Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR

Grantový projekt podpořen Ministerstvem pro Místní rozvoj ČR.

Anotace

Hlavním cílem projektu je komplexní analýza vlivu právního důvodu užívání bytu (typu bydlení) a existujících i potenciálních nástrojů bytové politiky včetně regulace nájemného na faktickou i anticipovanou mobilitu pracovní síly v České republice. Cílem projektu je též zhodnotit váhu těchto vlivů pomocí srovnání s odhadovaným vlivem jiných faktorů působících proti prostorové mobilitě českých domácností za pracovními příležitostmi, zejména pak s faktory sociálně-kulturní povahy. Uvedené vztahy budou zkoumány sadou kvantitativních a kvalitativních sociologických šetření (dotazníkové výzkumy a cílené skupinové diskuse). Na základě získaných poznatků budou navrženy legislativní změny, programy a koncepční opatření v oblasti bytové politiky, které by efektivně podpořily vyšší mobilitu pracovní síly v českém prostředí.

Představení řešení

V rámci projektu budou analyzovány nástroje, programy a legislativa v oblasti bytové politiky z hlediska jejich vlivu na prostorovou mobilitu pracovní síly (prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi). Česká republika jako členská země Evropské unie (EU) je vázána principy Evropské strategie zaměstnanosti přijaté na základě výsledků Lisabonského a Stockholmského summitu EU (2000, 2001) Radou Evropy v roce 2003. Nová strategie zaměstnanosti zařadila zcela explicitně mezi priority "podporovat adaptabilitu a mobilitu na pracovním trhu," přičemž často nejdiskutovanější překážkou v rozvoji mobility práce v českém prostředí je nerozvinutý trh s bydlením; zejména pak trh v oblasti nájemního bydlení, které, na rozdíl od specifického vlastnického či družstevního bydlení (Lux a Burdová 2000), umožňuje za standardních podmínek snadnější stěhování domácností.

V této souvislosti mnohé mezinárodní organizace za překážku vyšší prostorové mobility domácností za pracovními příležitostmi považují především stávající formu regulace nájemného (OECD 1995, OECD 2004, UNECE 2002), též označovanou regulací nájemného první generace (Lind 2001, Lux et al. 2004) z důvodu propastných rozdílů mezi volně tržní a regulovanou úrovní nájemného v mnohých vyspělejších regionech státu a též z důvodu reálného poklesu hodnoty regulovaného nájemného v posledních několika letech. Zatímco sociálním i ekonomickým dopadům stávající regulace nájemného probíhající de facto v mezích de iure Ústavním soudem již zrušeného cenového výměru Ministerstva financí byl v českém výzkumu věnován rozsáhlý prostor (Lux & Sunega 2002, Lux et al. 2002, Lux et al. 2003, Lux et al. 2004), dopady na prostorovou mobilitu pracovní síly byly zkoumány spíše marginálně.

Nedostatečně též výzkum pojednává o vlivu právního důvodu užívání bytu (typu bydlení) na migraci domácností. Obecně se považuje nájemní bydlení za typ bydlení usnadňující stěhování a naopak vlastnické bydlení za typ bydlení bránící rozsáhlejšímu stěhování (Donner 2000, Balchin & Rhoden 1998, Coulson & Fisher 2002). Jakkoliv prostorová mobilita i tzv. kariéry bydlení (housing careers) jsou a byly českou sociologií podchyceny (Vajdová 2000, Sunega et al. 2002), vliv právního důvodu užívání bytu respondenta na jeho faktickou či anticipovanou budoucí migraci, a to zejména v souvislosti s hledáním nových pracovních příležitostí či profesním růstem, zůstal prozatím mimo záběr hlavního proudu českého výzkumu. Dosavadní výsledky šetření mezi českou populací týkající se ochoty se stěhovat v případě ohrožení nezaměstnaností vykazují značné rozdíly (Postoje k bydlení 2001, Household, Work and Flexibility Survey 2001) a navíc není jasné, zda-li většinová neochota stěhovat se za zaměstnáním vyplývá z kulturních či objektivních faktorů a zda-li je též možné vysledovat určitou změnu postojů v čase.

