Je absolventem FAMU na katedře umělecké fotografie. Svoji fotografickou pouť začínal jako většina jiných fotografů, tj. jako samouk fotografující své přátele a spolužáky. Později se stal členem výborného pražského fotoklubu, jehož lektorem byl kameraman Čs. televize a pozdější profesor na FAMU dr. Ludvík Baran. Právě odborné hodnocení fotografií, které dr. Baran pravidelně ve fotoklubu jednou měsíčně prováděl, bylo pro všechny členy velkou školou. Několik úspěchů v celostátních a zahraničních soutěžích bylo pobídkou k další práci.
Na svém pracovišti, v Botanickém ústavu Akademie věd v Průhonicích, se postupně stále více vzdaloval své původní profesi chemika a specializoval se na fotografování rostlin a krajiny. Později vystudoval obor fotografie na katedře kamery na FAMU. Ve třídě prof. Jána Šmoka se setkal s řadou vynikajících fotografů a odborníků fotografie té doby, jako Fredem Kramerem, prof. Boučkem, prof. K. Plickou, prof. Baranem, prof. Skopcem aj. Po absolvování FAMU bylo K. Gregorovi nabídnuto místo kmenového pedagoga této katedry, na kterém setrval sedm let. Po opakovaném odmítnutí vstupu do KSČ bylo jasné, že další setrvání na katedře není perspektivní, a tak odešel a začal vykonávat svobodné povolání. Později byl přijat na volné místo vedoucího fotoateliéru ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze. Zde pracoval až do tzv. restrukturalizace podniku, kdy byl ústav prakticky zrušen. Od roku 1990 pracoval v ČÚOP jako vedoucí fotooddělení a od roku 1998 po zrušení fotoodělení v rámci reorganizace pracuje jako fotograf Agentury ochrany přírody a krajiny. Prací v této organizaci se naplnil jeho velký sen, být v přírodě a zároveň ji fotografovat.