Feb MAR APR » 5 2010 2011 2014 » 2 captures 5 Mar 11 - 5 Apr 14

Close Help

1. Schema výpočtu
2. Postup výpočtu

Poznámky:
 

• Písmena M, C, R, W, vyskytující se v extenzích jmen souborů, musí být psána s velkými písmeny.
• Výpočty tohoto druhu jsou založeny na Newmarkově metodě přímé integrace.
• Jsou k dispozici obecné prostředky pro zadání počátečních podmínek, silového nebo kinematického buzení. Rovněž řízení výstupu výsledků umožňuje udržet jejich množství v rozumných mezích a usnadňuje jejich následné grafické zpracování.
• Metodu lze použít jak pro tlumené tak i pro netlumené děje.
• Program HCRE k výpočtu Rayleighových matic C proporcionálního tlumení prvků lze aplikovat až po ukončení práce programů SRH3 a HMOT. Lze počítat i s jinými typy matic tlumení; v takovém případě se však uživatel musí postarat o jejich uložení do binárního souboru name.AMP ve formátu PMD; výpočet programem HCRE se pak neprovádí.

1) příprava výpočtu: Řešení úlohy předchází výpočet v rozsahu prvních tří programů dle kapitoly LINEÁRNÍ ELASTOSTATICKÁ ÚLOHA.

Řešení úlohy je vázáno stejnými omezeními jako v případě kapitoly VLASTNÍ TVARY A FREKVENCE:
i) lze využít všech typů konečných prvků s výjimkou sandwichového spojení a tepelného přechodového odporu (ref. A14; tyto speciální prvky jsou určeny pro výpočty vedení tepla).
ii) nelze použít podmínku obecné periodicity (ZPRACOVÁNÍ SÍTĚ).
První dva programy zkontrolují a uspořádají podstatný objem dat popisujících výpočtový model dynamické úlohy.
Třetí program se využije k sestavení matic tuhosti K jednotlivých prvků. Na pravé straně - tj. zatěžovacím stavu - v tomto případě nezáleží, lze proto v rámci name.i2 pro AS 1 uvažovat jen veličiny, specifikující materiálové vlastnosti a posuvové okrajové podmínky (ref. VSTUPY).

Relevantní zatížení pro úlohu NESTACIONÁRNÍ ODEZVA se zadává v souboru name.iW; setrvačné účinky se odvozují pomocí matic M.

program: RMD2/3, RPD2/3, SRH2/3 (2/3 ... 2D/3D úloha)
vstupy: name.i1, name.i2, name.i3 + binární soubory generované postupně předchozími programy.
protokol: name.o1, name.o2, name.o3
výstupy: binární soubory
detaily: kapitoly LINEÁRNÍ ELASTOSTATICKÁ ÚLOHA, ZPRACOVÁNÍ SÍTĚ, ref. příručka VSTUPY (name.i1, name.i2, name.i3) a přílohy A, B, C).
 

2) výpočet matic hmotnosti: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iM.

Program HMOT generuje pro jednotlivé konečné prvky konsistentní, positivně definitní matice hmotnosti M.
program: HMOT (společný pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iM + binární soubory generované předchozími programy.
protokol: name.oM
výstupy: binární soubory (mj. name.EMM z HMOT)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iM).

3) výpočet matic tlumení: Vstupní data se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iC. Program HCRE generuje matice proporcionální-ho tlumení C jednotlivých prvků (o typu definitnosti matic C nelze předem nic prohlásit).
program: HCRE (společný pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iC + bin. soubory z předchozích programů.
protokol: name.oC
výstupy: binární soubory (mj. name.AMP z HCRE)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iC).
 
 

4) faktorizace matice S(K+a₀×M+a₁×C): Vstupní data programu HFRO se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iR.

Konsistentní matice hmotnosti M je posit. definitní a stejnou vlastnost obvykle vykazuje i (a₀×M+ a₁×C). Protože zde nesledujeme kvasistatické děje, bude pak iS(K+a₀×M+a₁×C) posit. definitní a to i v případě, že S(K) je jen posit. semidefinitní. V protokolu name.oR je vhodné zkontrolovat, zda se nevyskytuje hlášení pivotů menších než PIVAL; Refer. příručka, VSTUPY, name.iR).

program: HFRO (společně pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iR + binární soubory z předchozích programů.
protokol: name.oR
výstupy: binární soubory (mj. name.DQ1)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iR).

5) Newmarkova integrace: Vstupní data programu HNEW se zapíší v ASCII formátu do souboru name.iW.

Při KDUMP>0 program generuje binární soubor name.S, obsahující pro všechny (KDUMP=1) nebo jen pro vybrané (KDUMP=2) časové oka-mžiky (ty jsou celistvými násobky integračního kroku TSTEP, viz ref. příručka, VSTUPY name.iR) po dvou záznamech: první obsahuje uzlové posuvy, druhý čas; (pro KDUMP=0 není soubor name.S vytvořen a nelze aplikovat program STR2/3). Soubor má stejnou strukturu jako name.FRQ, vytvářený programem HRFQ a ovšem také jako soubory name.S, generované programy HMOD nebo STAB).

Při KOUT>0 & KDUMP2 program ukládá výsledky, blíže specifikované v name.iW, do ASCII souboru name.oW pro každý časový okamžik; při KOUT>0 & KDUMP=2 ukládá totéž jen pro vybrané okamžiky.

Při KOUT=0 se na name.oW žádné výsledky neukládají (je-li však KDUMP>0, je soubor name.S vytvářen).

program: HNEW (společný pro 2D a 3D úlohy)
vstupy: name.iW + binární soubory z předchozích programů.
protokol: name.oW
výstupy: binární soubory (mj. name.S z HNEW)
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.iW).

6) výpočet deformací a napětí: Vstupní data se uvádí v ASCII formátu do souboru name.i5 (KPROB =1, Refer. příručka, VSTUPY).

Cílem je v daném případě ASCII soubor name.STR, zpracovatelný grafickým procesorem GFEM.

program: STR2/3
vstupy: name.i5 + binární soubory (mj. name.S).
protokol: name.o5
výstupy: name.STR
detaily: referenční příručka - VSTUPY (name.i5).