství pro muže v časopisech pro muže samostatně tematizována není. Zatímco je v časopisech pro ženy mateřství tím, co se očekává, žádá, co má vysokou hodnotu, ale zároveň není samozřejmostí, jelikož je možné na cestě k němu narazit na nejrůznější bariéry, z nichž některé lze však anticipovat (např. věk), bránit se jim a případně přinášet i nejrůznější oběti za účelem jejich překonání, v časopisech pro muže je sice otcovství také tím, co se do budoucna předpokládá, ale jeho hodnota pro muže akcentována nikde explicitně není a zároveň zde nejsou diskutovány ani případné bariéry na cestě k otcovství. A to ani v případě neplodnosti. V časopisech pro muže je diskutována jen neplodnost muže, která je však zároveň ve všech článcích prohlášena za jednou pro vždy vyřešenou za pomoci asistované reprodukce. Jakékoliv náklady (psychologické, emocionální či ekonomické) účasti v programech asistované reprodukce přitom diskutovány v časopisech pro muže na rozdíl od časopisů pro ženy (plných osobních vyprávění žen pohybujících se v cyklech očekávání a lékařských regulací jejich těl) nejsou.
Zatímco ve světě ženských časopisů je identita ženy pevně svázána s rolí matky, v časopisech pro muže k takovému sepětí otcovství s identitou muže nedochází. Svět časopisů pro ženy akcentuje hodnotu mateřství pro mateřství samo, a to jak ve smyslu vstupu do mateřství, tak i ve smyslu mateřské praxe, zatímco svět časopisů pro muže akcentuje (když už, tak) rodičovství jako součást svazku se ženou, a zároveň spíše otcovství ve smyslu rozhodnutí se pro otcovství a jeho biologického aspektu (zplození, předání genetické informace) než otcovské praxe. |
 SS_06_13.pdf |
| |
 |
|
| 2009:10 Volby do Senátu 1996 až 2008 |
| 2009:9 Zobrazování nerovností a hodnotová poselství v časopisech pro děti a mládež na příkladu časopisu Bravo |
| 2009:8 Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje |
| 2009:7 Rodinné a pracovní dráhy mladých: holistická perspektiva |
| 2009:6 Aplikace principů partnerství a participace v prostředí malých měst České republiky |
| 2009:5 Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání |
| 2009:4 Genderová segregace českého trhu práce. Kvantitativní a kvalitativní obraz |
| 2009:3 Problémové čtvrti ve městě a politiky k jejich regeneraci – případová studie Prahy |
| 2009:2 Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí. Výsledky Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP 2008 - Náboženství |
| 2009:1 První volby do Senátu. Analýza voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1996 |
| 2008:5 Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti |
| 2008:4 Sociální distance a stratifikace: sociální prostor v České republice |
| 2008:3 Vývoj a determinace vzdělanostních nerovností v České republice v letech 1955 až 2002 v evropském kontextu |
| 2008:2 Aktéři rozvoje regionu - Orlicko |
| 2008:1 Politická informovanost občanů: teorie, měření a role při zkoumání politických postojů |
| 2007:11 Trvalá nebo dočasná změna? Uspořádání genderových rolí v rodinách s pečujícími otci |
| 2007:10 Participace a partnerství v místní veřejné správě |
| 2007:9 Podmínky rodičovství v podnikovém prostředí v mezinárodním srovnání |
| 2007:8 Politické důsledky suburbanizace |
| 2007:7 Otcové, matky a porozvodová péče o děti |
| 2007:6 Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění |
| 2007:5 Reprezentace různých forem rodinného a pracovního života v ženských a mužských časopisech |
| 2007:4 Český trh práce: proměna struktur a pracovních orientací |
| 2007:3 Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života |
| 2007:2 Institucionální zázemí české sociologie před nástupem marxismu |
| 2007:1 Vzdělanostní aspirace ve srovnávací perspektivě. Role individuálních, kontextových a strukturních faktorů při formování vzdělanostních aspirací v zemích OECD |
| 2006:14 Pracovní a rodinné role a jejich kombinace v životě českých rodičů: plány versus realita |
| 2006:13 Rodičovství a bezdětnost ve vybraných časopisech pro ženy a pro muže |
| 2006:12 Soudržnost společnosti z pohledu české veřejnosti |
| 2006:11 Věda jako věc veřejná: vědní politiky a média |
| 2006:10 Menšinová problematika v ČR: komunitní život a reprezentace kolektivních zájmů (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové) |
| 2006:9 Sociální postavení a životní styl v české společnosti |