Navrhovaný projekt by navázal na mezinárodní projekt Household, Work and Flexibility (2001-2003), kterého se zúčastnila i Česká republika (Wallace (ed.) 2003, 2004, Večerník 2003) a jehož jádrem byla zejména analýza flexibility pracovního trhu, nikoliv však ještě s širším s přesahem do oblasti bydlení a bytové politiky. Flexibilita a mobilita práce byla v uvedeném projektu zkoumána v kontextu institucionálně legislativního prostředí se zvláštním zřetelem především na daňovou politiku, sociální politiku a pracovní legislativu - hlavní zkoumaná témata zahrnovala flexibilitu pracovní doby a flexibilitu pracovní smlouvy. Z hlediska mobility se projekt prioritně věnoval mobilitě mezipodnikové, odvětvové a profesní, pouze okrajově též mobilitě prostorové se stručným komentářem, že regulace nájemného "z hlediska trhu práce…vedla téměř ke zmrazení prostorové mobility." (Večerník 2003, 110)

V úvodní fázi projektu bude prostorová mobilita domácností za pracovními příležitostmi v českém prostředí mapována studiem mnohorozměrných tabulkových výstupů z migračních dat Českého statistického úřadu (potřebné aktuální údaje jsou, například, dostupné v publikaci Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2003) a důkladnou statistickou analýzou existujícího datového souboru ze šetření Sociologického ústavu AV ČR Postoje k bydlení 2001. Studium primárních dat umožní zjistit rozsah migrace mezi jednotlivými regiony a bývalými okresy státu a analýza dat z výzkumu Postoje k bydlení 2001 umožní úvodní statistické testování vztahů mezi migrací (prostorovou mobilitou), právním důvodem užívání bytu, věkem a dalšími charakteristikami respondenta. Do úvodní fáze projektu náleží rovněž studium zkušeností a poznatků o vztahu prostorové mobility domácností a bytové politiky či podmínek bydlení obecně ve vyspělých zemích, zejména pak v ostatních členských zemích EU. Studium pramenů bude zahrnovat jak studium odborných článků a monografií, tak pro potřeby státní správy vytvořených studií s praktickým přesahem do oblasti sociální a bytové politiky v těchto zemích. Pro získání pramenů řešitelský tým využije svých kontaktů v rámci sítě výzkumníků bydlení European Network for Housing Research, služební cesty do vybrané země či účasti na mezinárodní konferenci nebo semináři věnovaným této tématice.

Na úvodní fázi projektu spočívající ve studiu existující literatury a statistické analýze existujících datových souborů či primárních migračních dat naváže druhá fáze projektu - podrobnější výzkum vlivu bytové politiky a aktuálních bariér na českém trhu s bydlením na prostorovou mobilitu domácností za prací, zejména pak prostřednictvím:

