Oblasti výzkumu a historie oddělení
Prevence a léčba obezity jsou závažnými celosvětovými problémy.
Zdravotní riziko obezity je dáno tím, že nadváha je často doprovázena kardiovaskulárními
chorobami, diabetem 2. typu, hypertenzí a hyperlipidemií. Soubor těchto onemocnění
je označován jako metabolický syndrom.
Riziko vzniku doprovodných chorob při obezitě také významně závisí na rozložením tukové
tkáně v těle. Zvláště nebezpečné je hromadění tuku v břišní dutině
(tzv. abdominální typ obezity).
Je pravděpodobné, že náchylnost k obezitě a k metabolickému syndromu se z části zakládá
v době kolem porodu, vlivem výživy a dalších faktorů prostředí
(metabolický imprinting).
Dlouhodobým cílem výzkumu v Oddělení biologie tukové tkáně je charakterizovat
biochemické dráhy ovlivňujích celkovou energetickou bilanci (a tedy náchylnost,
resp. odolnost k obezitě) a rozložení tuku v těle. Zvláštní pozornost je věnována
metabolismu samotné tukové tkáně. Práce vychází z dřívějších studií hnědé tukové
tkáně prováděných v FGÚ zejména Dr Z. Drahotou a dalšími spolupracovníky, mezi
které patřil od r. 1974 i Dr J. Kopecký. Výsledky J.K. (ve spolupráci s Dr. J.
Houšťkem a dalšími kolegy) z let 1980-88 přispěly k charakterizaci ontogeneze
hnědé tukové tkáně v perinatálním období u několika živočišných druhů. V roce
1990 byla ve spolupráci s Wenner-Gren Institute ve Stockholmu popsána diferenciace
adipocytů hnědé tukové tkáně in vitro. V hnědé tukové tkáně vzniká teplo, díky
přítomnosti tzv. odpřahujícího proteinu 1 (UCP1, z anglického "uncoupling protein").
UCP1 zprostředkovává přenos protonů přes vnitřní membránu mitochondrií a "odpřahuje"
syntézu ATP od oxidačních pochodů dýchacího řetězce. UCP1 je markerem hnědotukových
adipocytů.
Pro ověření hypotézy, že odpřažení oxidační fosforylace v mitochondriích bílé
tukové tkáně může vést k redukci nadváhy, vyvinul J.K. ve spolupráci s Dr. L.P. Kozakem
v Jackson Laboratory (USA) tzv. aP2-Ucp1 transgenní myši (t.j. inbrední kmen myší s
ektopickou expresí genu UCP1 z tukově specifického aP2 promotoru). Transgenní myši
byly skutečně rezistentní vůči obezitě, zejména díky redukci podkožní tukové tkáně.
Od roku 1993 jsou aP2-Ucp1 transgenních myši pěstovány a dále zkoumány v FGÚ (viz níže).
Laboratoř vznikla v roce 1992 jako Oddělení tkáňových kultur, které bylo v roce 1999
přejmenováno na Oddělení biologie tukové tkáně. Oddělení pomáhali vytvářet MUDr Marie
Baudyšová, CSc, RNDr Milada Horáková, CSc a RNDr Ivo Syrový, DrSc, kteří postupně odešli
do důchodu a v průběhu let 1998-2001 ukončili svoji práci v ústavu. Výše uvedení
pracovníci se zasloužili zejména o rozvoj metod pro pěstování buněk in vitro a zavedení
mnoha biochemických analýz. Hlavním nosným projektem byla charakterizace fenotypu
aP2-Ucp1 transgenních myší. Tento projekt byl základem pro zavedení moderních
biochemických a molekulárně biologických metod včetně zakoupení odpovídajícího
přístrojového vybavení. Výzkum byl/je financován za podpory domácích
a zahraničních grantů (od Howard Hughes Medical Institute, March of Dimes Birth
Defects Foundation , The Wellcome Trust a integrálních projektů EU - EXGENESIS a EARNEST).
Významná je spolupráce se zahraničními firmami (Pfizer, USA; Pronova Biocare, a.s., Norsko).
Práce se vzrůstající měrou opírá o zapojení postgraduálních i pregraduálních studentů.
Od roku 2000 bylo oddělení součástí Centra integrované genomiky,
od roku 2005 Centra aplikované genomiky (http://www.img.cas.cz/cag/).
Specifické cíle výzkumu
V období 1995 - 2000 bylo hlavním výzkumným cílem ověřit, zda odpřažení
oxidační fosforylace v bílé tukové tkáni může vést k redukci tělesného tuku,
jak tomu napovídají výsledky získané studium transgenních myší. Tento výzkumný
záměr získal velkou podporu v roce 1997, kdy byl objeven odpřahující protein 2
(UCP2, blízký homolog UCP1). UCP2 se nachází v bílé tukové tkáni a má vztah k
obezitě. V poslední době se zejména snažíme zjistit zda energetický stav
adipocytů a AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK) v těchto buňkách ovlivňují metabolické vlastnosti tukové tkáně a její hromadění za
přirozených podmínek jako jsou hladovění a další situace. Zkoumáme také úlohu
odpřahujících proteinů v perinatálním vývoji tkání u savců, se zaměřením na
nedonošené lidské novorozence. Chceme zjistit zda se UCP3 podílí na metabolickém imprintingu.
Specifickou oblastí je výzkum mechanizmů, kterým polynenasycené mastné kyseliny z mořských
ryb (n-3 PUFA) příznivě ovlivňují energetický metabolizmus a citlivost k inzulínu.
Výsledky
1. Odpřažením oxidační fosforylace v adipocytech je možné u myší omezit
hromadění tuku v těle.
2. Odpřažení oxidační fosforylace v bílé tukové tkáni stimuluje biogenezu
mitochondrií, snižuje lipogenezu a katecholaminy-indukovanou lipolýzu v
adipocytech a zvyšuje metabolický obrat, díky stimulaci AMPK.
3.U savčích fétů jsou hlavním místem exprese genu UCP2 játra, exprese
je lokalizována v Kupfferových buňkách a po narození klesá, což naznačuje
význam UCP2 pro immunitní systém a/nebo hematopoézu.
4. Pro indukci exprese genu UCP3 v kosterním svalu lidských novorozenců
jsou nezbytné lipidy přijímané potravou, indukovatelnost genu závisí na
gestačním věku v době porodu a je velmi nízká u dětí narozených před
dvacátým šestým týdnem těhotenství.
5. Preventivní působení n-3 PUFA na hromadění tuku v těle a rezistenci k inzulínu souvisí
s indukcí oxidace lipidů v tukové tkáni a vyplavováním adiponectinu z tukových buněk.
Další aktivity
Organizace 13th European Congress on Obesity v roce 2004 v Praze a satelitního symposia Indirect Calorimetry in Rodent Models: Applications to Studies of the Metabolic Syndrome.
Publications
Poslední úprava: červen 2006
|