| 2006:8 Obraz vědy v českém veřejném mínění |
| 2006:7 Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření |
| 2006:6 Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL |
| 2006:5 Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti |
| 2006:4 Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě |
| 2006:3 Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu |
| 2006:2 Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 |
| 2006:1 Socioekonomické hodnoty, politiky a instituce v období vstupu České republiky do Evropské unie |
| 2005:06 Občanská společnost v regionech České republiky |
| 2005:05 Občanská společnost a občanská participace v České republice |
| 2005:04 Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie |
| 2005:03 Regionální elity 2004 |
| 2005:02 Politické chování v metropolitních oblastech České republiky v letech 1990 až 2002 – vzorce, trendy a vztahy k suburbanizaci |
| 2005:01 Měření hodnotových orientací metodou hodnotových portrétů S.H. Schwartze |
| 2004:11 Zdroje utváření skupinových mentalit v České republice po roce 1989 |
| 2004:10 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV: sborník příspěvků ze semináře konaného 11. a 12. září 2003 v Praze |
| 2004:9 Česká národní identita po zániku Československa a před vstupem do Evropské unie |
| 2004:8 Životní strategie podnikatelek a podnikatelů na přelomu tisíciletí |
| 2004:7 Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě |
| 2004:6 Životní spokojenost: rodina, práce a další faktory |
| 2004:5 Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství |
| 2004:4 Strukturní napětí na pomezí trhu práce a sociální politiky v České republice |
| 2004:3 Metropolitní oblasti v České republice - definice, základní charakteristiky, suburbanizace a její vliv na politické chování |
| 2004:2 Mezinárodní výzkum násilí na ženách – ČR/2003: příspěvek k sociologickému zkoumání násilí v rodině |
| 2004:1 Volby do Evropského parlamentu 2004 – analýza volební účasti a stranické podpory v České republice |
| 2003:12 Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí |
| 2003:11 Pohled české veřejnosti na elity působící v politice a ekonomice |
| 2003:10 Rekonstrukce komunistického vládnutí na konci osmdesátých let |
| 2003:9 Občanská a politická participace žen v České republice a role evropské politiky genderové rovnosti a politik vstupu ČR do EU |
| 2003:8 Předvolební výzkumy, volební výsledky a validita měření před parlamentními volbami v roce 2002 |
| 2003:7 Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve společnosti a jejich kvalita |
| 2003:6 Proměny českých socioekonomických hodnot na přelomu století |
| 2003:5 Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let |
| 2003:4 Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním |
| 2003:3 Hodnoty práce a zaměstnání ve středoevropských a západoevropských zemích |
| 2003:2 Mezigenerační biografická konfigurace obyvatel české části Euroregionu Nisa |
| 2003:1 Strukturální zdroje růstu nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání |
| 2002:13 Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace |
| 2002:12 Skupinové mentality |
| 2002:11 Svět hierarchií a reálný socialismus. Dědictví komunistické vlády II: sborník příspěvků ke zkoumání sociálních hierarchií |
| 2002:10 Sociální kontext života žen pracujících v řídících pozicích |
| 2002:09 Parties in the Parliament. Why, When and How do Parties act in Unity? |
| 2002:08 Životní strategie manažerek: případová studie |
| 2002:07 Region a politika |
| 2002:06 Svět hierarchií a reálný socialismus |
| 2002:05 Dráhy bydlení v ČR 1960-2001 |
| 2002:04 Reemigranti a sociálně sdílené hodnoty |
| 2002:03 Spokojenost českých občanů s bydlením |
| 2002:02 The Influence of Family Origin on the Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989 |
| 2002:01 Zrod a další vývoj nových elit v České republice (od konce osmdesátých let 20. století do jara 2002) |
| 2001:12 Kdo se bojí hierarchií? Dědictví komunistické vlády |
| 2001:11 11th September. Mezinárodní internetový komunikační výzkum |
| 2001:10 Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích |
| 2001:09 Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 - srovnání České a Slovenské republiky |
| 2001:08 Linie štěpení v České republice. Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality |
