Abstrakty příspěvků panelu "Role víry a náboženství v současné době"


Ivan Blecha
Víra, věda a filosofie
Filosofie posledních desetiletí kritizuje poosvícenskou epochu jako epochu netolerantního scientismu a snaží se podvrátit kult vědy a techniky pěstováním dalších diskurzů, které mají být rovnocennou alternativou popisu světa a rozvoje vzdělání. V tomto smyslu se nabízí otázka: má dnes ještě věda (a přísně vedená racionalita) své oprávnění? Je správné, aby byla "doplňována" vírou, aby se chovala jako "umění" nebo aby uznala nároky různých problematických alternativ k popisu světa? Je akceptovatelné tvrzení, že evropská věda svou honbou za jedinou "pravdou" připravila půdu pro holocaust a gulagy? Je naopak něco nesprávného nebo intolerantního na obhajobě vědy jako striktně vedeného racionálního diskurzu usilujícího v konečných důsledcích o pravdivý popis objektivní reality? A jakou roli tu hraje filosofie sama - má mít vědecké ambice, nebo má naopak ironizovat, podvracet, provokovat, relativizovat?


Jan Kranát
Náboženství v době globalizace
Pokud má vůbec dobrý smysl mluvit o globalizaci jako jednotném a novém fenoménu, je třeba náležitě uvážit její ekonomickou podstatu. Jakékoli náboženství jako soubor věrouky a praxe se sotva může stát samo o sobě nějakým „globálním" činitelem, islám, natožpak křesťanství nevyjímaje. Jejich „univerzální" šíření má mnoho příčin, jistě i ekonomické, nikoli však pouze ekonomické. Naopak globální trh z čehokoli, i z náboženství spolehlivě „vybírá" snadno prodejné segmenty a vše ostatní nechává překvapivě rychle erodovat. Výstižnější by proto bylo proto mluvit o náboženství v době „ekonomizace".


Petr Bláha
Potíže s potřebností mezináboženského dialogu z hlediska současného křesťanství
Otázka připravenosti křesťanství na mezináboženský dialog jako jednu z
možností, jak oslabovat negativní globalizační vlivy, souvisí s problémem
potřebnosti takového dialogu. Tato potřebnost je důsledkem ambivalentního
posuzování sekularizačních tendencí, což v případě křesťanství vede k
historicky vysledovatelné schizofrenii. Příspěvek se snaží toto zjištění
odůvodnit a v základních rysech popsat.


Jiří Hoblík
Globus se topí v kosmu
Mýtus představuje rozvrh, který se oproti své intenci stal rozvrhem pro
dobývání světa, jež se ovšem odehrává bez zřetele k některým základním
aspektům mytologie. Tyto aspekty dovolují usuzovat na úskalí, která současný
postup dobývání světa implikují.