www.ilaw.cas.cz

INTERNÍ VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY:

doba řešení: 2012 - dosud

HRANICE LIDSTVÍ

Otázky střetu etiky, vědy a práva jsou prostorem, ve kterém stanovujeme hranice a obsah pojmu lidství. Diskuze o genetických modifikacích člověka, surogátním mateřství, humanoidních robotech anebo i právech zvířat jsou především otázkami o podstatě člověčenství – je člověčenství spíše limitem nebo potencialitou? Jak máme stanovit hranice lidství, kdo je stanovuje a za jakým účelem? Nejsou tyto spory, které tradičně chápeme spíše jako spor mezi vědou (pokrokem) a etikou, který směřuje do budoucnosti, spíše sporem o žitou přítomnost? Do jaké míry stojí symbolický řád demokratických společností na vytěsňování takových projevů člověčenství, které narušují určitý narativ? Analýza těchto témat nabízí vhodný kontext, v němž je možné otevřít debatu o existujících kategorií člověčenství, hovořit o mýtech a stereotypech a zamyslet se nad rolí a funkcí, kterou hrají v demokratické společnosti.
Projekt je mnohovrstevný a v zásadě jeho primárním cílem je zkoumat z různých pohledů (filozofických, etických a právních) řád společnosti, hodnoty a projevy, které symbolizují a konstituují lidství a současně se soustředit na případné odchylky.

Tematická východiska:

Dynamické proměny společnosti přinášejí řadu otázek, které nás nutí přehodnocovat nebo znovu přemýšlet o společenských hodnotových žebříčcích. Všechny tyto změny se promítají v oblasti právní regulace, a proto je důležité zahrnout do právního diskurzu i diskurz bio-eticky a filosofický.  Jedině takový přístup k právu umožňuje zohlednit proměny společnosti v 21. století a současně dává prostor pro interdisciplinární přístup ke zkoumání. Všechna tato témata jsou však nejen projevem pokroku medicíny, ale současně jsou bytostným projevem doktríny lidských práv.

Bioetické aspekty
Otázky jsou spojeny se samotnou lidskou existencí a lidskou identitou. Kdy začíná lidský život? Kdy se lidská bytost stává uzavřenou individualitou? Kdy se formuje její identita? Toto dilema bylo řešeno již v díle Aristotela, ve středověku se pak přihlíželo k vyslovenému názoru Tomáše Akvinského, že plod mužského pohlaví získává duši ve stáří 40 dnů a plod ženského pohlaví ještě o 50 dní později. Můžeme v souvislosti s rozvojem biologie a zejména genetiky stále vycházet z podobných premis jako ve středověku a v raném novověku /tedy, že plod není do určité doby ještě lidskou bytostí/ nebo 20. a 21. století klade nárok na nové odpovědi? Tato otázka zasahuje nejen do praktických otázek interrupce (v podobě konfliktu práva na život a práva na svobodné rozhodnutí o vlastním těle), ale i do otázek výzkumu embryonálních kmenových buněk a jejich využití při pokusech, a v otázkách genetických modifikací a klonování. Jaké možnosti pokusů s geny jsou ještě oprávněny, aby hranice lidství nebyly překročeny? V této oblasti můžeme spekulovat i o tom, zda je svobodnou existencí „lidský robot“, pokud jeho myšlenková a emocionální rovina bytí bude lidská? Můžeme mluvit o lidské identitě?

Právní aspekty
Pojem hranice lidství z pohledu práva může představovat mnoho témat, která jsou eticky, filozoficky i společensky velmi sporná, přesto musí být právně regulována. S rozvojem medicíny, stále modernějšími metodami léčby a stoupajícími technologickými možnostmi (přístroje, farmaka) se dostáváme do situací, které lidstvo ještě před několika desítkami let nemuselo řešit. Otázky stanovení počátku života (v souvislosti s výzkumem na embryonálních kmenových buňkách, umělým přerušením těhotenství, prenatální diagnostikou) jsou stále častějším tématem legislativy, ale i soudního rozhodování. Stejně problematická témata jsou spojena i s koncem života (euthanasie, asistovaná sebevražda, odběry tkání a orgánů od zemřelých, udržování lidí ve vigilním kómatu – přístrojový život, pokyny DNR, atd.). Vedle toho se s vývojem moderních technologií otevírá celá řada otázek, které musí právo řešit, a které se „lidství“ bytostně dotýkají – klonování, tvorby chimér a hybridů nebo např. xenotransplantace.
 

INSTITUCIONÁLNÍ VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY:

VÝZKUMNÝ ZÁMĚR

doba řešení 2005-2011

Proces harmonizace práva v rámci Evropské unie a jeho vliv na právní řády členských států v podmínkách informační společnosti.

Harmonization of law in the European Union and its impact on the system of law of the member states in the context of the information society.

Proces harmonizace práva ČR s právem EU/ES. Studium tvorby předpisů v rámci Evropské unie. Právně filozofické a teoretické otázky tohoto procesu. Právní komparatistika. Související problematika lidských a občanských práv a práva ústavního. Zásadní teoretické instituty soukromého a veřejného práva. Vliv mezinárodního práva na zkoumanou problematiku. Rozvoj a využití právní informatiky. Výzkum právních aspektů využívání moderních technologií. Nové předměty právní úpravy a reakce unijního a vnitrostátního práva na ně.

Identifikační kód AV0Z70680506

VÝZKUMNÝ ZÁMĚR

doba řešení: 1999-2004

Implementace principů právního státu a nadnárodního práva. Zdokonalování normativního rámce politické demokracie a tržního hospodářství, rekodifikace soukromého práva. Využití formálně logických a lingvistických postupů v právu. Problémy aplikace práva a kontroly zákonnosti. Uplatňování práv a svobod občanů, rozvoj procesních institutů ČR v kontextu judiciálních struktur evropské integrace.

Identifikační kód AV0Z7068917