Publikace AAV – Práce z Archivu AV...
Slovanství a věda v 19. a 20. století
Slavism and Sciences and Humanities in the 19th and 20th Centuries
Slovanství a věda v 19. a 20. století. Marek Ďurčanský (ed.). Práce z Archivu Akademie věd. Řada A, svazek 8. Praha, Archiv AV ČR 2005 (vyšlo 2006), 288 s. Obrazová příloha, anglická resumé. ISSN 1213-7928, ISBN 80-86404-14-5 Cena: 162,- Kč
Dějiny české slavistiky v žádném případě nejsou terra incognita. Těžko by asi bylo možné najít závažnější jev nebo významnější osobnost, které by tu zůstaly zcela opomenuty, a to i navzdory nepřízni doby vzniku dvou z uvedených základních příruček. Obecný rámec, do něhož jsou dějiny slavistiky v těchto syntézách zasazeny, asi také nedozná v blízké budoucnosti závažnějších změn. I v něm je ale stále značný prostor k zaplnění. Studií, které důkladněji analyzují a upřesňují širokou plochu načrtnutého obrazu, vzniká dnes celá řada. Tímto směrem se zčásti ubírá také předkládaný sborník. V některých ohledech ale tento rámec přesahuje – jak v chronologickém, tak tematickém i teritoriálním. I obory, které se slavistikou bezprostředně nesouvisejí, mají své místo v historii vztahu vědy k myšlence slovanské vzájemnosti.
Studie věnované problematice česko-polských vědeckých styků může tento sborník nabídnout díky dlouholeté spolupráci mezi Archivem Akademie věd ČR a nynějším Archiwum Nauki Polskiej Akademii Nauk i Polskiej Akademii Umiejętności w Krakowie, která v posledních letech nalezla svůj výraz mj. v projektu „Kulturní a vědecké styky mezi českými zeměmi a Haličí v 19. a první polovině 20. století“.
Obsah
- Předmluva – Preface
- Piotr Biliński: Feliks Koneczny a Świat
Slowiański
Feliks Koneczny and Świat Slowiański - Sebastian Grudzień: Ruch
Słowiański o ukrajinských národních aspiracích v Polsku a Československu 1928–1939
Ruch Słowiański on Ukrainian national aspirations in Poland and Czechoslovakia 1928–1939
Obě studie polských autorů se více či méně dotýkají zásadního neuralgického bodu v rámci polské přítomnosti v habsburské monarchii, který v modifikované podobě zdědil samostatný polský stát v meziválečném období, totiž polsko-ukrajinských vztahů. Ve stávajícím dialogu je o některých aspektech možné otevřeně hovořit či psát teprve dnes.
- M. Ďurčanský: Władysław Mieczysław Kozłowski
a česká filozofie
Władysław Mieczysław Kozłowski and Czech philosophy
Příspěvek také plně zapadá do tematiky polsko-českých kulturních styků. Široké aktivity uvedeného polského polyhistora nebyly zdaleka omezeny jen na kontakty v rámci filosofie a jejích dějin. Kozłowski patří stejně tak české, jako polské filosofii, jíž mimo jiné zpřístupnil jedno ze zásadních Masarykových děl.
- Martin Franc: Skeptické slovanství svárlivého
biologa
The Sceptical Slavism of a Belligerent Biologist
Článek se obecněji týká vztahů k idejím slovanské vzájemnosti a vypovídá o postojích kontroverzního přírodovědce Josefa Velenovského. Svérázné náhledy tohoto enfant terrible české biologie na budoucnost soužití různých národů nejen v rámci Evropy pro nás mohou být příkladem přístupu, který zcela neguje oficiální názory a představy.
- Pavel Kodera: „Svou volbou jsme vždy povinni
zdůraznit, že si vážíme našich přátel.“ Čeští vědci v Naukovém tovarystvu
im. Ševčenka ve Lvově
The Shevchenko Scientific Society in Lvov and its Czech Members
Meziválečné Československo mělo svá želízka v ohni nejen ve vztahu k Polsku, ale i k rozdělené Ukrajině, přičemž se často jednalo o ta samá jména. Studii lze zároveň chápat jako ukázku překročení přístupu k této tematice vymezené pouhým výčtem, na druhé straně jako jeden z prvních příspěvků k potenciální budoucí komparativní studii.
- Jan Chodějovský: Věda versus politika. Poslední
pokus Adolfa Černého o zajištění lužické suverenity
Scholarship versus politics. The unsuccessful attempts of Adolf Černý to achieve Lusation sovereignty - Václav Hankovec: Postoje NDR k lužickosrbské
menšině
Attitudes of GDR to the Sorbian minority
Obě studie sledují problematiku Lužických Srbů. První opět z hlediska vzájemných vztahů především s českou společností a jejími politickými i vědeckými špičkami. Období bezprostředně následující po 28. říjnu 1918 bylo některým česko-slovanským sympatiím mimořádně příznivé, a tak v době zásadního česko-polského rozporu o Těšínsko/Zaolzie můžeme sledovat zároveň velkorysý pokus o společný postup ve prospěch jedné z nejmenších větví slovanského kmene, vzhledem k naprosto nepříznivým geopolitickým poměrům pochopitelně neúspěšný. Druhá studie s lužickosrbskou tematikou se věnuje podmínkám možností vývoje tohoto malého slovanského etnika v době velice nedávné, v rámci specifického „socialistického“ přístupu k řešení problémů menšin.
- Gustav Novotný: Exkurze českých lesníků
do lesů královské Jugoslávie v roce 1927
Trip by Czech foresters to the forests of the Kingdom of Yugoslavia in 1927
Stať se věnuje problematice kontaktů s jižními Slovany na příkladu odvětví zcela mimo tradičně pojatou slavistiku. Cestu studentů brněnské zemědělské školy a jejich učitelů můžeme sledovat takřka pod drobnohledem.
- Marek Ďurčanský – Tomasz Skrzyński (eds.):
Dodatek k edicím listů Jana Baudouina de Courtenay Adolfovi Černému
A Supplement to Publications of Letters by Jan Baudouin de Courtenay to Adolf Černý
Soubor zpřístupňuje dosud neznámou část korespondence předního polského jazykovědce Jana Baudouina de Courtenay, jedné ze zásadních postav studie J. Chodějovského ze stránek tohoto sborníku. Teprve díky pořádání obrovského a dobře zachovaného osobního fondu jednoho ze zakladatelů české slavistiky Adolfa Černého v Archivu AV ČR bylo možné tento třetí doplněk ke známé a léta používané edici T. Bešty zpracovat. Příspěvek k česko-polským vědeckým kontaktům bylo možné připravit do tisku díky už výše uvedenému česko-polskému projektu.