Narkolepsie je chronické onemocnění, které způsobuje pacientům řadu obtíží již na samém počátku, tedy velmi často během adolescence. Kromě nepochybného zhoršení kvality života vlivem zdravotních obtíží je s touto chorobou spojena i řada sociálních omezení, následně pak dochází k osobnostním změnám. Včasná diagnóza a vhodná léčba jistě nezabrání utváření "narkoleptické osobnosti", nicméně informovanost a komunikace lékaře se školou může těmto mladým lidem a jejich rodičům pomoci zlepšit vzájemné vztahy, a to i pokud jde o interakce se školou, zejména v potlačení chybných interpretací změn chování pacienta ze strany učitele. Velice přínosná je zde participace klinického psychologa zejména při akceptaci choroby samotným pacientem a posléze při adaptaci na omezení kvality života, kterou narkolepsie přináší. Situaci v České republice komplikuje fakt, že neexistuje podpůrná pacientská skupina, jako je to dnes již běžné ve Spojených státech a ve většině zemí západní Evropy. |