v�kon� hlavn�ch p�edstavitel� a technik filmu, ty
op�t podle toho, nakolik jsou jejich tv��e zn�m�
(hod� se do v�ce film�), a podle kvality po��ta��,
na kter�ch se vytv��ej� triky. A nyn�, chceme-li
vytvo�it nov� film, nemluv�me je�t� o vytvo�en�
nov� skute�nosti, sta�� vybrat, podle jeho
po�adovan� kvality, zn�m� �� m�n� zn�m� tv��e
a odpov�daj�c� za��zen�. Div�ci se pak �doj�maj�"
nad v�sledn�m produktem s n�kolika Oscary:
�Ano, ten film je dob�e vymy�len. Byla to p�kn�
pod�van�. Snad p�ijdou do prodeje brzy tri�ka."
R�zn� skute�nosti maj� tak ka�d� sv�j jazyk,
r�zn� jazyky maj� nakonec stejnou formu, je
v�dy mo�n� jejich (jazykov�) koexistence.
Spole�nost je sjednocenou (jazykovou) totalitou,
ka�d� probl�m je pomoc� jazyka poj�m�n ve
vztahu k jazykov�mu syst�mu ch�pan�mu jako
celek.
Boj o adresu
Pln� informovan� sv�t se n�m p�edstavuje jako
soustava cirkulac�. Co nen� p��jemcem
(adres�tem) nebo odes�latelem (adresantem)
nebo co nen� na cest� mezi nimi, co nen�
nezbytn� pro cirkulaci, to nen�. Co nen�
zachytiteln� vzhledem k informaci, nen�
uchopiteln�. Je mimo cirkulaci.
Informovan� sv�t se spokojuje s
adresovatelnost�, adresa (rodn� a jin�
identifika�n� ��sla) slou�� k �pln� identifikaci,
nahrazuje plnohodnotn� adresovan� nebo
referovan�, dosazuje se na jeho m�sto.
Co ob�h� mezi adres�tem a adresantem? Nic
mimo adres. To co cirkuluje, ztr�c� pro adresanta
svou hodnotu, cirkuluje mezi adresami. Pokud
adresuj�c� mluv�, mluv� pouze s�m k sob�. Nic
mimo adresy od n�j neodch�z� k adres�tovi, nic
mimo adresy k n�mu zp�t nedoch�z�, cirkuluj�c�
se zastavuje u jeho adresy. Spole�n�, sd�len�
sv�t miz�, rozpad� se, je nahrazen adresami. Ty
jsou uniformn� uchopiteln�. Nelze d�le hovo�it o
tom, co neexistuje, existuj� pouze adresy. Za n�
j�ti nelze.

To, co cirkuluje, jsou pouze informace o
p�epojen� na novou adresu nebo zpr�va o ztr�t�
adresy, zpr�va o ztr�t� p�ipojen�. Existence
adresy spo��v� v adresovatelnosti, v tom, �e
existuje alespo� jedno propojen�. Adres�t v
informovan�m sv�t� bojuje o zachov�n� sv�
adresy, sv�ho �image", o zachov�n� p�ipojen�.
Iluze moci spo��v� ve stupni poji�t�n� adresy.
Adres�t se sna�� p�epojov�n�m co nejl�pe svou
adresu pojistit proti ztr�t�. Ztratil-li svou adresu,
st�v� se pro informovan� sv�t mrtv�m, jeho
obraz v�ak m��e ��t d�le. Hlavn�m c�lem je
napojit se na uzel nebo l�pe zauzlen� (n�jakou
pods�), kter� n�s bude ��dit, kter� n�m zaru��
adresovatelnost. B�t mu co nejbl�, proto�e z
n�ho vypl�v� iluze moci. Hierarchick� s� adres
(spole�nost) tvo�� funk�n� celek. Probl�my
vznikaj� pouze ve vztahu k celku, k ��stem s�t�,
kter� mohou b�t autonomn�. Nejsme tedy
schopni probl�my vid�t, odpov�dat na n�.
