| Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření psychometrických parametrů studentské verze Jeffersonské škály empatie - JSPE-S na podkladě výpovědí českých studentů medicíny; (b) testování diferencí v deklarované důležitosti empatie v lékařském kontextu z hlediska pohlaví a délky studia medicíny. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 895 studentů medicíny (574 studentek a 321 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 18 – 25 138 / Výzkumné studie let) 1. až 6. ročníku a studentů přijatých ke studiu (0. ročník). Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci akademického roku po skončení výuky, u 0. ročníku po skončení přijímacího řízení. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Explorační faktorová analýza, metoda hlavních os, extrakce dle scree testu, rotace promax, byla použita pro zkoumání struktury metody. Vnitřní konzistence škály byla ověřena Cronbachovým koeficientem alfa a vztah mezi položkami a celkovým skórem Pearsonovým korelačním koeficientem. Diference z hlediska pohlaví a délky studia byly testovány ANOVA a rozdíly v profilu odpovědí na jednotlivé položky z hlediska pohlaví MANOVA. Výsledky. Faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent „perspective taking“, „compassionate care“ a „empathetic understanding“, které byly identifikovány i u amerických a japonských studentů medicíny. Asociace položek a celkového skóru byly pozitivní a statisticky významné. Cronbachův koeficient alfa byl 0,76 jak u mužů, tak u žen. Diference v profilu odpovědí mezi muži a ženami byla sice statisticky významná, ale velikost účinku pohlaví z praktického hlediska zanedbatelná. Rozdíly v celkovém skóru empatie z hlediska pohlaví a délky studia byly statisticky významné pouze u délky studia. Z dat vyplývá výrazný pokles průměrného postoje k roli empatie v léčebném kontextu ve 3., 4., a 5. ročníku, kdy se studenti blíže seznamují s realitou, tj. přicházejí do přímého kontaktu s pacienty a praktikujícími lékaři, což je v souladu s nálezy u amerických studentů. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) participace studentů a jejich odpovědi mohly být ovlivněné situačním kontextem; (d) omezená zkušenost studentů s pacienty i praktikujícími lékaři v prvních osmi semestrech studia by mohla snížit validitu výpovědí; (e) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě; (f) předpokládaná specializace, což by mohla být potenciální zkreslující proměnná, nebyla ve studii zjišťována. |