• analýzy dat ze dvou zvláštních výhradně pro účel projektu realizovaných sociologických dotazníkových šetření na celonárodním vzorku lidí starších 18 let formou baterie otázek připojené k modulu pravidelného šetření (omnibusu) Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Možnost Sociologického ústavu AV ČR využít tazatelské sítě CVVM pro účel projektu vede k podstatnému snížení celkových nákladů šetření i daleko preciznější spolupráci při přípravě otázek. Obě šetření budou zkoumat v obecnější rovině postoje k vybraným nástrojům a programům české bytové politiky, které by větší migraci domácností mohly napomoci, včetně alternativ a dodatečných podmínek reforem v oblasti nájemního bydlení. Vzorek pro obě šetření bude dosahovat přibližně 1 100 respondentů;
• analýzy dat ze zvláštního doplňkového dotazníkového šetření nezaměstnaných provedeného ve vybrané střediskové či krajské obci, jež se nachází v regionu (bývalém okrese) charakteristickém kombinací vysoké úrovně nezaměstnanosti, vysokého podílu dlouhodobě nezaměstnaných lidí a nízkou úrovní migrace do vyspělejších regionů zjištěnou z primárních migračních dat Českého statistického úřadu. Snahou řešitelů bude, aby dotazníkové šetření proběhlo za spolupráce s místním obecním úřadem, úřadem práce a sociálními pracovníky, jejichž představitelé, pokud projeví zájem, budou následně zapojeni do organizace a přípravy dvou následných kvalitativních šetření metodou focus groups (cílených skupinových diskusí). Vzorek pro dotazníkové šetření bude zahrnovat přibližně 300 - 500 respondentů, z nichž 20 by se mělo zúčastnit následného kvalitativního šetření;
• provedení případové studie v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry formou nestandardizovaných rozhovorů se zástupci bytového odboru obecního úřadu, personálního oddělení automobilové společnosti působící v průmyslové zóně (společnost TPCA), vybranými zástupci z řad zaměstnanců, například přestaviteli odborů. Cílem bude popsat specifické migrační chování v konkrétním případě nabídky pracovních příležitostí při dobudování průmyslové zóny a přilákání zahraničních investic a případně stopovat příčiny, proč nedošlo k takovému rozsahu imigrace, který se původně očekával.
• analýzy výsledků kvalitativního výzkumu (opět metodou focus groups) mezi lidmi, kteří se přestěhovali za prací do Prahy, a to bez ohledu na jejich aktuální sociální a profesní postavení nebo věk. Šetření by mělo zkoumat hlavní faktory v pozadí "aktivního přístupu" při stěhování za pracovními příležitostmi oproti faktorům "pasivního přístupu" zjištěných předchozím šetřením v obci s vysokou mírou nezaměstnanosti. Cílovou skupinou budou lidé, kteří se přistěhovali do místa s největšími pracovními příležitostmi, avšak také místa s nejméně finančně dostupným bydlením. Kvalitativní výzkum formou focus groups umožní jednak ověřit některé závěry z dotazníkových šetření a jednak rozvinout experiment testující vliv alternativních nastavení programů či intervencí v oblasti bytové politiky. Šetření se zúčastní 20 pozvaných respondentů.

Kvantitativní i kvalitativní sociologická šetření zahrnující experimenty (testující jednání v případě změny na trhu s bydlením nebo alternativních změn bytové politiky státu) umožní lépe rozlišit kulturní a objektivní faktory bránící vyšší mobilitě práce a odhadnout účinnost případných změn legislativy či programů bytové politiky na pracovní mobilitu. Finální formulace otázek pro dvě plánovaná šetření CVVM a, bude-li zájem, též pro doplňkové dotazníkové šetření v regionu s vysokou mírou nezaměstnanosti, budou konzultovány s příslušnými pracovníky odboru bytové politiky Ministerstva místního rozvoje (MMR), kteří, jako zadavatelé, budou pozváni též na všechna kvalitativní šetření metodou cílených skupinových diskusí. Do obou dotazníkových šetření CVVM budou zahrnuty rovněž otázky týkající se vnímání efektivnosti a popularity vybraných nástrojů bytové politiky českou veřejností ve stejně podobě, v jaké byly zkoumány již v roce 2001 - to umožní vysledovat změnu v popularitě i vnímání účinnosti některých aktuálních nástrojů bytové politiky a může posloužit jako užitečná zpětná vazba pro koncepční práci MMR.

Originalita předkládaného projektu spočívá zejména ve svém zaměření (otázka prostorové mobility byla v kontextu bytové politiky zkoumána pouze okrajově) i metodologii. Kombinace využití kvantitativních i kvalitativních metod sociologického výzkumu umožní jednak rozsáhlejší statistické zpracování postojů české veřejnosti jako celku, tak ověření zjištěných výsledků jak mezi lidmi, kteří se i přes nevýhodné postavení na trhu práce v místě svého bydliště nestěhují do jiných, vyspělejších regionů, tak mezi lidmi, kteří tak činí. Komplexnost užité metodologie může výrazně přispět ke zvýšení spolehlivosti zjištěných poznatků, zejména pak pro oddělení objektivních bariér prostorové mobility (například dostupnost bydlení) od bariér plynoucích z kulturních vzorců a sociálních norem české společnosti.

