Při stavbě protipovodňové hráze v Zálezlicích byly v jedné části narušeny stavební činností archeologické terény pocházející z doby bronzové a v souladu se zněním zákona o archeologické památkové péči tak bylo přistoupeno k záchrannému výzkumu, který je prováděn od poloviny listopadu Archeologickým ústavem Akademie Věd ČR, Praha, v. v. i.
Zachycené relikty patří sídlišti knovízské kultury z mladší doby bronzové, tedy do období
zhruba 1250–920 př. Kr. Ty se projevují jako zahloubené objekty různého typu (kůlové a sloupové
jámy, zásobní či odpadní jámy, zahloubené části domů, hroby a další), které se od okolního
prostředí odlišují svojí výplní a tvoří pravidelné struktury (obr. 1, 2). Dle charakteru zachycené
situace lze usuzovat, že je nyní zkoumána hospodářská část otevřeného zemědělského sídliště
knovízské kultury, která je tvořena především zásobními jamami a sýpkami. Ačkoliv standartní
pohřební ritus této kultury byl striktně žárový, jsou v sídlištních jamách často nacházeny lidské
kosterní pozůstatky, které nelze považovat za doklad obvyklého způsobu pohřbu, a nejinak je tomu i
v případě Zálezlic. Ojediněle jsou uloženy v poloze, kterou můžeme označit za rituální (obr.
3, 4), většinou se však zdá, jako by byly do objektu vhozeny. Tyto kostry jsou často rozsekané,
případně se nalézají pouze jednotlivé kosti atd. (viz obr. 5, 6). Dle polohy koster a stop
násilných zásahů na kostech můžeme usuzovat, že se tak jedná o buď doklady justičního konání, kdy
byl navíc provinilcům odepřen i řádný způsob pohřbu, anebo zde máme co do činění s příslušníky
nižšího společenského statusu. Vyloučen ovšem ani není fenomén lidských obětí, který je
v prostředí kultur popelnicových polí poměrně častý, a na některých pohozených kostrách jsou
dokonce nalézány doklady rituální antropofagie.
V některých objektech se podařilo zachytit rituální uložení zvířat (obr. 7) a v jednom případě
byl odkryt keramický depot, tvořený nejméně 8 do sebe vloženými miskami (obr. 8). Do dnešního se
podařilo identifikovat na sto zahloubených objektů, především zásobních jam, a sedm kostrových
pohřbů. Z vykopaných objektů bylo získáno na několik desítek kilogramů nálezů, tvořených
především zlomky keramických nádob, zvířecích kostí, mazanice či kamenné a kostěné industrie.
Výsledky z této bohaté lokality budou prezentovány pro veřejnost v průběhu příštího roku
po ukončení zpracování materiálu a dokumentace záchranného výzkumu.
Popis k obrázkům:
Obr. 1 – Zálezlice, pohled na plochu a dosavadní plán výzkumu
Obr. 2 – Zálezlice, zásobní jáma naplněná sídlištním odpadem
Obr. 3 - – Zálezlice, kostra v natažené poloze sever – jih s pohřebními milodary tvořenými
keramickou nádobou a hřbetem tura domácího
Obr. 4 - Zálezlice, kostra v natažené poloze V – Z s miniaturní nádobkou v oblasti hlavy
Obr. 5 – Zálezlice, pohozená kostra na dně zásobní jámy
Obr. 6 – Zálezlice, kostra dítěte ve výplni zásobní jámy
Obr. 7 – Zálezlice, pohřeb psa vedle lidských ostatků, které byly poničeny stavebními
pracemi
Obr. 8 – Zálezlice, keramický depot
Foto: Archeologický ústav AV ČR
Připravily: Archeologický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
5 Dec 2012