Centrum orální historie
Hlavní stránka » Oddělení a centra » Centrum orální historie »
Orální historie
Pro systematický rozvoj metody orální historie a její aplikace v historiografii bylo k 1. lednu 2000 zřízeno v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum orální historie (dále jen COH). Úkoly, které si centrum hned na počátku své existence stanovilo, a roli, kterou chce při jejich plnění hrát při výzkumu naší nedávné minulosti, plní mnohá centra po celém světě. Nejdůležitější střediska, která se stala pro COH vzorem, jsou ta, která kladou největší důraz na základní výzkum vedený metodou orální historie. Důraz je jimi dále kladen na vzdělávací činnost (semináře, přednášky, konference), archivují a spravují sbírky rozhovorů a poskytují konzultace zájemcům o tuto metodu.
Základní výzkum
Jednoznačným cílem COH je především základní výzkum, tj. zmapování a interpretace určité historické události, problému či fenoménu za pomoci orálněhistorických pramenů. Nejde přitom jen o vlastní sběr materiálu, ale především o jeho interpretaci a začlenění do obecného historického kontextu. Na základní výzkum svých nejvýznamnějších projektů získalo podporu grantových agentur GA AV ČR a GA ČR. Jako nejvýznamnější je možné věnovat projekty „Studenti v období pádu komunismu. Životopisná interview“ (publikace Miroslav VANĚK – Milan OTÁHAL, Sto studentských revolucí), „Politické elity a disent v období tzv. normalizace“ (publikace redigovaných rozhovorů Miroslav VANĚK – Pavel URBÁŠEK (eds.), Vítězové? Poražení?, sborník interpretačních studií Miroslav VANĚK (ed.), Mocní bezmocní a Bezmocní mocní) a také „Průzkum české společnosti v období tzv. normalizace. Biografie příslušníků dělnických profesí a inteligence“ (připravovaná publikace Miroslav VANĚK (ed.), Obyčejní lidé…?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence by měla vyjít v průběhu roku 2009 v nakladatelství Academia). Všechny tyto projekty byly financované za podpory GA ČR.
Výsledky těchto projektů – jež byly velmi příznivě přijaty nejen v domácím prostředí, ale je o ně i eminentní zájem v zahraničí – velmi dobře ukazují, jak je možné za pomoci orální historie podstatně přispět k obecnému poznání dějin za pomoci výzkumu „dějin viděných zdola“. Ty s sebou přinášejí mapování takových téma jako např. poznání motivace činnosti jednotlivců, jejich postojů a názorů a jejich retrospektivní interpretace, dále pak např. mechanismů fungování informačních a rozhodovacích procesů v rámci určitých dobově podmíněných skupin a kolektivů (studentského hnutí, opozičních skupin a disentu, hierarchie komunistické strany apod.) nebo široce pojaté problematiky dějin všedního dne a „každodennosti“. V současnosti výzkumné týmy COH pracují na grantovém projektu Společenské aspekty chalupářské subkultury při studiu každodennosti v období tzv. normalizace (podpory GA AV ČR, 2007-2009) a konečně na grantovém projektu Společenské a politické aspekty existence a rozvoje nezávislých hudebních žánrů a trendů v České republice od 60. let do roku 1989 (podpora GA AV ČR, 2006-2009), který je kromě rozhovorů z velké části založen na studiu materiálů písemné a tištěné povahy.Mimo uvedené tematické projekty podporované domácími grantovými agenturami COH badatelsky spolupracuje s celou řadou domácích i zahraničních institucí (např. Collegium Hieronymi Pragensis, DAMU, Divadelní ústav a divadlo Archa v Praze, České centrum – Londýn, Etnologický ústav SAV v Bratislavě, Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi atd.).