Výsledky projektu

Projekt by měl zejména zodpovědět následující otázky:

• Ovlivňuje právní důvod užívání bytu (typ bydlení) statisticky významně faktickou nebo anticipovanou prostorovou mobilitu českých domácností za pracovními příležitostmi a jaká je váha tohoto vlivu při srovnání s váhou jiných možných faktorů bránících vyšší mobilitě, jako například silná vazba k místu narození či prožití dětství, síla sociálních sítí - přátel a příbuzných - bránících odchodu do jiného místa, věk respondentů, aj.?
• Je-li vliv právního důvodu užívání bytu na prostorovou mobilitu českých domácností za prací nevýznamný, pak může tomu být též z důvodu existence stávajícího systému regulace nájemného? Jak významně je vliv různých projevů regulace nájemného na ochotu se stěhovat vnímán českou veřejností, nezaměstnanými lidmi a lidmi, kteří se za pracovními příležitostmi přestěhovali, a to opět ve srovnání s jinými možnými faktory bránícími vyšší migraci českých domácností (viz výše)?
• Přispěla by, dle očekávání všech skupin dotázaných, reforma v oblasti nájemního bydlení (deregulace nájemného a nastavení nové formy regulace nájemného druhé generace) k růstu migrace českých domácností, vyšší prostorové mobilitě domácností za pracovními příležitostmi? Pokud ne, je tomu proto, že z důvodu jiných, převážně psychologických, generačních či kulturních faktorů nelze aktuálně prostorovou mobilitu domácností vůbec výraznějším způsobem zvýšit nebo by takový růst migrace možný byl, ovšem za splnění dodatečných podmínek, naplnění dodatečných očekávání, jež nemusí přímo souviset s opatřeními v oblasti bytové politiky a bytového trhu? Platí-li druhá varianta, pak jaké jsou tyto dodatečné podmínky a očekávání?
• Jaké jiné alternativy programů či podpor v oblasti bytové politiky by mohly, dle postojů českých občanů, rovněž napomoci vyšší prostorové mobilitě domácností za pracovními příležitostmi a jaká je očekávaná efektivnost takových alternativních forem intervencí či podpor dle zjištěných očekávání a postojů všech skupin dotázaných?
• Pokud neexistují jednoznačné odpovědi na předcházející otázky, pak které skupiny obyvatel reagují, reagovaly by nebo by reagovaly citlivěji na konkrétní změny v bytové politice a které skupiny obyvatel by zůstaly naopak vůči těmto podnětům imunní nebo by na ně reagovaly méně citlivěji (dle vzdělání, věku, profese, typu bydlení atd.)?

Výše zmíněné otázky budou převedeny do hypotéz, operacionalizovány a zkoumány sadou zvláštních kvantitativních i kvalitativních sociologických šetření. Jejich zodpovězení zaručuje dosažení definovaného cíle projektu.

Metodika řešení

V první fázi bude zejména cílem:

