Záměr. Studie shrnuje poznatky o použití české verze Dotazníku proaktivního zvládání (Proactive Coping Inventory, PCI) u seniorské populace. V práci je srovnáván vztah mezi jednotlivými škálami dotazníku PCI, paměťovým výkonem a koncentrací.
Soubor a procedura. Soubor tvořilo 257 samostatně žijících dospělých ve věku 55 až 92 let z Prahy a okolí. Při výzkumu byl využit Dotazník proaktivního zvládání. Paměťový výkon byl měřen pomocí Paměťového testu učení (AVLT) a subtestu Logická paměť z WMS-III. Kromě kognitivních testů byly administrovány dotazníky Cognitive Failure Questionnaire (CFQ), Schwartz Outcomes Scale (SOS-10) a doplňkové škály Implicitního asociačního testu zaměřeného na sebehodnocení (IAT).
Statistická analýza. Nejprve byla provedena psychometrická analýza škál dotazníku PCI, kde autoři zjišťovali vnitřní konsistenci škál a korelace jednotlivých položek v rámci škály. V druhém kroku byly zjišťovány vztahy mezi vzděláním, věkem a jednotlivými škálami PCI pomocí korelací (Spearmanův koeficient korelace). Pomocí korelační analýzy byl srovnáván vztah jednotlivých škál PCI s výsledky ostatních nástrojů.
Výsledky. Srovnání ukázalo, že paradoxně horší paměťový výkon souvisí s vyšší preferencí řešení situací, které zahrnují reflexi a plánování (škály reflektivní řešení a strategické řešení situací). Tento jev je interpretován jako kompenzace. Psychometrická analýza potvrdila, že česká verze dotazníku má při použití u starších osob srovnatelné vlastnosti s původním nástrojem. U seniorů byly nalezeny nižší hodnoty Proaktivního zvládání.
Omezení studie. Sledovaný soubor není reprezentativní, převažují v něm ženy, a úroveň vzdělání je nadprůměrná.
|