| 2001:07 Romská otázka - překážka vstupu České republiky do Evropské unie? |
| 2001:06 ISSP - Životní prostředí |
| 2001:05 Mzdová a příjmová diferenciace v České republice v transformačním období |
| 2001:04 Nositelé vytváření přeshraničního společenství na česko-německé hranici |
| 2001:03 Adresný příspěvek na nájemné v prostředí České republiky: komparace vybraných modelů |
| 2001:02 Role politického, kulturního a sociálního kapitálu při výběru střední školy v socialistickém Československu, 1948-1989 |
| 2001:01 Vliv podpor v nezaměstnanosti, sociálních podpor a dávek sociální pomoci na pracovní motivaci nezaměstnaných v České republice |
| 2000:07 Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek |
| 2000:06 Vývoj sociální struktury v české společnosti 1988-1999 |
| 2000:05 Stranická identifikace v České republice |
| 2000:04 What makes inequalities legitimate? An International Comparison |
| 2000:03 Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti |
| 2000:02 Transformace a modernizace společnosti na příkladech vybraných institucí |
| 2000:01 The Housing Policy Changes and Housing Expenditures in the Czech Republic |
| 1999:11 Geografická analýza pohraničí České republiky |
| 1999:10 Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the Czech Republic in the 1990s. |
| 1999:09 Vnímané a spravedlivé nerovnosti: vývoj v devadesátých letech a další souvislosti |
| 1999:08 Postoje československých občanů k demokracii v roce 1968 |
| 1999:07 Utváření postojů obyvatel českého města I. |
| 1999:06 Muž v rodině - demokratizace sféry soukromé |
| 1999:05 Vývoj politiky rovných příležitostí mužů a žen v České republice v kontextu evropské integrace |
| 1999:04Nositelé přeshraniční spolupráce na česko-německé hranici |
| 1999:03 Známosti osobností lokální politiky |
| 1999:02 Trh bydlení, jeho regionální diferenciace a sociální souvislosti |
| 1999:01 Odraz společenských změn ve veřejném mínění 1990-1998 |
| 1998:06 Modernizační kontext transformace, strukturní a institucionální aspekty |
| 1998:05 Poslanci prvního českého parlamentu (1992-1996) |
| 1998:04 Konzervatismus a liberalismus na pozadí percepce sociálního státu |
| 1998:03 Česká rodina v transformaci – Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace |
| 1998:02 Results of a Czech-Slovak Comparison: Actors of Social Transformation and Modernisation. Attitudes of Individuals an Institutions to Social Transformation |
| 1998:01 Trh s bydlením a jeho sociální souvislosti - situace v Praze a Brně |
| 1997:08 Rodina a měnící se gender role – sociální analýza české rodiny |
| 1997:07 The territorial dimension of public administration reforms in East Central Europe |
| 1997:06 Czech Women in the Labor Market Work and Family in a Transition Economy |
| 1997:05 Vývoj vybraných oborů vzdělání z hlediska genderu |
| 1997:04 Mass Privatization, Distributive Politics, and Popular Support for Reform in the Czech Republic |
| 1997:03 Politická kultura lokálních politických elit: srovnání českého a východoněmeckého města |
| 1997:02 Průmyslové podniky se zahraničním kapitálem v česko-německém pohraničí |
| 1997:01 Political, Organizational and Policy Transformation at the Municipal Level: The Case of Liberec |
| 1996:12 Osidlování českého pohraničí od května 1945 |
| 1996:11 Individuální kontakty obyvatel na česko-německé hranici |
| 1996:10 Socio-Economic Changes in the Czech Republic with an Appendix concerning the 1996 Elections´ Results |
| 1996:09 Národní identita |
| 1996:08 Politics, Skills and Industrial Restructuring. Introductory Findings on Local Institutions of Human Resources Development in Czech Machinery Indrustry |
| 1996:07 Subjective Mobility and Perception of Life Chances in Eastern Europe. Empirical evidence against a Marxist view of relationships between subjective and objective mobility |
| 1996:06 Zpráva o vývoji sociální struktury české a slovenské společnosti 1945-1993 |
| 1996:05 Tripartita jako model prostředkování zájmů v politickém systému České republiky |
| 1996:04 Národnostní a etnické vztahy v českém pohraničí - obraz Čecha, Němce, Rakušana a Roma ve vědomí obyvatel |
| 1996:03 The Making of Post-Communist Elites in Eastern Europe. A comparison of political and economic elites in the Czech Republic, Hungary and Poland |
| 1996:02 Sudetoněmecká otázka v názorech a postojích obyvatel českého pohraničí |
