Téma lidské fyzické atraktivity stojí v současnosti na předních pozicích zájmu nejen populárních médií, ale i různých vědeckých oborů. Z evolučního hlediska je krása nahlížena jako znak, který odkazuje k nějakým hlubším (např. genetickým) hodnotám svého nositele. Zdá se, že krása skutečně souvisí např. se zdravím či reprodukčním úspěchem. Navíc řada studií jednohlasně ukazuje, že vnímání přitažlivosti lidských tváří je univerzální napříč kulturami, věkem či osobností hodnotících jedinců. Jak je však možné, že je vnímání přitažlivosti jiných znaků (např. lidských postav) tak variabilní? Na zodpovězení této otázky se zaměřují mezikulturní studie beroucí v potaz výhody preferencí daných znaků v daném prostředí. Cílem semináře bude nejen diskuze o některých výsledcích dosavadních mezikulturních výzkumů lidské atraktivity, ale zejména o tom, jak se takový mezikulturní výzkum vlastně dělá, s čím se výzkumník musí potýkat, a co všechno lze o lidech z jiné kultury zjistit. Příkladem bude zcela čerstvý výzkum zaměřený na atraktivitu tance a zpěvu provedený v Brazílii. Aby však bylo spravedlnosti učiněno za dost, nebudu hovořit pouze o tom, co jsme zkoumali na Brazilcích, ale součástí semináře bude také to, co se nám může líbit na Brazílii.