Nejsme schopni ��ci, zda se chov�me dob�e pro
syst�m, nebo ne. Je t�eba se chovat podle
krit�ria �zachovat svou adresu". Nen� v�ak mo�no
nikdy dob�e v�d�t (a� na v�jimky), zda sv�m
chov�n�m zap���in�me odpojen� nebo p�ipojen�.
Z�st�v�me v�dy na pochyb�ch. Pevn� p�ipout�n�
k m�di�m, k �technick�m obraz�m"10 je hlavn�m
rysem individu� ob�vaj�c�ch informovan� sv�t.
�lov�ku jsou odn�m�ny schopnosti, kter� mu
d�vaj� schopnost komunikovat, t�m se m�n�
povaha jeho v�d�n�. Jazyk (�e�) nefunguje,
pozn�n� se st�le v�ce redukuje, rozpad� na
fragmenty, kter� spolu nijak nesouvis�. �lov�k se
zcela p�em��uje na n�stroj.
Pln� informovan� skute�nost m� jeden
podivuhodn� atribut. Poukazuje na
neuchopitelnost pomoc� jazyka vzhledem k
�lov�ku-adresantovi (nen� o �em vypov�dat, nen�
komu). Neuchopitelnost �eho, nen�-li o �em
vypov�dat, jsou-li jen adresy? Ot�zky zde
pozb�vaj� smyslu. Zb�v� jedin�. Lze ze situace

pln� informovan�ho sv�ta vystoupit? Existuje
sv�t vn�j�� pln� informovan�mu sv�tu?
Divadlo naruby
V pln� informovan�m (postmodern�m) sv�t� se
v�t�ina rol� obrac�.11 Co nebylo p�elo�iteln�, bylo
opu�t�no, skute�nost je p�evedena na
univers�ln� k�dovateln� n�pisy, ty se neli�� v
�konstrukci" a v �popisu". Nen� zde ��dn�
minulost, je jenom budoucnost, a ta je v�ude,
kam se obr�t�me. Hodiny nem��� �as.
Mluv�� v informovan�m (postmodern�m) sv�t�
vypov�d� ne o referovan�m, ne k poslucha�i, ale
o referuj�c�m, s�m o sob�, s�m pro sebe. A�
�ekne cokoliv, mluv� o sob� a mluv� k sob�.
Manipuluje s�m sebe. Okol� jej v�ak radostn�
nebo s rept�n�m napodobuje.
Nast�v� hra na postmodernismus. Nelze si j�
nepov�imnout.
Hraje se n�kdy jako hra na hon�nou, jindy zase
jako hra na slepou b�bu, na schovku nebo na
fanty. Vyhr�v� ten, kdo se d��ve zapyk� jako
postmodernista. Pak ur�� rychle pravidla a
v�sledek hry. Ta je pro okol� p�edstavou sv�ta.
Dost�v� fant ten, kdo neuhodne, ti, kte�� maj�
babu, jsou hon�ni.
��t v pln� informovan�m sv�t�, p�istoupit na
postmodern� hru a naz�rat sv�t jako pln�
informovan�, nen� stejn�. V s�zce je neznalost,
podvod (vod�n� za nos) nebo rezignace.
Postmodern� pohled je vid�n� sv�ta jako
samoregula�n� s�t� (�syst�mu"), uzly t�to s�t�
(p��jemci a odes�latel� informac� o ni�em) jsou, v
p�evaze nad fyzick�mi osobami, jejich� libovoln�
seskupen� a propojen�, nap��klad program na
rezervaci l�stk� do N�rodn�ho divadla, stejn�
jako seznam agent� StB, tedy cokoliv, co je
zpr�vou formov�no nebo ji formuje. V t�to vizi
sv�ta �lov�k nevid� ani na dva kroky. Takov�to
syst�m m��e b�t samoregula�n� a samoopravn�
(m� c�l sv�ho chov�n�, ten nem��e b�t ur�en v
term�nech jeho uzl�) jen zcela n�hodn�, a sp�e
vzhledem k programu pro rezervaci l�stk� nebo