Bylo nalezeno 71 článků odpovídajících dotazu.
V České republice je ekologie obnovy stále podceňována, technický přístup převažuje. Spontánní sukcese je stanovena nebo při nejmenším později uznána jako dobrý způsob obnovy pouze ...
Porosty dřevin stromového vzrůstu se spontánními sukcesními pochody obnoví za 40 až 80 let po opuštění pole. Navazují většinou na křovinatá stadia. Nástup dřevin na opuštěných polích, ...
Louky a pastviny jsou významným zdrojem biodiverzity v krajině a formují i krajinný ráz. Na orné půdě mohou být obnoveny buď spontánní sukcesí, nebo osetím komerčními ...
Článek přibližuje výsledky interdisciplinárního výzkumu spontánních procesů spojených se změnou biodiverzity v průběhu osidlování toxických substrátů (rudná/strusko-popílková ...
Tento díl je zaměřen především na obnovu ekosystémů na výsypkách po těžbě uhlí, v lomech, vytěžených štěrkopískovnách a rašeliništích. Pokud není zničena nějaká cenná ...
Ekologie obnovy (restoration ecology) v sobě spojuje ekologickou teorii a praktické aplikace směřující k obnově člověkem narušených, nebo i zcela zničených ekosystémů. ...
První český mezioborový výzkumný projekt zaměřený na studium odledněných oblastí na pobřeží Antarktidy začal v roce 1999. Studium biodiverzity a fyziologie stresu mechorostů ...
Kromě lišejníků amechů rostou vAntarktidě idva druhy krytosemenných rostlin - Colobanthus quitensis z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae) a metlice Deschampsia antarctica ...
str. 117
Ačkoli na první pohled vypadají mechorosty velmi zranitelně, v drsných podmínkách Antarktidy nejen přežívají, ale mají dokonce nejvyšší rychlost produkce biomasy ze všech ...
str. 69-72
Nejúspěšnějšími autotrofními makroorganismy nezaledněných území Antarktidy jsou nepochybně lišejníky. Jejich husté a druhově bohaté porosty nacházíme nejen na klimaticky ...
str. 20-23
Přestože naprostá většina povrchu „bílého kontinentu“ je pokryta mocnou vrstvou ledu a nejeví žádné známky života, najdeme v Antarktidě i četná nezaledněná ...
str. 257-260
Závěrečný díl seriálu přináší zamyšlení nad specifickými rysy českého lesnictví. Soustředí se zejména na odborné a politické aspekty ve vývoji lesnického sektoru ...
str. 209-212
Již na počátku 90. let 20. stol. vyvstala v Evropě potřeba politické koordinace činnosti lesnických sektorů v jednotlivých zemích. V rámci několika ministerských ...
str. 161-164
Vývoj lesnictví ve druhé polovině 20. století silně ovlivnily ekonomické, sociální, environmentální a klimatické změny. Nutnost vyrovnat se s těmito změnami vedla ...
str. 112-115
Nedostatek dřeva jako energetické suroviny a stavebního materiálu vedl již od středověku k prvním pokusům o ochranu lesů a zlepšení jejich stavu. Pro vývoj ...
str. 65-68
Přestože člověk využíval les už od nejstarších dob, jeho výraznější vliv se datuje zejména od vzniku usedlého osídlení v neolitu. Kromě dřeva na otop a obydlí ...
str. 18-21
Mnohé dnešní kulturní lesy mají jen málo společného s lesy přírodními, které by bez vlivu člověka pokrývaly převážnou část střední Evropy. Vzhledem k topografickým ...
Díky mechanismu reverzní transkripce docházelo v průběhu evoluce k horizontálnímu přenosu exogenní genetické informace z RNA do DNA. Retroelementy také tvoří podstatnou část ...
Horizontální přenos byl podstatou evolučních inovací po miliardy let a můžeme oprávněně předpokládat, že stále představuje hlavní podnět pro vznik evolučních novinek. V průběhu ...
Bakterie jsou všudypřítomné a obsazují velmi speciální niky jako biofilmy nebo cytoplazmu prvoků, prostředí velmi vhodná pro horizontální přenos genů (HGT). Následkem toho jsou tyto ...
Stejně jako po miliardy let v minulosti si bakterie i dnes vyměňují genetickou informaci s příbuznými i nepříbuznými druhy. Podle odhadů může podíl genetického materiálu ...
