Hlavička MÚA

Publikace MSÚ

Publikace MSÚ – Spory o dějiny

Spory o dějiny II

Obsah

Eva Broklová: Úvod

Články a studie

Miloslav Bednář: Aktuální význam Masarykovy filosofického a politického přínosu k myšlence evropské integrace --- Jan Rataj: koncepce prezidenta E. Beneše na obnovu československé suverenity a československo-sovětský konflikt roku 1944 --- Vladislav Moulis: Poslední léta života Jana Masaryka --- Vladimír Svatoň: Několik črt v povaze ruského nacionalizmu --- Jan Rataj: Politické poměry symboliky svatováclavské tradice a tradice 28. října v moderních československých a českých dějinách

Recenze

Eva Broklová: Antonín Klimek, Boj o hrad /2./ Kdo po Masarykovy? --- Eva Broklová: Můj domov je tam, kde hučí voda po lučinách, bory šumí po skalinách

Dějiny a média

Lubomír Brokl: Oč jde v naší dnešní politice-zdokonalená repríza? --- Eva Broklová: Dopis šéfredaktorovi LN - „Hvězdné nebe nede mnou a mravní zákon ve mně“ (I. Kant)

Summaries

Summaries --- Ediční poznámka

Resume

Druhý svazek ediční řady Spory o dějiny, vydávané od října 1999 Masarykovým ústavem Akademie věd České republiky, se kriticky zabývá některými aktuálními politickými otázkami České republiky s významným dějinným podtextem, novějším vývojem pojetí svatováclavské tradice a dějinnými proměnami oslav 28. října, zatím nedostatečně osvětlenými událostmi československých dějin závěrečného období druhé světové války, následujícími ději do komunistického totalitního puče v únoru 1948, specifickými rysy tradice ruského nacionalismu a značně dezinterpretujícími výklady, jak Masarykova prezidentského působení, tak dějin česko-německých vztahů.

Aktuálnímu přínosu T. G. Masaryka k myšlence evropské integrace se věnuje úvodní příspěvek Miloslava Bednáře. Vyplývá z něj, že v porovnání s Masarykovou, tradiční evropské rozmanitosti přiměřenou, demokratickou koncepcí Spojených států evropských se nynější dirigisticky federalistické pojetí Evropské unie ukazuje jako uměle centralizující, uniformující politický útvar, který se nepřirozeně izoluje od americké demokracie a zakládá se pouze na relativních hospodářských výhodách.

Text významné přednášky Jana Rataje se zabývá problematikou moderního vývoje politického chápání svatováclavské tradice a vývojem politického přístupu ke tradici 28. října. Nejobsáhlejším textem sborníku je studie Jana Rataje „Koncepce prezidenta E. Beneše na obnovu československé suverenity a československo-sovětský konflikt z r. 1944“. Autor z nyní dostupných pramenů pečlivě sleduje dramatický osud původního Benešova záměru účinně vyrovnávat nově spojeneckou vazbu Československa na Sovětský svaz významnými svazky se západními demokraciemi. Přesvědčivě dokládá, jak násilnické metody SSSR a slabá vůle západních demokracií takovému jednání čelit způsobily, že Benešova zahraničně politická koncepce Československé republiky postupně ztroskotala.

Ladislav Moulis se v pojednání „Poslední léta života Jana Masaryka“ polemicky zamýšlí nad platností výkladu zahraničně-politického působení Jana Masaryka od r. 1945, jak jej podávají M. Kolář a P. Kosatík v publikaci „Jan Masaryk. Pravdivý příběh“. Autor ukazuje, jak se tendenční předpojatost autorů projevuje v často jednostranně výběrovém popisu vícerozměrného politického jednání Jana Masaryka v době, jež v Československu předcházela nástupu komunistické totalitní moci.

Vladimír Svatoň se v úvaze „Několik črt v povaze ruského nacionalismu“ poutavě zabývá tradičně významným problémem ruského mesianismu. Recenze Evy Broklové se polemicky vyrovnávají s druhým dílem problematické práce A. Klimka o Masarykově prezidentství „Boj o Hrad“ a s nedávnou, nekriticky a tendenčně pojatou, výstavou „Kde domov můj“ o novějších dějinách česko-německých vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Sporu o dějiny II jsou, tak jako již předcházející I. svazek této ediční řady, opatřený souborem anglických shrnutí. Stručný rozbor Lubomíra Brokla „Oč jde v naší dnešní politice - zdokonalená repríza?“ upozorňuje na současné mimoústavní způsoby politického nátlaku, jež dnes obdobně jako kdysi počátky ruského bolševismu, italského fašismu a německého nacismu nikoli bezvýznamně ohrožují zatím neustálenou postkomunistickou ústavní demokracii České republiky.


Aktualizováno: 2010-09-01       © Obsah: MÚA AV ČR, web: webmaster, 2010