Téměř jako z pohádky může znít příběh o antivirotikách, která daroval celému světu český vědec. Profesor Antonín Holý, letošní pětasedmdesátník, zasvětil život odhalování zákonitostí a tajů organické chemie. Patří mezi ty šťastlivce, jimž bylo dopřáno vidět výsledky svého základního výzkumu úspěšně přenesené do praxe. Antonín Holý stojí na začátku cesty, která přinesla lidem s nejzávažnějšími chorobami, jako je žloutenka typu B, virové opary, ale také AIDS, nové generace léků.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Antonín Holý (vlevo) oslavil se svými spolupracovníky Johnem Martinem a Erikem De Clercqem 75. narozeniny i 25. výročí publikace stati o širokospektrální biologické aktivitě nových antivirálních látek v časopisu Nature. Slavnost na zámku v Průhonicích uvedl ředitel ÚOCHB AV ČR Zdeněk Havlas.
Na této cestě se nejen setkává chemie s biologií, ale hlavně tvrdá práce s nezbytnou dávkou štěstí. V laboratoři svého domovského Ústavu organické chemie a biochemie objevil nesmírně pracovitý chemik Antonín Holý před více než čtvrt stoletím skupinu látek s obecným názvem „acyklické fosfonáty nukleosidů“. Při svých zkušenostech pochopitelně věděl, že získal surovinu, v níž se skrývá poklad. Jenže jak takový poklad vytěžit? Štěstí přeje připraveným, potvrdilo se, když potkal Antonín Holý v květnu 1976 na konferenci v Gottingenu belgického virologa Erika De Clercqa z Katolické univerzity v Lovani. Netrvá dlouho a chemické látky z pražské laboratoře putují (mnohdy přímo obskurním způsobem) do Belgie k náročným biologickým testům, jež posléze prokazují jejich aktivitu. Mezitím přicházejí osmdesátá léta ve znamení nové zákeřné nemoci virového původu – AIDS. Úspěšné výzkumy obou evropských přátel v oblasti virů DNA a retrovirů a jejich potenciální využití přilákaly pozornost amerického vědce Johna C. Martina. Avšak zámořská farmaceutická firma – ke své smůle – neposoudila výrobu nových antivirotik jako perspektivní.
Třímáme surovinu s pokladem, jsou si přesto jisti Holý i De Clercq. Přesvědčen je o tom i medicinálně orientovaný Martin. S pevnou vírou, notnou dávkou odvahy a vypůjčených peněz vzniká v roce 2004 nová firma Gilead. A riziko se vyplácí. Nejen unikátním naplněním triumvirátu Holý-De Clercq-Martin. Firma Gilead Sciences je dnes jedním z největších výrobců antivirotik a pomáhá milionům lidí po celém světě. Téměř neuvěřitelně zní statistika: u 90 % nových HIV pozitivních a AIDS pacientů se aplikují antivirotika, jimž dala vzniknout píle a intuice Antonína Holého. Poklad, který v acyklických fosfonátech nukleosidů objevil český vědec, a poté jej vytěžil společně s Erikem De Clercqem, přetavil v lék Duviragel, jenž se vyrábí v České republice. Když se kroky obou pánů spojily s Johnem C. Martinem, přišly od devadesátých let minulého století na svět léky Viread, Truvada, Atripla a Hepsera, k nimž brzy přibudou další.
V nekonečném souboji s viry, tedy ve vývoji dalších látek pro výrobu léčiv pokračují v laboratořích dejvického Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zásluhou finanční podpory firmy Gilead Sciences následovníci Antonína Holého. Výzkum se děje ve čtyřech skupinách: tým pod vedením Zlatka Janeby se zaměřuje na cílené analogy složek nukleových kyselin, Marcela Krečmerová se svými lidmi zkoumá analogy nukleosidů a nukleotidů pro biomedicínské aplikace, medicinální chemie antimetabolitů je doménou Radima Nencky a tým Heleny Mertlíkové-Kaiserové se věnuje biochemické farmakologii antimetabolitů.
Příběh jako z pohádky si zasluhuje i pohádkovou slávu. Na zámku v Průhonicích oslavil jeden z nejúspěšnějších českých vědců našeho a již uplynulého století profesor Antonín Holý nejen své letošní 75. narozeniny, nýbrž i 25. výročí první publikace svých poznatků v časopisu Nature. Pevnost Holého triumvirátu potvrzují také jeho spolupracovníci – Erikovi De Clercqovi je letos 70 let a John C. Martin se k oslavě v Průhonicích 4. května přidal svými šedesátinami. Slavnosti se zúčastnila česká vědecká elita včetně předsedy AV ČR Jiřího Drahoše, velvyslankyně Belgie v ČR J. E. Renilde Loeckx a další osobnosti. Oslava pokračovala hojně navštíveným sympoziem Chemie potkává biologii ve čtvrtek 5. května v Národní technické knihovně, přípitkem v pražské rezidenci amerického velvyslance a posléze v Lannově vile podpisem smlouvy mezi ÚOCHB a Gilead Sciences o pokračování podpory Centra výzkumu v medicinální chemii na dalších pět let.