| 1996:01 Demografické chování obyvatelstva České republiky během přeměny společnosti po roce 1989 |
| 1995:08 Česká republika v roce 1994. Politická ročenka |
| 1995:07 Problém normativity a policejní represe v předlistopadovém Československu |
| 1995:06 Industriální vztahy a sociálně politické orientace českých dělníků a manažerů |
| 1995:05 Rozdíly v chování regionálních populací a jejich příčiny |
| 1995:04 Women, Work and Society |
| 1995:03 Trh práce a jeho potenciál |
| 1995:02 Etnické a národnostní vztahy v pánevní oblasti severních Čech (s důrazem na romskou problematiku) |
| 1995:01 In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Coutries |
| 1994:09 Česká republika v roce 1993. Politická ročenka |
| 1994:08 Large-Scale Privatization: Social Conflict and Consensus |
| 1994:07 Economic Inequalities Old and New: The Czech Case |
| 1994:06 Prostředky kauzálního modelování v sociologii. Shrnující pojednání o postupech a přehled základních pojmů |
| 1994:05 Regionální diferenciace sociálních problémů v České republice |
| 1994:04 A Historical Comparison of Social Structures in the Czech Republic in 1984 and 1993 |
| 1994:03 Přeshraniční souvislosti sociálních změn v oblasti české části euroregionu Chebsko |
| 1994:02 Social and Political Transformation in the Czech Republic |
| 1994:01 Lotus Organizátor. Uživatelská příručka |
| 1993:09 Sociální a mzdové problémy zaměstnanců malých a středních soukromých podniků |
| 1993:08 Sociální postavení rodiny jako základního činitele a adresáta sociální pomoci |
| 1993:07 Changing Conditions - Changing Values? Changes in the position and perception of education during the post-communist transformation: the case of the Czech Republic |
| 1993:06 Perceptions of Justice. Principles of Distributive Justice in Comparative Perspective |
| 1993:05 Determinants of Economic Success in the First Stage of the Post-Communist Transformation. The Czech Republic 1989-1992 |
| 1993:04 Revolution for Whom? Analysis of selected patterns of intragenerational mobility in the Czech Republic |
| 1993:03 RODINA ´89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
| 1993:02 RODINA '89. Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi post-komunistické transformace. Česká republika 1989-1992 |
| 1993:01 Microsoft Word verze 5.5. Uživatelská příručka |
| 1992:09 Historical Comparison of Social Stratification Types in Czechoslovakia 1967-1991 |
| 1992:08 Rodina '89. Úloha mentálních schopností a sociálního původu ve formování vzdělanostních aspirací |
| 1992:07 The Zero Generation of Small Business Owners in Czechoslovakia |
| 1992:06 Time Use of Small Business Owners. Results and Methodological Comments |
| 1992:05 Perception of Changing Inequality in Czechoslovakia |
| 1992:04 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
| 1992:03 Politické strany a hnutí v Československu |
| 1992:02 Politische Partien und Bewegungen in der Tschechoslowakei |
| 1992:01 Prague in the New Central Europe. International conference 2-4 June 1990 |
| 1991:09 Vybrané kapitoly z uživatelské příručky Microsoft Word verze 5.0 |
| 1991:08 Nultá podnikatelská generace |
| 1991:07 Rodina '89. Zdroje vzdělanostních nerovností |
| 1991:06 Hodnotové orientace československé mužské mládeže a jejich vztah k obraně vlasti |
| 1991:05 Gender and the Employment of Higher Education Graduates in Czechoslovakia |
| 1991:04 Územní vztahy, územní a státoprávní uspořádání České republiky v názorech obyvatel |
| 1991:03 Social Problems of Participation in the Changing Czechoslovak Economy |
| 1991:02 K postavení žen v československé společnosti |
| 1991:01 Socialist Czechoslovakia - System Error and Premises for Change |
| 1990:06 Názory na rozvoj soukromého podnikání |
| 1990:05 Growing interest in informal work - consequences for time use research. XIIth World Congress of Sociology, Madrid 1990, Thematic Group 1, Time Use Research |
| 1990:04 Value-satisfaction Model and the Value of Innovation |
| 1990:03 Who Gains and Who Loses in a Socialist Redistribution |
| 1990:02 Ženy a volby '90 |
| 1990:01 Beyond Educational Inequality in Czechoslovakia |
| 1989:02 Československá varianta Mezinárodní standardní klasifikace zaměstnání (ISCO) |
| 1989:01 Family Effect on Educational Attainment in Czechoslovakia, Hungary and the Netherlands |
| |
| |
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
