Studie stručně seznamuje s existencí alternativních logických kalkulů a poukazuje na způsob, jakým je v jejich rámci řešena problematika neurčitosti. Formuluje předpoklad, že neurčitost, kterou tyto logické systémy popisují, je přítomna v základních mechanismech lidské kognice, a referuje o dvou experimentech, které relevanci této hypotézy ověřují.
Pokusným osobám je v nich předkládáno celkem 15 kruhovitých útvarů s růynými stupni kruhovitosti či elipsovitosti. V jednom experimentu má proband při jejich opakované expozici rozhodovat, zda je útvar kruh či elipsa, zatímco ve druhém pokusu jednorázově přiřazuje každému útvaru hodnotu od 1 do 7, vždy podle míry jejich elipsovitosti.
Grafická a statistická analýza odpovědí a reakčních časů z prvního experimentu ukazuje, že matematicky neurčité útvary vyvolávají prožitek kognitivní nejistoty, jež se manifestuje v inter a intrasubjektivní inkonzistenci reakcí a statisticky významném prodloužení doby potřebné pro kategorizaci těchto podnětů. Druhý experiment demonstruje schopnost pokusných osob introspektivně detekovat tuto kognitivní neurčitost, jakož i posoudit její intenzitu. |
