Horninové vlastnosti a petrologie
Vlastnosti hornin, uhlí a stavebních materiálů jsou studovány jak z hlediska petrografického, strukturního a texturního (pomocí optické mikroskopie a analýzy obrazu), tak z hlediska fyzikálních vlastností. Studují se zejména jejich změny působením vnějších vlivů (stavu napjatosti a tepelného zatěžování).
![](javascript:openpic("about/example1.jpg", "cz",
"Triaxiální buňka KTK-100 upravená pro průchod plynu", 380, 250 ))
V jednoosém nebo trojosém stavu napjatosti jsou v procesu deformace a porušování sledovány změny: rychlosti šíření ultrazvukových vln, přetvárných a pevnostních vlastností, plynopropustnosti a četnosti akustických emisí.
Z měření za trojosého stavu napjatosti, kterým jsou napodobeny podmínky v masivu, jsou sestrojovány Mohrovy obálky, stanoveny úhly vnitřního tření a smyková pevnost testovaného materiálu.
Analýza vlivu tepelného namáhání na petrofyzikální vlastnosti je realizována jak na temperovaných vzorcích, tak v průběhu temperace. Pomocí DTA (diferenciálně termická analýza) a TG (termogravimetrie) je při zahřívání sledována dehydratace, dehydroxilace, disociace, polymorfní přeměny a tvorba nových fází. Metodou TMA (termomechanická analýza) je stanovována tepelná roztažnost hornin.
Z dalších analýz a testů prováděných na geomateriálech lze uvést například měrnou hmotnost, vlhkost, nasákavost, tepelnou vodivost, měrnou tepelnou kapacitu a abrazivnost.
Na porušených vzorcích po experimentech nebo po temperaci jsou sledovány strukturní změny v testovaném materiálu se zaměřením na charakter mikroporušení (četnost a orientace diskontinuit).