• vytvořit obecný přehled mezi-regionální a mezi-okresní migrace domácností za využití migrační statistiky Českého statistického úřadu;
• formou statistické analýzy dat za využití kvantitativní sociologické metodologie testovat obecné vztahy mezi prostorovou mobilitou domácností a nejrůznějšími demografickými, geografickými a kulturními proměnnými. Pro tento účel budou použita data z již realizovaného šetření prostorové mobility domácností - výzkumu Postoje k bydlení 2001. Výzkum realizovali členové řešitelského týmu tohoto projektu v roce 2001; jednalo se o kvótní výzkum postojů k bydlení a bytové politice státu obsahující též dotaz na dosavadní prostorovou mobilitu respondentů. Výzkum proběhl na vzorku dospělé české populace (starší 18 let); vzorek zahrnoval 3.500 respondentů. Kvóty byly stanoveny pro pohlaví, věk, vzdělání, velikost bydliště, kraj a právní důvod užívání bytu; pro jejich vytvoření posloužilo šetření Českého statistického úřadu Mikrocensus 1996. Sběr dat provedla agentura STEM. Přestože zmíněný výzkum z důvodu svého jiného původního zaměření neumožní podrobnější zkoumání prostorové mobility v kontextu stěhování výhradně za pracovními příležitostmi, a již vůbec ne při alternativních nastaveních státních intervencí na trhu s bydlením či alternativních nastaveních programů a opatření bytové politiky, poskytne jedinečný úvodní obraz o rozsahu a hlavních činitelích prostorové mobility českých domácností potřebný pro přípravu podrobnějších a na účel projektu více zaměřených šetření;
• formou studia zahraničních odborných článků, studia pořízených či zapůjčených odborných monografií, přímých dotazů na zahraniční experty s využitím kontaktů řešitelského týmu v rámci sítě výzkumníků bydlení European Network for Housing Research a případně též formou účasti na mezinárodní konferenci či semináři pořádaném k dané problematice zjistit, jaké jsou dosavadní zkušenosti týkající se vlivu struktury bytového fondu dle právního důvodu užívání bytu, nastavení a orientace bytové politiky, regulace nájemného a forem financování bydlení na prostorovou mobilitu domácnosti za pracovními příležitostmi ve vyspělých zemích, zejména pak v zemích Evropské unie. Zvláštní zřetel bude brán na to, zda-li existuje prokazatelný výsledek účinného vlivu opatření v oblasti bytové politiky na flexibilitu pracovní síly, který by nebyl omezen specifickými kulturními, bytovými či sociálními podmínkami v dané zemi - tedy, jinými slovy, zda-li účinnost takových opatření je prokazatelná v odlišných zemích.

Na úvodní analýzy vycházející z existujících českých datových zdrojů a úvodní studium převážně zahraniční odborné literatury naváže, v druhé fázi, podrobnější výzkum vlivu bytové politiky a aktuálních bariér na českém trhu s bydlením na prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi (flexibilitu pracovní síly), zejména prostřednictvím:

