Československá psychologie
Husova 4, 110 00 Praha 1, tel. (02) 24 220 979, l. 543
Aktuální číslo | Vyhledávání | Archiv | Redakční rada | Předplatné | Informace pro přispěvatele

 

Eva Králíková, Ludmila Kožená, Jiří Rameš
Výsledky Bortnerova a Eysenckova dotazníku u studentů 5. ročníků 1. lékařské fakulty UK
Cíl. Posoudit vybrané osobnostní rysy a postoje budoucích lékařů, ovlivňující jak úspěšnost v lékařské práci, tak subjektivní prožívání stresů s touto prací spojených. Soubor a metody. Na základě zkušeností s jinými typy kvalifikované duševní práce byly vybrány dotazníky (Eysenckův osobnostní dotazník EOD-A a Bortnerův dotazník) pro srovnání mediků 5. ročníku 1. LF UK (N = 2682, z toho 1565 žen) s referenční skupinou neselektované populace v průběhu 14 let. Hypotéza. Medici by se neměli lišit od srovnávané neselektované populace, případné odchylky by se měly jevit ve směru vlastností požadovaných na lékaři Statistické analýzy. Popisné charakteristiky souboru (průměry, směrodatné odchylky), t-test, neparametrický Man-Whitneyův U test. Výsledky. Medičky měly nižší typ chování A: -4,63 (SD 21,46) oproti populaci, medici se příliš nelišili: -3,92 (SD 22,18). Hostilita: medičky byly hostilnější: -9,88 (SD 17,69), stejně tak medici: -7,86 (SD 18). Iritabilita: medičky měly nižší hodnoty: -4,21 (SD 13,44), medici podobně: -5,95 (SD 14,13). Neschopnost relaxace: medičky i medici relaxovali lépe: -6,86 (SD 15,07), respektive -7,29 (SD 15,64), podobně měli lepší výsledky v interpersonální senzitivitě: medičky +5,08 (SD 15,31), medici +3,33 (SD 14,32). Frustrace byla také nižší: medičky -6,3 (SD 16,00), medici -7,82 (SD 15,87). Statisticky významné rozdíly podle pohlaví jsme našli u neuroticismu (muži méně), hostility (muži více), iritability (muži méně) a frustrace (muži méně). Při porovnání počátečního období sledování (1989-1995) s dalším (1998-2003) se statisticky významný posun ukázal jen u mediček v neschopnosti relaxace (zhoršení) a u mediků ve frustraci (zlepšení). Při srovnání podílu extrémně skórujících jedinců v nežádoucích vlastnostech se ukázalo, že mezi medičkami je jich méně než by se dalo očekávat u souboru s normálním rozložením, a mezi mediky přibližně stejně, s výjimkou chování typu A (méně často extrémní). Celkově měli sledovaní medici měli podle obou testů dobré psychosociální předpoklady pro své budoucí povolání. Omezení studie. Výsledky se týkají jen uvedených dotazníků a populace mediků jedné lékařské fakulty.
Eva Králíková, Ludmila Kožená, Jiří Rameš (2012). Výsledky Bortnerova a Eysenckova dotazníku u studentů 5. ročníků 1. lékařské fakulty UK. Československá psychologie, 56, 2, 97-105.