Vážené
čtenářky, vážení čtenáři,
dovolte mi několik slov úvodem k prvnímu
letošnímu číslu časopisu Gender,
rovné příležitosti, výzkum,
které je věnováno feministickým
reflexím otázek
spojených s multikulturní
situací současných společností, s
feminizací
migrace, vyostřováním
globálních nerovností a
novými formami marginalizace a
exkluze v globální ekonomice.
V rubrice gender
přinášíme článek Marty
Kolářové Globální
muž a lokální žena?, ve
kterém autorka shrnuje dosavadní
feministické
analýzy procesů globalizace a rovněž kritiky
přístupů převládajících
v sociálních vědách,
které genderovou dimenzi problému dosud do
značné
míry opomíjejí. Tematicky na to
navazuje článek Terezy Hendlové Dynamika
domácích prací
z globálního hlediska,
který se věnuje současným
problémům spojeným
s přesouváním pečovatelské
práce na migrantky, čímž
vznikají globální řetězce
péče a nové nerovnosti mezi ženami
napříč třídní
příslušností, etnicitou a
národností. Marek Hrubec pak ve svém
článku rozvíjí
feministickou kritickou teorii zneuznání
s ohledem na dynamiku sociálních
konfliktů vedoucích na jedné straně
k proměnám systému hodnocení
výkonu a
novému ocenění
projednávaných činností, na druhou
stranu ale k zneuznání
těchto činností v jejich původní formě.
V druhém bloku,
který se v tomto tematickém
čísle
vztahuje k tématu kulturní diverzity,
otiskujeme článek Blanky
Knotkové-Čapkové Marginalizace,
reprezentace a identita podrobených
v kontextu současné indické společnosti,
ve kterém se autorka věnuje
indické společnosti a kontextualizaci současných
problémů prostřednictvím
postkoloniálních studií a
multikulturních a feministických
teorií.
V článku Kultura, gender a migrace se
Martina Rašticová zabývá
indickými imigranty v USA a pomocí
přístupů transkulturní psychologie si
všímá proměn kulturních
tradic a hodnot v novém prostředí.
Martina
Horáková pak ve svém článku
Jak psát o odlišnosti:
Autobiografické reakce
původních obyvatelek Severní Ameriky a
Austrálie na mainstreamový feminismus
aplikuje přístupy postkoloniálních
studií na analýzu narativních
výpovědí
původních obyvatelek Austrálie a
Severní Ameriky.
V rubrice výzkum
se čtenáři a čtenářky mohou seznámit
s výzkumem Catherine Vassilikou, která
se věnovala imigrantkám
zaměstnávaným jako pečovatelky a pomocnice
v domácnosti v Řecku.
Poslední článek Hany Klamkové Rod
a rasa se zabývá
historickým výzkumem
role genderu a rasy v nacionalistické ideologii
Třetí říše.
Tématu globalizace, multikulturalismu,
nových forem globálních
nerovností a feminizaci migrace je věnována i
rubrika recenze.
V tomto čísle představujeme mimo jiné
sborník Arlie Hochschild a Barbary
Ehrenreich Global Women. Nannies, Maids, and Sex Workers in
the New Economy,
knihu Seyly Benhabib The Claims of Culture: Equality and
Diversity in the
Global Era, dále dnes již klasickou knihu bell
hooks Feminist Theory.
From Margin to Center a publikaci kolektivu autorů Gender
and
International Migration in Europe. Za zmínku
stojí rovněž recenzní stať
Beth Lazroe, která v ní navazuje na pražskou
výstavu reklamních plakátů
objektivizujících ženské tělo.
Jménem redakce bych ráda poděkovala recenzentům a
recenzentkám, kteří se
podíleli na recenzním
řízení. Tímto
monotematickým číslem si klademe za
cíl
zejména uvést témata
spojená s globalizací a multikulturalismem do
genderových
studií v České republice. Genderové
analýzy společenských nerovností dnes
musejí zahrnout rovněž další dimenze,
jako jsou třída, etnicita, rasa,
náboženství, sexuální
orientace, národnost atd., které ve
vzájemném
spolupůsobení vytvářejí
sítě vícenásobného
znevýhodnění a nespravedlností a
komplikují možnosti jejich nápravy.
Naším cílem tak bylo upozornit na tyto
otázky v českém prostředí a
otevřít diskusi o transnacionálních
problémech
feministické teorie a genderových
studií a o vztahu multikulturalismu a
feminismu v souvislostech globalizujícího se
kapitalismu.
Zuzana
Uhde
redaktorka
