Autor se orientuje na zjištění manifestovaného sebepojetí u souboru uchazečů o studium psychologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Využívá přitom originálního dotazníku PASKO, integrujícího základní škály sebepojímání do tří dichotomických interakčních tendencí (průbojnost - přizpůsobivost, psychická a interakční stabilita - hybnost, kontaktívnost). Dotazník byl aplikován od r. 1996 u všech uchazečů, kteří úspěšně postoupili až do posledního kola přijímacího řízení. Jsou uvedeny a analyzovány svérázné odlišnosti manifestovaného sebenáhledu u takto definované skupiny 242 uchazečů a 458 uchazeček o studium psychologie v porovnání ke srovnatelné širší populaci příslušného věku a vzdělání. Nejpodstatnější průkazné rozdíly od obecnějších populačních trendů byly zjištěny v manifestované výrazné kontaktívnosti, nízké anticipační regulaci chování a sklonu k nezávislosti s nižší ochotou přizpůsobovat se.
Dotazník PASKO staví na idiograficky orientované strategii uvažování. Diskutované nálezy zakládají na přístupu nomotetickém. Navzdory individuální různorodosti výpovědí se prokázaly vysoce signifikantní svérázné trendy v manifestovaném sebepojetí. Nálezy u jiných exponovaných souborů, vyšetřených jak dotazníkem PASKO, tak i komplexní diagnostickou baterií DIAROS, dokumentují velmi průkazné souvislosti mezi osobnostním profilem a sebepojetím (Mikšík O., v tisku). Lze proto předpokládat vysokou vypovídací hodnotu manifestovaného sebenáhledu i o osobnostním profilu respondentů. Depistáž sebenáhledu jako součást pronikání do osobnosti umožňuje rozšířit poznání, kým daný jedinec je, jakým se chce jevit a proč. |
