Výdaje na bydlení, sociální bydlení a napětí na trhu s bydlením (mezinárodní komparace a polistopadový vývoj v ČR)

Martin Lux, Pavla Burdová

Výňatek č.1

Do níže uvedeného grafu 3 uvádějícího srovnání zemí podle výše míry zatížení domácností výdaji na bydlení nyní již v klasickém vztahu k jejich celkovým čistým příjmům (a nikoliv celkovým výdajům) jsme pro větší transparentnost zanesli i do určité míry srovnatelné údaje dotýkající se některých zemí SVE (včetně ČR). Údaje pro země SVE se zakládají na informacích získaných prostřednictvím přímých kontaktů s některými výzkumníky nebo statistiky z uvedených zemí; údaj pro Maďarsko se vztahuje k roku 1997 (výdaje na bydlení úplné mimo domácnosti žijící v tržním nájemním sektoru), údaj pro Polsko k roku 1998 (výdaje na bydlení bazické mimo tržní nájemní sektor), údaj pro ČR k roku 1996 (výdaje na bydlení úplné mimo tržní nájemní sektor) a údaj pro Slovinsko k roku 1994 (výdaje na bydlení bazické mimo tržní nájemní sektor).

Zajímavé je, že pokud jsme tyto "velké" komparace srovnali s údaji, které se nám podařilo získat přímými kontakty v zemích EU a pouze pro některé země EU, ukazatel míry zatížení domácností výdaji na bydlení byl podle národních zdrojů vždy vyšší než uvedená míra zatížení v nadnárodních tabulkových přehledech.

Podle údajů Ministerstva bydlení v holandském Haagu byla míra zatížení čistým nájemným pro domácnosti žijící v nájemním sektoru bydlení v roce 1995 21,1% a to již při započítání snížení nájemného příspěvkem na bydlení; v roce 1982 se úroveň zatížení rovnala 15,8%, v roce 1986 18,1% a  v roce 1990 19,7% (Ministerie van Volkshuisvesting 1998). Předpokládáme-li, že zbývající vlastnický sektor bydlení by mohl ještě do jisté míry uvedený ukazatel zvýšit (implicitní cenou nájemného) a že výdaje na nájemné tvoří přibližně dvě třetiny celkových výdajů na bydlení pro domácnosti v nájemním sektoru, pak musí být průměrná míra zatížení výdaji na bydlení úplnými mimálně o 6 až 7% vyšší, nežli uvádí publikace společnosti COCEDHAS.

Tabulka č. 10 uvádí míru zatížení výdaji na čisté nájemné britských domácností užívajících nájemní byt v roce 1998, podle publikace Housing Finance Review 1999/2000 autora Steva Wilcoxe. Míra zatížení britských domácností se podobným způsobem jako v případě Nizozemí odchyluje od míry zatížení uvedené v publikacích Eurostatu nebo organizace COCEDHAS; určitě také proto, že se údaje v souhrnných publikacích vztahují k roku 1992 nebo 1995. Vzhledem k tomu, že dominantní vlastnický sektor bydlení spíše do jisté míry zvýší průměrnou míru zatížení (implicitní hodnotou nájemného), dá se očekávat, že se v roce 1998 míra zatížení výdaji na bydlení úplnými pohybovala na úrovni mezi 25 až 26% (tedy o 5 až 6 procentních bodů výše, nežli uvádí publikace COCEDHAS).

Francouzský statistický úřad INSEE provádí v pravidelných intervalech rozsáhlé šetření nejrůznějších aspektů dotýkajících se bydlení na reprezentativním vzorku francouzské populace, časově posledním šetřením byl výzkum Enquete Logement 1996/1997. Z výsledků výzkumu vyplývá, že průměrná míra zatížení výdaji domácností na nájemné v nájemním sektoru bydlení byla v roce 1996 19,6%, resp. 16% po započítání adresného příspěvku na bydlení; průměrná míra zatížení výdaji na bydlení úplnými se v nájemním sektoru bydlení rovnala 26,7%, resp. 23% po započítání příspěvku. Pro domácnosti ve vlastnickém sektoru bydlení byla průměrná míra zatížení "splátkami" hypotečních úvěrů na úrovni 18,8% (resp. 17,8%) a průměrná míra zatížení výdaji na bydlení úplnými na úrovni 24,1% (resp. 23,1%). Uvedené údaje se od "velké" komparativní statistiky organizace COCEDHAS odchylují zhruba o tři procentní body, tj. podle našich odhadů se průměrná míra zatížení výdaji na bydlení úplnými (při započítání příspěvku na bydlení) ve Francii pohybovala v roce 1996 na úrovni 23%.

Z uvedeného je zřejmé, že skutečná aktuální míra zatížení výdaji na bydlení ve vztahu k celkovým příjmům domácnosti je v zemích EU vyšší než uvádí graf 3 čerpající ze zdrojů organizace COCEDHAS; u některých zemí (Nizozemí, Francie) by mohla být i o mnoho vyšší. Počítáme-li dále se zmíněným zkreslením výdajů na bydlení úplných v českém prostředí (neexistence příspěvku, šedá ekonomika, rozsáhlé sekundární bydlení aj.) a pomineme-li specifickou situaci jihoevropských zemí danou geograficko-kulturním kontextem, mohla by se míra zatížení výdaji na bydlení úplnými v ČR zvýšit podle našeho odhadu téměř o 11 procentních bodů oproti situaci v roce 1996 a o 8 až 9 procentních bodů oproti situaci v roce 1998, aby odpovídala průměrné míře zatížení u evropských domácností v zemích odpovídajících našemu geograficko-kulturnímu kontextu. V nájemním sektoru bydlení, kde je míra zatížení nejvyšší, by se srovnatelné navýšení mohlo pohybovat okolo 8 procentních bodů v roce 1996 a 6 procentních bodů v roce 1998.....