• statistické analýzy dat ze dvou zvláštních výhradně pro účel projektu realizovaných sociologických dotazníkových šetření na celonárodním vzorku lidí starších 18 let formou baterie otázek připojené k modulu pravidelného kvótního šetření (omnibusu) Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM); kvóty zahrnují věk, pohlaví, vzdělání, velikost bydliště a region a jsou stanoveny na základě sčítání lidu z roku 2001. Obě šetření budou zkoumat v obecnější rovině postoje k vybraným nástrojům a programům české bytové politiky, které by větší migraci domácností mohly napomoci, včetně alternativ a dodatečných podmínek reforem v oblasti nájemního bydlení. Druhé šetření bude připraveno s ohledem na výsledky prvního šetření a poslouží též pro dodatečnou verifikaci některých nejednoznačných závěrů prvního šetření. Do obou šetření bude přidán modul (baterie otázek) týkající se popularity a vnímání účinnosti vybraných nástrojů bytové politiky. Při přípravě otázek budou řešitelé týmu úzce spolupracovat s určenými zástupci Ministerstva pro místní rozvoj.
  První šetření CVVM by mělo proběhnout v druhé polovině roku 2005, druhé šetření pak v polovině roku 2006; vždy na vzorku přibližně 1 100 respondentů. Cílovou skupinou budou dospělí čeští občané bez ohledu na věk, vzdělání, profesní zařazení, bez ohledu na to, zda-li je či není daný respondent aktuálně ohrožen ztrátou zaměstnání či dokonce je již bez zaměstnání, zda-li se respondent za prací již stěhoval či nikoliv, bez ohledu na právní důvod užívání bytu, ve kterém respondent bydlí atd. Výzkum na celonárodním vzorku respondentů a aplikace standardních kvantitativních metodologických postupů při zpracování dat (testování významnosti korelací u spojitých a rozdílnosti rozložení u kategorizovaných proměnných, aplikace regresních a faktorových analýz a případně též strukturních modelů) umožní nejen zjistit veřejností očekávaný efekt opatření v oblasti bytové politiky na prostorovou mobilitu domácností za pracovními příležitostmi, ale také vysledovat hlavní faktory rozdílnosti postojů mezi různými skupinami občanů a ověřit zjištění plynoucí z primárních analýz provedených v první fázi.
• statistické analýzy dat ze zvláštního doplňkového dotazníkového šetření nezaměstnaných provedeného výhradně pro účel tohoto projektu ve vybrané střediskové obci, jež se nachází v regionu (bývalém okrese) charakteristickém kombinací vysoké úrovně nezaměstnanosti, vysokého podílu dlouhodobě nezaměstnaných lidí a nízkou úrovní migrace do vyspělejších regionů zjištěnou z primárních migračních dat Českého statistického úřadu. Snahou řešitelů bude, aby dotazníkové šetření proběhlo za spolupráce s místním obecním úřadem, úřadem práce a sociálními pracovníky, jejichž představitelé, pokud projeví zájem, budou následně zapojeni do organizace a přípravy dvou následných kvalitativních šetření metodou focus groups sloužících k ověření dotazníkovým výzkumem dosažených zjištění. Cílovou skupinou budou lidé, kteří se i přes aktuálně nevýhodné postavení na trhu práce nestěhují do míst s vyššími pracovními příležitostmi.
  V úzké spolupráci s místním úřadem práce budou dotazníky předávány pracovníky úřadu nezaměstnaným lidem, zejména dlouhodobě nezaměstnaným lidem, přímo při jejich pravidelných kontaktech s úřadem práce, se žádostí o vyplnění a vhození dotazníku do připraveného boxu. Předpokládaný vzorek respondentů je 300 - 500 vyplněných dotazníků, v závislosti na velikosti vybrané obce. V závěru dotazníku budou respondenti rovněž dotázáni, zda-li mají zájem účastnit se dodatečného diskusního setkání (jehož účast bude honorována) a v případě zájmu jim bude doporučeno jej separátně oznámit opět příslušnému pracovníkovi úřadu práce. Tím bude zajištěna anonymita odpovědí v dotazníku. Ze seznamu zájemců bude ve spolupráci s úřadem práce nebo i sociálním odborem obecního úřadu vybráno 20 respondentů, kteří se zúčastní doplňkových kvalitativních šetření formou dvou focus groups (cílených skupinových diskusí) tak, aby byla zajištěna rozmanitost participujících co se týče věku, pohlaví, vzdělání a jiných podstatných záležitostí. Obě cílené skupinové diskuse (každé se zúčastní 10 vybraných respondentů) proběhnou na místě propůjčeném či jinak zajištěném k tomuto účelu místním obecním úřadem nebo samotným řešitelským týmem, budou řízeny profesionálním moderátorem, každá bude trvat přibližně dvě až tři hodiny a budou se jich moci zúčastnit určení zástupci MMR. Obě diskuse budou nahrány, přepsány a následně analyzovány podrobným studiem přepisů i nahrávek. Podobně jako v případě výzkumu CVVM budou otázky zařazené do krátkého dotazníku distribuovaného mezi nezaměstnanými lidmi zahrnovat zejména postoje respondentů k hlavním bariérám bránícím jejich stěhování do míst s většími pracovními příležitostmi a vlivu alternativních forem státních intervencí na trhu s bydlením či alternativních forem podpory bytové politiky na rozhodnutí o stěhování, jako též otázky obecně zjišťující ochotu se stěhovat za prací i v případě dostatečných motivačních impulsů ze strany bytové politiky. Následný kvalitativní výzkum metodou focus groups umožní nejen ověření některých zjištění z dotazníkového výzkumu, ale též podrobnější analýzu podsouboru respondentů bezprostředně ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností a jejich očekávaných reakcí na alternativní změny v oblasti bytové politiky;
• provedení případové studie v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry formou nestandardizovaných rozhovorů se zástupci bytového odboru obecního úřadu, personálního oddělení automobilové společnosti působící v průmyslové zóně (společnost TPCA), vybranými zástupci z řad zaměstnanců, například přestaviteli odborů. Cílem bude stručně popsat specifické migrační chování v konkrétním případě nabídky pracovních příležitostí v Kolíně a případně stopovat příčiny, proč nedošlo k takovému rozsahu imigrace, který se původně očekával. Metodou zjišťování budou nestandardizované rozhovory s přibližně 10 oslovenými respondenty.
• analýzy výsledků druhého kvalitativního výzkumu mezi lidmi, kteří se přestěhovali za prací do Prahy (nebo se přistěhovali do Prahy původně za účelem studia a zůstali zde minimálně pět let v zaměstnání po ukončení svého studia), a to bez ohledu na jejich aktuální sociální a profesní postavení nebo věk. Cílovou skupinou budou lidé, kteří se přistěhovali do místa s největšími pracovními příležitostmi, avšak také místa s nejhůře finančně dostupným bydlením. Šetření by mělo zkoumat hlavní faktory v pozadí "aktivního přístupu" při stěhování za pracovními příležitostmi oproti faktorům "pasivního přístupu" zjištěných předchozím šetřením v obci s vysokou mírou nezaměstnanosti. Šetření formou dvou focus groups se zúčastní 20 pozvaných respondentů rekrutovaných metodou snowballingu (nabalování), obě cílené skupinové diskuse bude moderovat profesionální moderátor a k účasti budou přizváni představitelé MMR. Podobně jako v předcházejícím případě bude diskuse nahrána, přepsána a následně budou písemný přepis i nahrávka analyzovány řešitelským týmem. Oba kvalitativní výzkumy umožní jednak ověřit některé závěry z dotazníkových šetření a jednak rozvinout experiment testující vliv alternativních nastavení programů či intervencí v oblasti bytové politiky.

