Studie je zaměřena na zjišťování obecných rozdílů při poznávání jmen barev pomocí škály subjektivního trvání podnětu. Ke srovnání sloužila metoda slovní produkce za 30 vteřin a hodnoty posuzovacích škál, zjišťujících příjemnost, napětí, módnost, neobvyklost a chladnost barvy.
Byly vyšetřeny dvě skupiny gymnasistů v průměrném věku 18 let, které byly odděleně zpracovány a navzájem srovnávány s použitím průměrných hodnot u každé položky.
Bylo zkoumáno 12 jmen běžných barev.
Použité metody vykázaly konstantní rozdíly měření u všech 7 parametrů v obou sledovaných skupinách podle koeficientů korelace, které svědčí pro spolehlivost metody.
Snadnost utváření kognitivní struktury je vyjádřena krátkým trváním poznání jména barvy, které koreluje významně se slovní produkcí na podnět, s jeho posuzovanou neobvyklostí a módností. Krátké trvání poznání barvy provází vysoká slovní produkce na tento podnět a vyskytuje se u obvyklých a módních barev, což je interpretováno sémantickou facilitací na základě sítí, uložených v dlouhodobé paměti.
Relativně nezávislé se jevily parametry příjemnosti, napětí a chladnosti působení barvy, které nekorelovaly váznamně s trváním poznání a s následnou slovní produkcí. Obsahují různé valence a citové preference, jsou tedy převážně nekognitivní povahy.
Metoda mentální chronometrie představuje výhodný metodologický přístup ke zkoumání vlivu sémantických sítí na zpracování různých podnětů. Tento vliv je u jmen barev výrazný a má i praktický dosah např. v oblasti módnosti barev, kde v současné době došlo k nápadnému přesunu.
|
