Kontakty
|
Abstrakt - Panel 5
Abstrakty příspěvků panelu "Konflikty mezi kulturami"
Břetislav Horyna Dělí nás země, nebi jsme lhostejní: Transkulturní a interreligiózní dialog z hlediska transdisciplinární religionistiky Žijeme v globalizovaném světě. Globalizovaný svět vystupuje jako svět multikulturní a obhajuje se jako svět tolerance, snášenlivosti, porozumění a důstojného soužití. Mnohost různých kultur má aspekty obohacení, ale přináší rovněž prvky ohrožení. Mnohost různých náboženských kultur je již téměř výhradně rizikovým faktorem; ve všech ostatních kulturních sférách je možné dosáhnout transkulturní identity, ne však v náboženské sebeidentifikaci. Konfliktní potenciál plynoucí z náboženské různosti roste úměrně všestrannému sbližování kultur. Pod tlakem vynuceného soužití velkých náboženství zcela selhává pozdně osvícenská idea náboženství jako čistě soukromé věci každého individua; náboženství jsou významný faktor utváření společností a kultur, jehož skutečná síla se dá jen nesnadno odhadnout. Zatímco politický, hospodářský, příp. mocenský vývoj je kalkulovatelný, směřování a intenzita náboženských pohybů není předvídatelná. Zřetelně ale ukazuje svou schopnost ohrozit světové kultury, včetně lidí, kteří se k náboženství nehlásí. Tzv. mezináboženský dialog je pouze jednou ze zcela neadekvátních a z principu sebe sama neúčinných reakcí na toto vzájemné ohrožení. Daniel Kroupa Dvacáté století jako válka … H. Arendtová v díle O revoluci (1963) uvádí šest známek naznačujících možnost, že války zmizí z politické scény. Tuto naději posílilo zhroucení sovětského bloku, konec studené války a bipolárního světa. Veřejnost demokratických zemí násilné řešení konfliktů odmítá a přesto válečná dobrodružství v éře utváření nového globálního řádu pokračují. Tento nový globální řád se zatím stále více podobá tolik odmítané Huntingtonově vizi střetu civilizací. Není představa „světa bez válek“ jenom ideologickou iluzí, která nevědomě přispívá budování toho, čemu chtěla zabránit? J. Patočka v Kacířských esejích (1976) upozornil na to, že porozumění světu hledající únik před temnou stránkou lidského života, k níž patří konečnost a „konflikt v bytí“ proměnil „boj za mír“ tak, že se stal součástí války, kterou bylo dvacáté století. Bude století jednadvacáté jiné? Hynek Tippelt Proč 20. století jako válka? Příspěvek pojednává o psychoanalytickém pojetí agresivity a destrukce. Staví vedle sebe Patočkovo *kacířské pojetí* války jako něčeho smysluplného a smysludárného a freudovské pojetí války jako jedné z podob, v níž se může externalizovat pud smrti. Zkoumá, nakolik freudovský determinismus a instinktivismus umožňuje hledat cesty, jak s lidskou destruktivitou zacházet, a dochází k závěru, že jednou z podmínek zmírnění současného mezinárodního napětí je uskutečnění *destruktivní revoluce* podobné té, která se v průběhu 20. století odehrála v oblasti sexuality. |
Vytvořila společnost BENETA.cz s.r.o. 2005 ©