Hypotézy, které budou celou sadou navrhovaných šetření ověřovány, přímo vyplývají ze sady otázek uvedených v části "Výsledky projektu" tohoto návrhu projektu.

Projektový a řešitelský tým

Řešitelský tým tvoří vedoucí týmu socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR Ing. Mgr. Martin Lux, vedoucí oddělení ekonomické sociologie Doc. Ing. Jiří Večerník, CSc. a člen týmu socioekonomie bydlení Ing. Petr Sunega. Řešitelský tým dostatečně splňuje kvalifikační předpoklady pro úspěšné zvládnutí stanovených cílů projektu.

Ing. Mgr. Martin Lux se věnuje výzkumu bydlení na Sociologickém ústavu AV ČR od roku 1998. Ve své výzkumné práci uplatňuje kvalifikační předpoklady získané jak při studiu ekonomie (Vysoká škola ekonomická, obor mezinárodní obchod), tak sociologie (Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd), což mu umožňuje využít netradičních a inovačních přístupů při řešení konkrétních problémů. Martin Lux byl hlavním řešitelem několika národních i mezinárodních grantových projektů zaměřených na problematiku bydlení a bytové politiky, od roku 2000 je vedoucím týmu socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR a v posledních dvou letech se nejvíce věnuje ekonometrickým simulačním modelům fungování bytového trhu. V letech 2003-2004 absolvoval roční stáž na University of Glasgow, Department of Urban Studies, kde byl řešitelem projektu The Quasi-Normative Approach to Housing Affordability podpořeného Evropskou komisí v rámci programu Marie-Curie Fellowship. V roce 2004 obdržel rakouskou cenu Erharda Buseka za přínos výzkumu bydlení v regionu Střední a Východní Evropy.

Jiří Večerník (1941) vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor finance a úvěr. Od roku 1970 pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV jako odborný pracovník. Od roku 1990 je vědeckým pracovníkem a vedoucím oddělení ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu AV ČR. V letech 1991-1993 byl šéfredaktorem Sociologického časopisu. V různých obdobích byl členem Výkonného výboru Luxembourg Income Study, Vědecké rady IRESCO (Paříž), Vědecké rady CERGE/EI, Rezortní komise pro výzkum MŠMT a Grantové komise MPSV, Vědecké rady Fakulty sociálních studií MU a Vědecké rady Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1996 se habilitoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracuje s řadou mezinárodních institucí (Evropská komise, Světová banka, ILO, OECD, UNU/WIDER), publikuje v oblasti trhu práce, ekonomických nerovností a sociální politiky v domácích i zahraničních odborných časopisech. V současné době je šéfredaktorem Czech Sociological Review a předsedou Vědecké rady Sociologického ústavu AV ČR.

