Přednáška se zabývá změnami, které vedly k tomu, že čas začal být v raném novověku považován za podmínku vzniku vědeckého poznání. Pravda se stala dcerou času a Francis Bacon pro tuto skutečnost začal systematicky užívat rčení veritas filia temporis. Bacon však nebyl ani autorem tohoto rčení, ani původcem této představy. Přesvědčení o závislosti poznání na uplynulém času se zrodilo v astronomii a z ní se v raném novověku rozšířilo do ostatních oborů jako prostředek, jak se vyrovnat s bezohledností přírody vůči lidskému poznávacímu úsilí.