Vedle jednotlivých badatelských témat se COH snaží za pomoci publikačních výstupů (nejnověji např. publikace Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin nebo Miroslav VANĚK – Pavel MŰCKE – Hana PELIKÁNOVÁ, Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie), veřejných přednášek, mediálních výstupů i individuálních konzultací řešit i teoretické a metodologické otázky spojené s orální historií. Ta je podle nejnovější trendů pojímána již ne jakou pouhá výzkumná metoda, ale jako svébytný interdisciplinární obor. Od roku 2001 centrum každoročně pořádá na hradě Sovinci mezinárodní a interdisciplinární setkání příznivců orální historie, který se těší velkému zájmu z řad zainteresované veřejnosti. Z podnětu pracovníků COH bylo v lednu 2007 založeno zastřešující stavovské sdružení, Česká asociace orální historie, o.s. (www.oralhistory.cz)
Mezinárodní spolupráce
COH navázalo kontakty a spolupráci s řadou obdobně zaměřených akademických a univerzitních pracovišť v zahraničí. Nejdále pokročila spolupráce s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies a se Southern Oral History Program (SOHP) na univerzitě v Severní Karolíně v USA. Při svém semestrálním opakovaném přednáškovém a studijním pobytu navštěvoval M. Vaněk v roce 2000 kurz orální historie a v roce 2004 zde přednášel vlastní kurz orální historie. COH dále spolupracuje s Centrem pro bádání o soudobých dějinách v Postupimi, podílelo se na společném projektu s Ústavem pro historické vědy Humboldtovy univerzity v Berlíně, který je zaměřen na minulé a současné politické elity. Navázalo také kontakty s oddělením Britské národní knihovny specializujícím se na využívání metody orální historie a s Nadací Milana Šimečky v Bratislavě, s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies na univerzitě v Texasu v USA, s Endicote College, USA. Od roku 2002 je centrum členem International Oral History Association. Miroslav Vaněk pak byl v v září 2008 zvolen pro funkční období 2008-2010 členem výkonného výboru a zástupce evrospkého kontinentu v této organizaci. Pro léta 2009-2013 byla pod vedením COH a za spoluúčasti zahraničních partnerů podána žádost o grantový projekt s podporou EU s pracovním názvem Žili jsme s socialismu, který by za pomoci komparativního využití orální historie mapoval život „obyčejných“ lidí v zemích bývalého východního bloku.
Pedagogická a konzultační činnost
Jako velmi závažný úkol se jeví seznámit s orální historií, s jejími postupy a výsledky širokou veřejnost a především příslušníky mladé generace (např. vysokoškolské a středoškolské studenty), z jejichž řad se mohou rekrutovat potenciální spolupracovníci výzkumných projektů. Semestrální kurzy a přednášky se pravidelně konaly nebo konají na několika českých univerzitách: Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě Palackého v Olomouci, Západočeské univerzitě v Plzni a na Collegiu Hieronymi Pragensis v Praze. COH se významnou měrou podílelo na vypracování několika skript a učeních textů přibližující orální historii a její využívání ve výzkumu soudobých dějin vysokoškolským studentům (viz např. Miroslav VANĚK a kol., Orální historie. Metodické a „technické“ postupy). COH také získalo akreditaci Ministerstva školství ČR pro výuku orální historie a jejího využití v hodinách dějepisu pro učitele středních škol. V současné době se zaměstnanci COH podílejí na realizaci výuky na Pracovišti orální historie a soudobých dějin Fakultě humanitních studií UK v Praze, kde byl akreditován a od zimního semestru 2008/2009 také otevřen magisterský navazující obor Orální historie – soudobé dějiny.
Zpracování a archivace pramenů
Po technické stránce (nahrávání, zpracování, archivace rozhovorů) se vybavení i standardy COH vyrovnají s podobně zaměřenými zahraničními pracovišti. Jedním z velmi důležitých úkolů zůstává inventarizace a archivace stávající sbírky rozhovorů, které po dobu působení ÚSD shromáždili interní i externí badatelé. Z důvodů omezených prostorových a skladovacích kapacit COH – především pak z důvodu většího komfortu při studiu pro externí badatele – je plánován transfer inventarizovaných a digitalizovaných kopií sbírek rozhovorů a souvisejícího materiálu vzniklých v rámci stěžejních projektů na půdu Archivu AV (součást Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, v.v.i.).
Publikace
COH si předsevzalo představovat výsledky jednotlivých výzkumů zájemcům o tuto metodu v odborné veřejnosti a v roce 2003 zahájilo vydávání ediční řady Hlasy minulosti, která nejen doplňuje dosud vydávané ediční řady ÚSD, ale umožnila publikování původních monografických studií i souborů kratších prací využívajících metodu orální historie ať již z pohledu historického, sociologického či antropologického. Do dnešního dne vyšly práce: Vaněk, M. “Metoda orální historie v soudobých dějinách” a Jechová, K. “Lidé Charty 77”, Petráš, J. „Květen 1945 a srpen 1968 v Českých Budějovicích. Deníkové zápisky dvou žen“ a Vaněk, M. „O orální historii s jejími protagonisty a zakladateli.“
Miroslav Vaněk
