pohledu se jev� Macurova kniha pouze jako
prohl�en� o tom, ke kter� stran� se tak horliv�
klan�. To n�s dr�d�. Mimo jin� i proto, �e,
nepo��t�me-li t�ko dostupnou Fideliovu knihu,
d�lo zab�vaj�c� se touto problematikou u n�s
nevy�lo.
P��klady konkr�tn�ch jazykov�ch mechanism� (ty
jsou jistou ideologi� op�t podlo�eny) nalezneme
nap��klad v knize Language as Ideology12.
P�i�i�me je�t� n�kolik pozn�mek. Jazykov�
mechanismy, a� u� jde o logiku jazyka nebo o
pravidla skladby a pravopisu, vy�aduj� p�edev��m
jednotn� normovanou realitu, nebo alespo� jej�ho
z�stupce uniformn�ch vlastnost�. ��m l�pe je jazyk
popisov�n, t�m v�ce se realit� p�ibli�uje a z�rove�
se na n� st�v� nez�visl�m, osamostat�uje se, a�
se s n� nakonec zcela mine.13 Nem��eme zde
nevzpomenout Skali�kova p��kladu o tom, jak v
sout�i imit�tor� skon�il imitovan�, nedopat�en�m
tak� p�ihl�en, na posledn�m m�st�. �asto, v
radosti nebo �divu nad funguj�c�m pravidlem,
dojde ke zn�siln�n� skute�nosti. Ka�dodenn�m
p��kladem je s��t�n� a od��t�n� nebo, pro ty, kte��
nepo��taj�, fale�n� analogie. I n�siln� �prava
pravidel m��e b�t jedn�m z p��klad� manipulace
skute�nosti. Nemus�me chodit daleko pro p��klady,
�e ned�s� to, co se skute�n� d�je, ale to, co se
dov�d�me. I to je p�knou ilustrac� na�eho �ivota
mimo realitu. Nelze p��mo reagovat na �ud�losti",
na to, co se d�je, ale d��ve je t�eba v�e pod��dit
syst�m�m konstrukc� a n�lepek, a pak je teprve
reakce mo�n�. Politika, a� je n�m se j� pod�izovat
volky nevolky na ka�d�m kroku, obsahuje ji�
pouze p��klady nejk�iklav�j��. V takto, pomoc�
mechanism� zkonstruovan�m (virtu�ln�m) sv�t�
Sv�t se jimi p�ece ��d�! Jazyk ji� nen� jazykem-
prost�edkem k my�len�, ale jazykem, do kter�ho
se od my�len� odb�h�.
Ark��, Mnichov 1983, str. 8.
2/ Tamt�.
3/ Tamt�, druh� kapitola Lid, Demokracie,
socialismus (P�edmluva, Lid a jeho �loha, Lidov�
demokracie, Alfa a omega, Z�v�r), str. 19�98.
4/ Vladim�r Macura, ��astn� v�k, Pra�sk�
Imaginace, Praha 1992.
5/ Petr Fidelius, Jazyk a moc, Ark��, Mnichov
1983, t�et� kapitola �Poh�dka o Stalinovi" v
kontextu sou�asn� ofici�ln� propagandy, str.
101�158.
6/ Tamt�, str. 132-133.
7/ Fidelius, str. 9�10.
8/ Tamt�, str. 12, 13�14.
9/ Tamt�, str. 168.
10/ Tamt�, str. 165.
11/ Viz R��ena Greben��kov�, Doslov, v: J.
Lopatka, Radiojournal v ko(s)mick�m v�ku, Praha,
Klub Obratn�k 1994, str. 153.
12/ R. Hodge a Gunther Kress, Language as
Ideology, Routledge 1993, druh� roz���en�
vyd�n�.
13/ Jazyk odr�� mimo jin� soci�ln� strukturu
spole�nosti. Uspo��d�n� a rozd�len� moci,
rozd�len� a vazbu soci�ln�ch funkc�. �irok� a
obsahuj� v sob� v�dy r�zn� podskupiny. Takov�
skupiny spole�n� vyv�jej� nebo vytv��� jist� druh
jazyka, kter� slou�� k zes�len� smyslu pro identitu
ve skupin�, slou�� k identifikaci se skupinou nebo
vylu�uje mimostoj�c�. Tyto jazyky se naz�vaj�
antijazyky, parazituj� na jin�ch jazyc�ch nebo i na
antijazyc�ch. Jin�m typick�m p��kladem
parazituj�ho jazyka je reklama, i reklama, kter�
vyu��v� jin� reklamy. Reklamy se odvol�vaj� nap�.
na �b�n� prac� pr�ek", hovo�� o b�lej��m ne�
b�l�m, jejich realitou jsou antijazyky podskupin, na
kter� je reklama zam��ena. Jazyk tzv. �pln�
spr�vy (�total administration") se odvol�v� na
normovan� jazyk z�kon� nebo na antijazyk
opozice atd. Jazyky, na kter� se antijazyk
odvol�v� (dominantn� nebo normovan�) jsou
zalo�en� na mechanismech, lze tedy tak� k
antijazyku p�i�adit mechanismus vztahuj�c� se k
mechanism�m jazyka p�vodn�ho. Antijazyk op�t
vytv��� virtu�ln� antirealitu. Viz R. Hodge a
Gunther Kress, Language as Ideology, Routledge
1993.
![[made with GoClick]](imgs/goclick.gif)
