Semiologie v�dy

Ne, te� u� v�n�. Pro� vlastn� ��t? Po�as� je
ohavn�, �ivot ztrp�uje vlezl� zima a neust�vaj�c�
d隝. Noviny obsahuj� jen ne�sp�n� p�edpov�di,
dobr� rady, m�lo u�ite�n� n�vody a odkazy k
televizi. To, co vid�me odpoledne na vlastn� o�i,
zabav� cenzura jm�nem informace. A k tomu hroz�
v�n� nebezpe��, �e fialov� saka vyjdou z m�dy
docela. To p�eci jen tak nem��e proj�t! Politika je
divadeln� p�edstaven�, co se d�je na jevi�ti, nev�
v�ak zcela p�esn� ani primadony, ke v�emu docela
sch�z� n�jak� slu�n� d�j. Divadeln� kusy p�in�ej�
zase pouze obrazy sebe sama. Obrazy naopak,
zd� se, neodr�ej� mimo novinov�ch zpr�v v�bec
nic. V literatu�e nev�te, kam se schovat p�ed
pomluvami a v�klady, jak tomu spr�vn�
porozum�t. Doma se neschov�te p�ed bud�kem a
televiz�, venku p�ed �sp�chy p�ekupn�k� s
ohrnut�mi ruk�vy sak. V�da vynalezla j�dla tak
p�vabn�, �e vzbuzuj� neust�le chu� k j�dlu, na
druh� stran� jsou tak lehk�, �e m��eme
konzumovat neomezen�. C�rkevn�m hodnost���m
rostou kopyta a rohy. St�tn� �stav filosofie tak�
slav� �sp�chy, brzo se o nich dozv�me v�ce. V�ce
ne� mor n�s su�uj� ��ady a po�etn� dal��
instituce. V�ichni spole�n� odkl�d�me skute�n�
�ivot na pozd�j�� dobu, do d�chodu, sp�e se
bude ��t a� po smrti. Copak je tohle v�echno
n�jak� �ivot? �ijeme v p�evratn� dob�!
I.
Od sedmn�ct�ho stolet�, po up�len� Giordana
Bruna roku 1600 na Campo de' Fiori, p�est�v� b�t
postupn� v�ehom�r odvozov�n z obrazu �lov�ka.
P�edstava sv�ta jako �iv�ho organismu, kter� je s

�lov�kem propojen silami a analogiemi, na kter� je
mo�no p�sobit lidskou touhou a v�l�, se vytr�c�.
Tak �lov�k ji� v sob� nezahrnuje nebesa a t�m
tak� ztr�c� p�irozenou mo�nost je vyu��vat.
Vesm�r bez �ivota v�ak nen� ni��m. Soulady,
podoby, pom�ry a shody, kter�ch bylo mo�no
d��ve vyu��t, se postupn� vytr�cej� a popis sv�ta,
jeho chov�n�, minulost i budoucnost se postupn�
za��n� st�vat v�deckou z�le�itost�. Spojen� se
sv�tem a s nebesy je p�eru�eno a tak je t�eba
hledat propojen� jin�: Na trosk�ch um�raj�c�ho a
rozkl�daj�c�ho se sv�ta, odpojen�ho od �lov�ka,
za��naj� parazitovat jako hroba��ci empirick� v�dy.
Vytrh�vaj� kusy netvarovan�ho sv�ta z p��rody a
d�vaj� jim tvar � informuj� je tak, aby byly st�le
stejn� uchopiteln�. Nad�le je zde, nam�sto
p��rody, ji� jen mrtv� souhrn uniformn�ch
informac� skute�nosti. P��roda tak ztr�c� svou
p�irozenost, nen� spont�nn�, je bez ducha a bez
�ivota, m��e se tedy ��dit z�kony a regulemi.
V�deck� pozn�n� tak pokl�d� sv� fundamenty.
Nen� �iv�m p��li� naklon�no, samo �iv� p�eci nen�:
z jednoho nebo v�ce pozorov�n� jednoho druhu
hodl� rekonstruovat mrtv� obrazy �iv�ch. M�sto
toho v�ak pitv�, rozeb�r� a informuje bez znalosti
o skute�nosti st�le d�le a hloub�ji, a� kam je jen
mo�no doj�t. Jeden jev je p�eveden na dva jin�,
ka�d� z nich na dal�� a dal�� atd. A na zbytky se
vrhaj� jako supov� dal�� a dal�� v�dn� obory.
Filosofie k tomu zhusta serviln� sekunduje.
Nast�v� �ra pokroku. Bl�� se doba v�eobecn�
informace � pln� informovan�ho sv�ta. To, co
z�stane jen trochu �iv� � nep�e�ije. �ivot je
explikov�n pomoc� mrtv� hmoty. �ijeme v
p�evratn� dob�.
II.

Tento postup m��eme sledovat kup��kladu v
literatu�e nebo ve v�tvarn�m um�n�. Na za��tku
minul�ho stolet� vznikaj� ve Francii v hojn�m
po�tu knihy s podobn�mi n�zvy: �Fysiologie
l�ka�e", �Fysiologie povale�e", �Fysiologie
�enat�ho mu�e", d�le knihy, kter� mluv� o
fysiologii krej��ho, m욝�ka, o fysiologii chuti,
man�elstv� atp. Ji� d��ve m��eme pozorovat
analogickou redukci, nap��klad �lov�ka na lidsk�
typ i ve v�tvarn�m um�n� (kup��kladu Giacomo
Ceruti, �inn� v Brescii 1720�1750, obrazy
Pradlena, P��tipk�� atd.). Na trosk�ch poru�en�ho
sv�ta se stav� sv�t nov�. Mrtvoly jsou postupn�
rozpitv�ny, zneuct�ny. Fysiologie � v�da o
pochodech organick�ch t�l na z�klad� ne�iv�ch
obraz� � je liter�rn�m obrazem nov� v�dy: snahy
dostat se na kloub �ivotu pitv�n�m mrtvol. V t�
dob� vych�z� tak� kniha Fysiologie chuti �ili
transcendentn� meditace, teoretick�, historick� a
jin� �vod, v�novan� pa��sk�m gastronom�m
profesorem, kter� je �lenem mnoha spole�nost�
liter�rn�ch a v�deck�ch.1 Autor, kter� knihu vydal
dva m�s�ce p�ed svou smrt�, Brillat-Savarin (1755
Belley�1826 Saint-Denis) cht�l u�init z
kulin��sk�ho um�n� v�du. T�m se u�inil
nesmrteln�m: stal se posledn�m opravdov�m
gurm�nem. Major n�rodn� gardy, kter� p�ed
exilem do �v�car a d�le do Spojen�ch st�t�,
p�ipravil pro sebe a sv� p��tele k ve�e�i krocan�
frikass� voln� nad�van� lan��i, se roku 1797 vrac�
z Ameriky zp�t do Francie s pozn�n�m: krocan a
lan��e se k sob� nehod�. Ten, komu zachutnal
krocan s lan��i, sp�lil za sebou v�echny mosty:
neocen� v�ce amolety s tu��kem nebo prost�
pe�en�.