K hlavním přechodovým událostem, které navodily převratné změny evolučních trendů, patří v první řadě zvýšení koncentrace kyslíku v atmosféře a následný vznik ozónové ...
Představa, že každý organismus má jediný genom a že evoluce probíhá na základě genových rekombinací a genetických mutací předávaných vertikálně, tedy z rodičů na potomstvo, ...
Poslední část seriálu se věnuje problematice výskytu zdravotních komplikací u jedinců klonovaných ze somatických buněk (zkracování koncových částí chromozomů - telomer, zřejmé ...
Zodpovědnost za selhání vývoje klonovaných embryí byla a stále je připisována nedostatečné či chybné reprogramaci přenášeného jádra embryonální či somatické buňky, která prochází ...
Zkušenosti získané studiem zákonitostí regulace embryonálního vývoje u obojživelníků vedly ke vzniku vědní oblasti zjednodušeně nazývané embryonální klonování. Článek přibližuje ...
Závěr seriálu o entomologické ilustraci je zaměřen na vědeckou ilustraci v Československu a České republice druhé poloviny 20. století. Čeští (a slovenští) ilustrátoři ...
Pokračování seriálu přibližuje podobně jako předchozí díl vývoj vědecké entomologické ilustrace na přelomu 19. a 20. století, ale v tomto případě je zaměřeno už výhradně ...
Přiblížení známých forem hnízdění a typů vajíček dinosaurů v souvislosti s rozvojem péče o potomstvo. Peří bylo v koevolučním vztahu s ranými stadii péče ...
Pokračování seriálu přibližuje vývoj vědecké entomologické ilustrace v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století a to na příkladech významných světových monografií ...
Pokračování seriálu o vývoji ptáků a jejich fylogenetických vztahů s dinosaury. Podrobné přiblížení historie objevování a současných znalostí o anatomii a morfologii ...
Pokračování seriálu o vývoji vědecké entomologické ilustrace přibližuje rozvoj entomologie v období osvícenství a počátcích systematické taxonomie v 18. a první ...
Nálezy vývojově nejstarších ptáků a jejich předků z období jury dosud chybí, ale z období křídy přibylo množství dokladů ptáků (např. Iberomesornis, Eoalulavis, Confuciusornis, ...
Další rozvoj zájmu o zobrazování hmyzu přineslo baroko. V naturalistické podobě se objevoval např. v zátiších a kyticích holandských a vlámských mistrů 17. století. ...
Současné fylogenetické poznatky řadí ptáky (Aves) do příbuzenstva s plazy s diapsidní lebkou, tedy mj. i s dinosaury. Fosilní doklady vývojově nejstarších ptáků a jejich ...
Úspěšný seriál o vývoji botanické ilustrace pokračuje pohledem na vývoj ilustrace entomologické. Ve třech následujících pokračování se seznámíme s nejvýznačnějšími díly ...
Molekulárně-genetické analýzy potvrzují monocentrickou hypotézu vzniku předků člověka Homo sapiens sapiens v Africe před asi 150-200 tisíci lety. Zakladatelská populace mohla vzniknout ...
V průběhu střídání dob ledových a meziledových se v Evropě postupně vyvíjela linie člověka vedoucí od afrického Homo ergaster, přes možná diskutabilní formu H. antecessor, ...
Evoluce člověka vzpřímeného probíhala v několika souběžných vývojových liniích. V Asii se vyvíjel klasický Homo erectus, jehož linie se rozdělila na kontinentální severoasijskou ...
Před více než 2 miliony let se ve východní Africe objevují první známí představitelé rodu Homo - H. habilis a H. rudolfensis. Žili souběžně s vegetariánskou linií bipedních ...
Klimatické změny ve východní Africe způsobily před 5-10 miliony let selekční tlak na lidoopy, který vedl k postupnému vzniku bipedie s řadou anatomických adaptací těchto primátů. ...
Pozoruhodné rostliny Namibie (5). Pouštní meloun naras bodlinatý a jiné tykvovité rostliny
Petr Kosina5/2002
Pozoruhodné rostliny Namibie (1) Využití původními obyvateli Kaokolandu.
Petr Kosina1/2002
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin V. Epifytní orchideje.
Jan Gloser6/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin IV. Atmosférické bromélie.
Jan Gloser5/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin III. Odolnost k extrémním teplotám a růst.
Jan Gloser4/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin II. Uhlíkový metabolismus.
Jan Gloser3/1999
Fyziologické adaptace sukulentních rostlin. I. Hospodaření s vodou.
Jan Gloser2/1999