Polovodičové obvody pro kryogenní teploty. | |||
Některé operační zesilovače pracují v rozsahu teplot od pokojové (300 K) až do teploty kapalného helia (4,2 K). Jejich umístění přímo u kryogenních senzorů umožňuje lépe využít vlastnosti těchto senzorů, než když jsou připojeny k elektronice na pokojové teplotě. Takovéto obvody jsou potřebné pro kryogenní aparatury, urychlovač, kosmické sondy, atd. [1]. |
|||
Použitím těchto obvodů je například možné oddělit kryogenní čidla s velkou výstupní impedancí od kabelů, kterými se připojují k elektronice na pokojové teplotě. Toto řešení nezvyšuje šum, neomezuje kmitočtový rozsah a vylučuje vliv svodů, které mohou být způsobené například vlhkostí, to je kondenzací vodních par na studených částech měřících aparatur. | |||
Některé typy zesilovačů je možné vypnout a znovu "oživit" i při teplotě kapalného helia jenom zapnutím napájecího napětí. Mohou být tedy zapnuty jenom po dobu měření, což šetří chladící medium, kterým je většinou kapalné helium. Jejich spotřeba v aktivním režimu je jenom několik mW. | |||
Sonda umožňující měřit parametry zesilovačů v transportní nádobě pro kapalné helium v rozsahu teplot od pokojové až do teploty kapalného helia. Uprostřed je tištěný spoj se zesilovačem, jehož aktivním prvkem je CMOS operační zesilovač. | |||
Obr. 1. Sonda pro měření parametrů zesilovačů. | |||
Kmitočtové spektrum hustoty vstupního šumového napětí při teplotách 300, 77 (kapalný dusík) a 4,2 (kapalné helium) kelvinů. Bílý (kmitočtově nezávislý) šum s klesající teplotou klesá, jak by jeden očekával. Ale 1/f šum při teplotě pod 77 K vzroste a při teplotě 4,2 K je pro kmitočty menší než 100 Hz v podstatě nasycený. To je neočekávané chování. Nutno podoknouti, že fyzikální původ 1/f šumu není dodnes dobře pochopen a vysvětlen. | |||
Obr. 2. Kmitočtové spektrum hustoty vstupního šumového napětí při teplotách 300, 77 (kapalný dusík) a 4,2 (kapalné helium) kelvinů. | |||
Literatura:
|