John Martin uvedl: „Nyní společně vyvíjíme např. nový druh Tenofoviru, který je účinnější než Viread. Věnujeme se chemickým látkám, protože stále ještě neexistuje očkovací látka proti HIV, a tak zkoumáme Tenofovir, jehož jedna stabilní pilulka by mohla sloužit k prevenci HIV.“ O prevenci AIDS hovořil na konferenci James Rooney.
Spolupráci s belgickou univerzitou v Lovani zahájil Ústav organické chemie a biochemie v dobách, kdy u nás byly jen malé zkušenosti. V čem spočívá velká část úspěchu? Zeptala jsem se během skvěle zastoupené konference ředitele ústavu prof. Zdeňka Havlase.
ÚOCHB má na svém kontě už přes tucet léků, které se vyvíjely v různých obdobích a za různých okolností. V tomto konkrétním případě jsme ale najednou začali spolupracovat se západními partnery, lék měla vyrábět americká firma – a s tím jsme žádné zkušenosti neměli – vzpomeňme např., jak neslavně byly zkomercializovány kontaktní čočky prof. Wichterleho, jak málo se vydělalo na tak obrovském objevu. Využili jsme tedy obrovské příležitosti nechat se poučit od zkušených belgických partnerů. Jejich smlouvy natolik profesionálním způsobem předvídaly, co všechno se může stát (což v dané chvíli nikdo netuší), že když se firma Bristol-Meyers spojila s firmou Squibb a došlo k rozhodnutí, že antivirální látky nemají žádnou budoucnost a nebudou se vyrábět, dostali jsme všechny licence zpět, mohli jsme zacházet s patenty a získali jsme také data, jež se při vývoji léků za dva roky nastřádala. Na základě všech těchto podkladů vznikla nová firma Gilead, která dnes patří k farmaceutickým gigantům.
Nesnažila se firma Bristol-Meyers s vámi znovu navázat spolupráci?
V současnosti s námi firma do sféry obchodu vstupuje. Vyrábějí se dvojkombinace, trojkombinace látek a dnes jsme na semináři slyšeli i o čtyřkombinaci a firma od nás má jistý přídavek k těmto látkám. Ale tu prvotní obrovskou příležitost propásla špatným manažerským rozhodnutím!
Díky spolupráci ÚOCHB, univerzity v Lovani a firmy Gilead za účelem vývoje léčiv vznikají další spin-off firmy. Jednou z nich je Okapi Sciences – podle názvu (okapi je vzácná pralesní žirafa) lze soudit, že se jedná o veterinární sféru...
Jedná se o část látek z třídy objevené Antonínem Holým, tedy acyklických fosfonátů. Už dlouho je známo, že řada těchto látek působí proti virům nejen u lidí, ale i v živočišné a dokonce i rostlinné říši. Konec konců se také v určité fázi všechny látky na zvířatech testují před tím, než se přejde na klinické testy u lidí. Viry sužují jak hospodářská zvířata, tak domácí mazlíčky a není divu, že veterinární oblast představuje obrovský trh. Náš ústav přispěl několika patenty a stal se spolupodílníkem firmy Okapi Sciences, i když většinu práce odvádějí v Lovani.
Před dvěma lety jste založili společnost IOCB--TTO. Jak se osvědčila?
Jedním z jejích cílů je „skautovat“ výsledky našeho ústavu, čili zástupci společnosti v dennodenním kontaktu s našimi vědeckými pracovníky sledují, který výsledek by byl přenositelný do aplikační a komerční sféry. Dalším úkolem je ochrana duševního vlastnictví, sepisování patentů a jejich ochrana. A pak vyhledávání partnerů, stanovování strategie spolupráce a vyzískání užitečných výstupů, výrobků. Zatím pracuje IOCB-TTO na 12 projektech, tři jsou nadějné. Doufejme, že alespoň jeden z nich bude úspěšný, aby motivoval lidi k další práci a přinesl nám peníze pro podporu základního výzkumu.
Prof. Antonín Holý oslavil 75 let věku, půl století životní dráhy spojil s Ústavem organické chemie a biochemie, před čtvrt stoletím publikoval Nature zásadní společnou stať o širokospektrální biologické aktivitě nových antivirálních látek. Jeho pohádkový příběh o výjimečné práci, která pomáhá milionům lidí po celém světě, lemuje 60 patentů, stovky publikací, tisíc citací a také miliony korun pro jeho domovský ústav. Na můj dotaz ohledně budoucnosti Zdeněk Havlas říká: Jsem velmi rád, že má Antonín Holý mnoho nadějných studentů i talentovaných nástupců. Těch, kteří získávají motivaci z jeho celoživotního úsilí, je dost a já jsem přesvědčen, že bude mít v ústavu někdo také tolik štěstí a rozumu, jako měl on, aby dosáhl stejných úspěchů.
MARINA HUŽVÁROVÁ
English
