Projekt "Pierre Auger Observatory" je prestižním rozsáhlým a dlouhodobým astrofyzikálním projektem, který je srovnatelný jen s největšími světovými projekty základního výzkumu (například projekty řešené v CERNu, Fermilabu či DESY). Je nazván podle francouzského fyzika Pierra Augera, jenž při měření na vrcholu Jungfraujochu v Alpách odhalil v r. 1938 existenci spršek sekundárního kosmického záření a odtud odvodil velmi vysoké energie primárního kosmického záření, které takové spršky vyvolává.

Základní myšlenka projektu je dílem nositele Nobelovy ceny prof. Jamese Cronina z University of Chicago a prof. Alana Watsona z University of Leeds. Mezinárodní spolupráce na projektu započala v listopadu 1995; Česká republika (Fyzikální ústav AV ČR a Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a FZÚ AV ČR v Olomouci) se neoficiálně zapojila v r. 1997 a řádným členem je od roku 1999. Cílem projektu je soustavné a rozsáhlé studium kosmického záření o extrémně vysokých energiích v rozsahu 10¹⁹ až 10²⁰ eV. Dosud se totiž podařilo díky různým menším detektorům zaznamenat náhodně jenom několik málo částic s těmito energiemi, jež jsou naprosto nedostupné pro urychlovače částic na Zemi. Kromě toho máme závažné teoretické důvody naznačující, že tak energetické částice bychom neměli ve vesmíru vůbec pozorovat.

Prostředkem k jejich studiu se má proto stát rozsáhlá observatoř, která se nyní buduje v blízkosti města Malargue v provincii Mendoza v Argentině nákladem zhruba 55 milionů dolarů, a má být uvedena do provozu již r. 2005. Projekt Pierre Auger Observatory zabírá plochu asi 3000 km², přičemž detekci spršek kosmického záření budou obstarávat dva rozdílné typy detektorů. Soustava povrchových detektorů bude zaznamenávat průlet částic nádržemi s vodou pomocí Čerenkovova záření. Nezávislá soustava optických teleskopů pak bude vybavena citlivými detektory kratičkých záblesků fluorescenčního záření, jež vzniká průletem částic sekundárního kosmického záření zemskou atmosférou. V centrální části zařízení bude umístěno 12 teleskopů se zorným úhlem 360^o a ve vrcholech trojúhelníku na vnějších okrajích observatoře pak další tři soustavy, každá s 6 teleskopy o zorném úhlu 180^o; úhrnem je tedy potřebí vybudovat 30 teleskopů, přičemž každý bude mít sběrnou plochu 3,6 x 3,6 m². Srdcem každého teleskopu je zrcadlová plocha , tvořená 64 pětiúhelníkovými zrcadly čtyř typů v případě českého detektoru, respektive 36 čtvercovými zrcadly v případě detektoru německého. Oba typy detektorů jsou vyráběny odlišnými technologiemi, ale pro realizaci projektu byly nakonec oba vybrány jako rovnocenné.

V současné době je již v Argentině instalován společný česko-německý prototyp , který prochází zkušebními testy. Detektor je dále tvořen italským prototypem kamery CCD s vyhodnocovacím systémem a speciální korekční mezikruhovou deskou o průměru 3,6 m, která vychází z principu Schmidtovy korekční desky. Jejím smyslem je zvětšení relativního otvoru detektoru. Detektor snímá optický signál v rozsahu 300 ÷ 400 nm. V rámci testování prototypu probíhá i zkušební snímání dat a ladění software vyhodnocovací části detekčního systému.

Ve dnech 18. až 23. srpna 2001 se v Parkhotelu Všemina u Slušovic nedaleko Zlína konala mezinárodní pracovní porada "Physics and Techniques of the Fluorescence Detector of the Pierre Auger Observatory". Šlo o významné setkání zástupců všech pracovišť, podílejících se na návrhu, stavbě a zprovoznění fluorescenčních detektorů projektu. Do Všeminy přijelo celkem 54 odborníků ze 13 zemí Evropy, Severní a Jižní Ameriky a Austrálie. Kromě odborné problematiky se účastnící setkání věnovali také zpřesnění časového plánu výstavby observatoře, zejména pak fluorescenčních detektorů a seznámili se s výsledky tříměsíčního zkušebního provozu prototypu fluorescenčního detektoru i návrhy na zdokonalení jednotlivých složek zařízení.

Důležitou součástí setkání bylo rovněž kritické posouzení návrhu a stavu prací na projektu komisí pěti nezávislých zahraničních odborníků. Ačkoliv v závěru konference předložila komise jen předběžné výsledky svého hodnocení, bylo z reakcí posuzovatelů zřejmé, že úroveň českého příspěvku k projektu je nadprůměrná. Naši fyzikové chtějí ostatně letos v listopadu v Praze předvést český prototyp širší veřejnosti. Česká účast v projektu je zabezpečena grantem GA AV ČR č. A1010928/1999, podporou MŠMT pro Centrum částicové fyziky č. LN00A006 a programem INGO MŠMT ČR č. LA134.

M.P., 10.10.2001