| Realita se vlivem pohybu transformuje. Její pozorovatel si s pomocí informací obsažených v měnících se obrazech světa vytváří vjem jejího třírozměrného uspořádání. Pohyb umožňuje jednoznačnou interpretaci vnímaného objektu, která z jediného jeho sítnicového obrazu při absenci jiných prostorových nápovědí není možná. Ne každý druh pohybu umožňuje pozorovateli přesný a detailní vjem. K jeho navození je optimální pohyb rotační a ve směru kolem vertikální osy objektu. V předkládané práci se autor pokouší shrnout současný stav poznání při studiu vnímání struktury pohybujících se objektů. Tuto tématiku autor práce rozčlenil do tří námětových okruhů: 1. aspekt podnětové struktury, z něhož pozorovatel odvozuje informace o prostorovém uspořádání v rámci objektu, 2. míra vlivu nejrůznějších podnětových parametrů na vjem 3D struktury, 3. kvalita výsledného vjemu. Člověk se při vnímání hloubky a pohybu dopouští mnohých závažných, ale přitom systematických chyb, jejichž postižení může napomoci porozumění percepčním zákonitostem. |
