| Studie polemizuje s řešením sporu kvantitativní a kvalitativní metodologie, jaký navrhuje metodologický pluralizmus. Snaží se ukázat, že rozdíl mezi oběma přístupy není relativní - souvisí se základními dvěma způsoby, jak můžeme poznávat svět. Vztah kvantitativní a kvalitativní modality poznání je postupně diskutován v kontextu filozofie, přírodních věd a humanitních věd. Na tomto pozadí jsou kritizovány zdroje metodologického pluralizmu v současné psychologii - neujasněné cíle poznání, neujasněnost hranic mezi kvantitativním a kvalitativním přístupem, frustrace z dosavadní neúspěšnosti ryze kvantitativní i kvalitativní podoby psychologie a aplikace "vnějších" pohledů na vědu v normativní metodologické diskuzi. Z této kritiky vyplývá nutnost odmítnutí pluralistického řešení. Autor naopak navrhuje kvantitativní a kvalitativní přístup v psychologii zvlášť tematizovat a systematicky aplikovat podle jejich povahy. |
