Abstract graphs, charts, diagrams, maps, and models have become frequent in the visual arts of recent years; their uses range from allusions and borrowings of scientific aesthetics to projects verging on “soft science,” demonstrating ambitions to deploy them methodically. My intention is to survey and analyze the various uses of scientific visualizations in contemporary art and art criticism with special emphasis on their aesthetic and methodological functions. I do not mean to disqualify the appropriation of these scientific tools by artists as purely ornamental, rather the opposite: although they do not strive for producing reliable data and their techniques are often far from rigorous, they can yield many interesting insights and inspire new uses of the practices of visualization. It is also true that many of the traditional scientific graphic methods and techniques were developed with an eye to their aesthetic value (interestingly enough, many late 20^th century manuals of scientific visualizations read like treatises on abstract modernism). It is not only the one-way current of inspiration (from science to art), which interests me at this point, but rather their mutual interrelations both in history and present.

• Sociologická technoimaginace: teorie a dějiny vizualizací v sociálních vědách
  

Výzkumný pobyt v Graduate Center, City University of New York je věnován práci na antologii komentovaných textů. Antologie vychází z přesvědčení, že v dnešní době je mnohdy podstatnější zorientovat se v nahromaděných kulturních statcích, uspořádat je a umět si z nich vybrat, než přidat k nim nutně nějaké radikálně nové a originální dílo. Proto také v současném umění dominují rozmanité podoby vytváření „nového ze starého“: předělávky, výpůjčky, krádeže, citace, remixy, recyklace, odkazy, odklony a posuny, dekontextualizace a rekontextualizace, parodie, pastiše, archívy, databáze, manipulace, remediace, reprodukce a postprodukce. Jistým problémem dosavadní kriticko-teoretické reflexe těchto tendencí je, že jsou považovány za fenomén několika posledních desetiletí a často spojovány výlučně s elektronickými médii. Antologie si klade za cíl představit i jejich bohatou, třebaže marginalizovanou historii.