Daniel Kroupa
Evropský federalismus
Evropská unie směřuje k federaci. Tak tomu je již od jejího založení; po přijetí Lisabonské smlouvy se však tento záměr naplňuje do té míry, že s dalším integračním krokem si lze stěží představit něco jiného než federaci. Tyto okolnosti vytvářejí nové vnitřní a vnější podmínky naší národní existence. Problémy a krize provázející vývoj evropské civilizace budou v nové situaci vyžadovat nové přístupy a nová řešení. Klade si česká filosofie otázky, které toto nové postavení českého státu v Evropě reflektují?

Vlastimil Hála
Ideové základy evropské integrace jako problém. K „rakouskému pohledu“ na dané téma
Inspirací jsou 2 publikace rakouských autorů (M. Csáky, E. Grosseger, J. Feichtinger, aj.), jež se snaží zodpovědět otázku, mohou-li být základem evropské integrace společné hodnoty  nebo spíše sdílená dějinná paměť. Tyto analýzy se pokusím spojit s domácím uvažováním o daném či obdobném tématu (J. Patočka, O.A.  Funda, E. Kohák) a – s důrazem na vztah klíčových hodnot a základních lidských práv – se vyslovím pro morální význam sekulárního pojetí národní i evropské kolektivní identifikace, jež zahrnuje i toleranci vůči rozmanitým projektům individuálního i kolektivního života , a pro zařazení sociálních i politických práv do souhrnu základních lidských práv.


Martin Šimsa
Krize, kritika a normativní teorie demokracie
Zatím se zdá, že současná finanční a hospodářská krize nepřerůstá do krize politické a do krize demokracie, jak tomu bylo ve třicátých letech minulého století. Každá krize však vedle negativních dopadů poskytuje příležitost k zamyšlení nad současnou společenskou a politickou praxí a nad tím, zda a jak jednat jinak. Krize a kritika mají společný etymologický původ. Mohou však spolu souviset jejich koncepty a mohou přinést něco dobrého pro praxi i teorii demokracie? Cílem příspěvku je možné poučení z krize a kritika současného stavu.