|
 |
 |

|
Současná česká společnost |
Sestavili Zdenka Mansfeldová a Milan Tuček (eds.) |
 |
"Současná česká společnost" všem zájemcům - vědcům i laikům - o sociologický pohled na českou společnost nabízí osmnáct sociologických studií, které jsou tematicky uspořádány do pěti oddílů:
(1) Obecnějším sociologickým problémům jako je sociální struktura, modernizace a sociální politika je věnován oddíl první. Pavel Machonin pojednává o proměnách sociálních nerovností v postsocialistické transformaci středoevropského typu. Jan Červenka si všímá vztahu veřejnosti k modernizaci. Jiří Večerník se věnuje sociální struktuře a sociálním problémům a dokládá pasti nerovnovážného vývoje soudobé střední třídy, např. v souvislostech s občanským principem či sociální integrací. Martin Lux mapuje změny ve spotřebním chování českých domácností v 90.letech a komparuje je s domácnostmi v zemích EU. Petr Sunega se zabývá charakteristikou bydlení v ČR a spokojeností české populace se současným bydlením.
(2) Rodině a genderu je věnován oddíl druhý. Studie Jitky Rychtaříkové pojednává o vývoji reprodukce v Evropě a o poklesu významu rodiny v 90. letech. Dana Hamplová a Simona Pikálková se věnují chováním a postojům mladých lidí k manželství a partnerskému soužití. Alena Křížková mapuje postavení ženy v práci i v rodině. Eliška Rendlová ve své stati srovnává a dokumentuje rozdílné postoje mužů a žen týkajících se genderových témat.
(3) Třetí oddíl publikace je věnován vzdělání. Studie Martina Kreidla se vrací do let 1948-1989 a dokládá podmíněnost vzdělanostní mobility politickým statusem v učňovském školství. Snižujících se nerovnosti v přístupu ke vzdělání v 90. dokládá Natalie Simonová.
(4) Čtvrtý oddíl soustřeďuje témata ze sociologie politiky. Lubomír Brokl a Zdenka Mansfeldová definují postavení České republiky mezi evropskými demokraciemi. Problematikou konsolidace politických systémů z hlediska genderových rozdílů se zabývá Adéla Seidlová. Na vývoj levice-pravice v letech 1996-2000 je soustředěna studie Kláry Vlachové. A stať Jany Stachové se zabývá specifičností organizační struktury enviromentálního hnutí.
(5) Poslední oddíl pojednává o lokální a regionální problematice. Michal Illner sleduje proces regionalizace v ČR z celé řady aspektů, evropskou integraci nevyjímaje. Václav Houžvička se zaměřuje na sociální důsledky evropských integračních procesů v pohraničních oblastech a František Zich sleduje frekvenci a intenzitu přeshraničních vztahů mezi obyvateli česko-německého pohraničí.
Součástí publikace je také příloha, která představuje Sociologický ústav AV ČR v celé šíři jeho vědeckého bádání, organizace, zkoumaných témat či aktivit jednotlivých oddělení v průřezu posledních let.
Pro velký zájem čtenářů vydal Sociologický ústav AV ČR elektronickou verzi publikace, kterou je možné zakoupit na adrese Tiskového a edičního oddělení (viz níže) za 140,- Kč.
|
|
|
|