| Autoři konstatují poměrně malý odborný zájem o situaci tzv. nevlastních rodin, tj. když se rodina rozpadá rozvodem nebo úmrtím jednoho z rodičů a pozůstalá matka či pozůstalý otec uzavřou nový rodinný svazek, takže dětem do života vstupuje nová dospělá osoba s funkcí rodinného vychovatele. Autoři poukazují na evoluční teoretické východisko a některé spojitosti demografické. Samotná terminologie traduje pejorativní pojetí nevlastního rodičovství. Uvedeny jsou problémové okruhy, které v daném případě vstupují v složitou interakci: pohlaví a věk dětí a jejich nových rodičů, co předcházelo ustavení nové rodiny, legální povaha nového svazku, vnější okolnosti, motivace a osobnostní rysy nových partnerů. |
