Publikace ke stažení

Lux M. (ed.), P. Sunega, M. Mikeszová, J. Sládek, T. Katrňák, T. Dvořák, T. Kostelecký, K. Báťa, K. Bernardyová 2011

Standardy bydlení 2010/2011
Sociální nerovnosti a tržní rizika v bydlení

Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Publiaci je v současné době možno získat prostřednictvím Tiskového a edičního oddělení Sociologického ústavu, v.v.i..

Úvod (editor M. Lux)

Monografie Standardy bydlení 2010/2011 je již pátou v řadě monografií se stejným názvem (ale různým vročením) vydaných Sociologickým ústavem AV ČR; předcházející monografie byly vydány v letech 2003, 2004, 2005 a 2008. Ačkoliv se v každém jednotlivém případě jedná o originální monografii věnující se prioritně jednomu hlavnímu tématu, kterým jsou v případě nejnovější monografie sociální nerovnosti v bydlení a tržní rizika na trhu bydlení v České republice, obsahuje vždy vedle analytické části zaměřené na dané prioritní téma také část modulovou. Struktura modulové části zůstává ve všech monografiích stejná a jejím smyslem je prezentace aktualizovaných časových řad údajů o vývoji makroekonomické situace (v souvislosti s oblastí bydlení), hypotečního trhu, stavebního spoření, spotřebních výdajů domácností (v souvislosti s výdaji na bydlení) a demografického vývoje v naší zemi; vždy s přílušným komentářem. Tato struktura monografie, resp. její rozdělení na analytickou a modulovou část, byla inspirována studií Housing Finance Review (resp. UK Housing Review), jež je každoročně publikována Joseph Rowntree Foundation ve Velké Británii.

Jak bylo uvedeno, tato monografie se ve své analytické části zaměří na popis důsledků transformace podmínek v oblasti bydlení na sociální nerovnosti a tržní systémová rizika v naší zemi a v poslední své kapitole se rovněž pokusí navrhnout reformy v oblasti bytové politiky, které by mohly vést ke snížení těchto nerovností a rizik. V prvních dvou kapitolách se autoři zaměří na sociální nerovnosti vyplývající z restituce a privatizace bytového fondu a za použití kvalitativních technik sociologického výzkumu se pokusí otestovat některé teoretické koncepty vysvětlující, proč i přes sociální nerovnosti, které tyto nejvýznamnější intervence státu v transformačním období mohly způsobit a způsobily ve společnosti, byly přesto realizovány a proč byly realizovány právě jejich specifickým způsobem. Další čtyři kapitoly monografie se již věnují analýzám různých rozměrů sociálních nerovností v oblasti bydlení v naší zemi: nerovnostem ve finanční dostupnosti bydlení (třetí kapitola), nerovnostem v právním důvodu užívání bydlení, kvalitě bydlení, relativních výdajích na bydlení a hodnotě majetku v podobě rezidenčních nemovitostí (čtvrtá kapitola), regionálním nerovnostem ve finanční dostupnosti bydlení a ohrožení sociálním vyloučením (pátá kapitola) a konečně extrémní formě sociálních nerovností v oblasti bydlení – sociálnímu vyloučení a bezdomovství (šestá kapitola). Každá kapitola přitom využívá jiných datových zdrojů z kvantitativních i kvalitativních sociologických výzkumů a je zpravidla zarámována specifickým teoretickým konceptem.

Druhá sekce analytické části, tedy 7. – 9. kapitola, se již věnují systémovým rizikům na trhu bydlení v ČR. Sedmá kapitola se věnuje udržitelnosti vývoje cen vlastnického bydlení v ČR a nebezpečí vzniku cenové bubliny na českém trhu bydlení, osmá kapitola pak na pozadí srovnání s dopady globální ekonomické krize na trhy bydlení a hypotečního úvěrování u nás a v jiných zemích (zejména pak v Maďarsku) poukazuje na důležitost udržení vyrovnaného bytového systému jako faktoru snížení systémových rizik na trhu bydlení a devátá kapitola se pak věnuje, a to i na základě výsledků zvláštního šetření mezi poskytovateli hypotečních úvěrů, již samotnému popisu systémových rizik na trhu bydlení v naší zemi. I zde se uplatňuje celá řada datových zdrojů a teoretických konceptů.

Desátá kapitola, do jisté míry shrnující hlavní poznatky kapitol předcházejících, se věnuje identifikaci těch sociálních nerovností v oblasti bydlení, které mohou mít vážný dopad na sociální soudržnost celé společnosti, a identifikaci těch systémových rizik na trhu bydlení, které mohou mít potenciálně vážný dopad na udržitelný ekonomický růst celého českého hospodářství. Poslední, jedenáctá kapitola, pak nabízí rámcová doporučení týkající se reformy v oblasti bytové politiky zaměřené na snížení sociálních nerovností a systémových rizik na trhu bydlení a orientační výsledky simulací její aplikace v praxi.

Některé texty této monografie vychází z upravených vědeckých statí publikovaných v impaktovaných odborných časopisech a tato monografie je tak završením projektu s názvem „Sociální nerovnosti a tržní rizika vyplývající ze spotřeby bydlení. Aktuální a žádoucí reakce fiskální a monetární politiky státu“ podpořeného Grantovou agenturou ČR (reg. č. 403/09/1915). Pevně věřím, že si téma sociálních nerovností v oblasti bydlení a systémových rizik na trhu bydlení v České republice nalezne své čtenáře jak mezi akademickou, tak odbornou i širokou veřejností.

Publikaci je v současné době možno získat prostřednictvím Tiskového a edičního oddělení Sociologického ústavu, v.v.i..