Ing. Petr Sunega vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor finance. Od roku 2000 pracuje v týmu socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR, kde se věnuje zejména sociologickým a ekonomickým aspektům bydlení, analýzám různých opatření bytové politiky, analýze evropských modelů příspěvku na bydlení, simulačnímu modelování příspěvku na bydlení a rovnovážné úrovně nájemného v českém prostředí. V roce 2003 absolvoval krátký studijní pobyt na na Institut für Stadt- und Regionalforschung rakouské Akademie věd ve Vídni, kde působil jako konzultant projektu Plattenbausanierung in Wien und Bratislava. Aktivně se podílel na řešení většiny týmových grantových projektů, sám byl hlavním řešitelem startovacího projektu podpořeného AV ČR pod názvem Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR v průběhu 90. let (2002-2003).

Literatura

• Balchin, P., M. Rhoden 1998. Housing the Essential Foundations. London: Routledge.
• Coulson, N., L. Fischer 2002. Tenure Choice and Labour Market Outcomes. Housing Studies 17 (1): 35-49.
• ČSÚ 2004. Okresy České republiky za rok 2003. Praha: ČSÚ.
• ČSÚ 2004. Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2003. Praha: ČSÚ.
• ČSÚ 2004. Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - dojížďka a vyjížďka k 1.3.2001. Praha: ČSÚ.
• Donner, Ch. 2000. Housing Policies in the European Union. Vienna: Donner.
• Lind, H. 2001. Rent Regulation: A Conceptual and Comparative Analysis. European Journal of Housing Policy 1(1): 41-57.
• Lux, M. et al. 2002. Bydlení - věc veřejná. Praha: Sociologické nakladatelství.
• Lux, M. et al. 2003. Standardy bydlení 2002/2003: Finanční dostupnost a postoje občanů. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
• Lux, M. et al. 2004. Standardy bydlení 2003/2004: Bytová politika v ČR: efektivněji a cíleněji. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
• Lux, M., Burdová, P. 2000. Výdaje na bydlení, sociální bydlení a napětí na trhu s bydlením (mezinárodní komparace a polistopadový vývoj v ČR). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky.
• Lux, M., P. Sunega 2002. Modelování rovnovážné úrovně nájemného a důsledků aplikace vybraných nástrojů bytové politiky. Finance a úvěr 53: 31-59.
• OECD 1995. Review of the Labour Market in the Czech Republic. OECD Publishing.
• OECD 2002. Economic Survey of Europe 2002. No. 2. OECD.
• OECD 2004. Economic Survey of the Czech Republic - 2004.
• Sunega, P. et al. 2002. Dráhy bydlení v ČR 1960 - 2001. Sociologické texty 02:5, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
• UNECE 2002. Economic Survey of Europe 2002, No. 2.
• Vajdová, Z. 2000. Dráhy bydlení realizované prostřednictvím trhu. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 36 (1): 57-66.
• Večerník, J. 2003. Nároky a podmínky flexibility na trhu práce. In: Lidské zdroje v České republice 2003. Str. 107-133. Praha: Národní vzdělávací fond.
• Wallace, C. 2003. Households, Work and Flexibility - Country Contextual Reports. Vienna: Institute for Advanced Studies.
• Wallace, C. 2003. HWF Survey - Comparative Report. Vienna: Institute for Advanced Studies.
• Wallace, C. 2003. HWF Survey - Country Survey Reports. Vienna: Institute for Advanced Studies.
• Wallace, C. 2004. Households, Work and Flexibility - Comparative Contextual Report. Vienna: Institute for Advanced Studies.