|
Vědci stále častěji prezentují výsledky svého výzkumu také prostřednictvím výstav, a využívají tak možnosti oslovit širokou laickou veřejnost. Nanosvět očima mikroskopů a Laserové portréty – jsou názvy dvou komorních výstav prezentujících bádání z oblasti chemie a fyziky.
Vyměňovat se dá přece cokoliv, proč ne výstavy?
Spolupráce v tomto zcela nevědeckém oboru již docela čile probíhá mezi vědci z Ústavu fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR, v.v.i. (dále ÚFCH JH) a MFF Univerzity Karlovy. První výměna výstav proběhla počátkem roku 2010. Návštěvníci Malé galerie na MFF měli možnost zhlédnout plakátovou část výstavy Příběh kapky věnovanou 50. výročí udělení Nobelovy ceny J.Heyrovskému a návštěvníci předsálí Brdičkovy posluchárny ÚFCH JH zase mohli obdivovat fotografie výstavy Labotaj, která nabízela pohled do tajů optické laboratoře. Spolupráce se osvědčila, a tak výměna druhá snad nebude poslední. Cíl mají oba organizátoři výstav společný, zcela zřejmý a velice prozaický - nabídnout své výstavy co největšímu okruhu zájemců. Až do 27. října mají tak možnost zájemci o nanosvět zajít do Malé galerie vědeckého obrazu na MFF a prohlédnut si snímky dvacítky objektů nanosvěta z oblasti neživé přírody pořízené různými mikroskopickými technikami. Výstavu uspořádala Květa Stejskalová z ÚFCH JH. Ti, kdo se chtějí projít padesátiletou historií zařízení, jakým je laser, nechť navštíví ÚFCH JH v Praze 8, který nabízí výstavu Jana Valenty z MFF UK věnovanou historii vývoje laseru, tedy jedné z nejzajímavějších kapitol dějin vědy ve 20. století.
Obě výstavy jsou přístupné ve všedních dnech od 9 do 17 hodin až do 27.října 2010.
Laserový portrét, aneb dárek milému laseru k padesátinám
(vystaveno v ÚFCH J.Heyrovského, Dolejškova 3, Praha 8)
První laserový paprsek člověk stvořil 16. května 1960. Je tomu tedy padesát let. Od té doby se výroba a použití laserů rozkošatěla prakticky do všech oblastí lidské činnosti (vlastní zkratka LASER se pak stala slovem symbolizujícím něco velmi přesného a progresivního a jako takové je používáno pro označení nejrůznějších výrobků od bot, hodinek až po automobily.)
Historie vývoje laseru je jednou z nejzajímavějších kapitol dějin vědy ve 20. století. Téměř dokonale se zde zhmotňuje přeměna „základního výzkumu“ v nečekaný „aplikační nástroj“ (ačkoliv se o laseru zpočátku mluvilo jako o „řešení hledajícím svůj problém“). Laser je věc, kterou v přírodě nenajdete (s výjimkou jistých vzdálených vesmírných efektů stimulované emise). Možnost jeho existence se vyjevila díky postupnému systematickému poznávání přírodních zákonů. Nám se to dnes může zdát evidentní, ale jednotlivé kroky byly často dílem neobyčejné fantazie či záblesku geniality. Opravdu stojí za to seznámit se s touto historií.
 
Předsálí Brdičkovy posluchárny v budově ÚFCH JH oživené výstavou o historii laseru
Nanosvět očima mikroskopů…
(vystaveno v MFF UK, Ke Karlovu 3 - 1.patro, Praha 2)
Několik vědců z ÚFCH JH se prostřednictvím komorní výstavy rozhodlo představit veřejnosti svět, který viděný pouhým okem diváka nikterak nezaujme a neosloví pro svou zdánlivou obyčejnost, avšak za pomocí techniky, například mikroskopů, mu nabídne při zapojení jeho sebemenší fantazie trochu „jiný“ svět.
Většina vystavených fotografií byla pořízena v laboratořích tohoto ústavu: Libor Brabec představí obarvené snímky krystalů a polykrystalických vrstev pořízené řádkovacím elektronovým mikroskopem JEOL; Svatopluk Civiš vystaví černobílé snímky různých struktur, pořízené v 80.letech také elektronovým mikroskopem, tentokráte TESLA BS300; Jiří Franc je autorem snímků krystalů z rastrovacího elektronového mikroskopu HITACHI; Pavel Janda a Hana Tarábková k výstavě přispěli barevnými fotografiemi monokrystalů, nanočástic TiO2, fullerénových nanokrystalů a dalších objektů nanosvěta pořízenými technikou mikroskopie atomárních sil a tunelové mikroskopie; iontové obrazy povrchů čistých přechodových kovů (nápadně připomínající okna katedrály s pronikajícími slunečními paprsky) návštěvníkům zprostředkují snímky z autoemisního iontového mikroskopu pracoviště Jana Plška; Jaroslav Cihelka spolu s Věrou Hájkovou se představí snímky amorfního uhlíku a křemíku, které společně pořídili Nomarského mikroskopem ve spolupracující laboratoři v Hamburku; a nakonec Blahoslav Kolman zavede návštěvníka prostřednictvím elektronového mikroskopu do světa materiálových věd.
Výstava je v dnešní uspěchané době vhodnou příležitostí ke krátkému zastavení se ve zdánlivě jiném světě. Je výzvou k zamyšlení nad nevšedností, krásou a věčností tak obyčejných věcí, jež nás obklopují a svou nekonečnou existencí připomínají pomíjivost existence lidské.
 
 
Malá galerie vědeckého obrazu na MFF UK momentálně představuje nanosvět...
Fota: K. Stejskalová (archive ÚFCHJH)
Kontakt:
Ing. Květa Stejskalová, CSc., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., Dolejškova 2155/3, 182 23 Praha 8.
Doc. RNDr. Jan Valenta, Ph.D., MFF UK, Ke Karlovu 3,121 16 Praha 2, jan.valenta karlov.mff.cuni.cz. (navštiv Malou galerii vědeckého obrazu).
|
Struktura 
