| Výzkum se zabýval nemocnými závislými na alkoholu (F 10.2), kteří byli léčeni dobrovolně psychoterapeuticky a socioterapeuticky v sedmi lůžkových zařízeních. Z důvodů etických, právních i odborných nebylo možné vytvořit kontrolní skupinu. U 66 nemocných (28 žen, 38 mužů) byl sejmut Regensburský inventář analýza inkongruencí, jeho statistické zpracování se uskutečnilo pomocí SPSS. Cílem výzkumu bylo zachytit změny v osobnosti nemocných navozené s velkou pravděpodobností léčebným pobytem. Jako statisticky signifikantní (t-test, U-test, alfa adjustace, míra účinnosti) byly zachyceny pozitivní změny v následujících osobnostních proměnných: sebedůvěra nemocných ( p < .001, ES = 1.11), příznivé sebepojetí včetně schopnosti tolerance a zvládání vnitřních rozporů (p < .001, ES = .48), zvýšení sebekongruentních zkušeností (p < ,001, ES = .45) a úbytek pocitů insuficience (p < .001, ES = .40). Nálezy zjištěné ve výzkumu považují autoři za předběžné a je třeba je prověřit další výzkumnou prací. |
