Abstrakty příspěvků panelu "Pluralita vs. univerzalismus"


Vlastimil Hála
Univerzalismus a partikularismus jako aspekty problematiky základních lidských práv
Příspěvek si nejprve všímá problému priority obsahu, nebo procedury konstituování základních lidských práv, dále problematiky základních politických práv jako svébytné součásti práv lidských a občanských. V této souvislosti si všímá i problému „kolektivních identit“ jako výrazu rozporného charakteru univerzálních a partikulárních (resp. specifických) aspektů v celkové problematice základních lidských práv. V závěru se kriticky zamýšlí nad názorem, podle kterého prosazení základních lidských práv ve světovém měřítku je nejlépe uskutečnitelné na základě privilegovaného postavení zemí s nejvyšším civilizačním standardem, resp. na základě „vůdcovství“ jediné supervelmoci. (Příspěvek se opírá zvl. o koncepce J. Habermase a V. Hösleho, dále ze starší literatury zvl. I. Kanta, z novější též reflektuje diskusi mezi Michelmanem a Ferrarou; k problému kolektivních identit v nepolitickém smyslu využívá studií M. Csákyho).

Marta Kolářová
Globalizovaná kultura a antropologie
Zkoumání kultury v době globalizace představuje výzvu pro disciplínu, v jejíž centru historicky stála analýza kultury – totiž pro sociokulturní antropologii. Dříve se antropologie zabývala kulturou ve smyslu toho, jak určitá skupina lidí (kmen, etnikum atd.) vázána k místu, teritoriu přikládá svým životům kolektivně smysl. Globalizace vytrhla kulturu radikálně z místa a mnoho lokalit se proměnilo na prostory kulturní směsi. Globalizovaný svět je světem „kultury v pohybu", kde dochází k procesům de-lokalizace a re-lokalizace kulturních prvků.
Jak se současná sociokulturní antropologie vyrovnává s globalizační výzvou, jak se proměňuje předmět jejího zkoumání a jak přesahuje do jiných disciplín a inspiruje se jimi, bych chtěla ve svém příspěvku ukázat zejména na pracech amerických antropologů Indy a Rosalda (The Anthropology of Globalization 2002) a Haugerud s Edelmanem (The Anthropology of Development and Globalization 2005). Rozeberu, jak řeší otázky kulturního imperialismu, zkoumání mocných globálních aktérů (WTO, MMF apod.) a možnosti angažovanosti antropologie.

Ondřej Štěch
Subjekty interkulturního dialogu
Různé filosofické koncepce, jako např. teorie kritické hermeneutiky H. H. Köglera, řeší obecné předpoklady a podmínky interkulturního dialogu. Méně ovšem rozpracovávají problém, kdo konkrétně může být subjektem takového dialogu. Příspěvek bude hledat odpověď na otázku, jak jednotliví lidé a skupiny mohou překonávat vzájemnou neznalost, a jakou roli v tom hrají různé instituce, jako např. UNESCO.
Otázka vyplývá z napětí obsaženého v konceptu dialogu – na jedné straně může být jeho subjektem vždy jen konkrétní osoba, jako aktér rozpravy nebo autor textu, ovšem zároveň se ve všech takových projevech manifestují kulturní předpoklady, které jsou naopak mnoha lidem společné. Také nelze popřít, že subjekt může hovořit s větším nebo menším ohledem na skupinu, kterou zastupuje, a s větší nebo menší mírou reflexe pospolitých kulturních předpokladů. Cílem bude podat v nárysu koherentní představu o empirických subjektech a situacích dialogu.