Dne 16. července je tomu rok, kdy odešel jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců dvacátého století profesor Antonín Holý. Jím objevené léky nové generace přinesly naději lidem se závažnými chorobami, jako jsou žloutenka typu B, virové opary či také AIDS. Antonín Holý byl poté, co vystudoval organickou chemii na Univerzitě Karlově, vědeckým aspirantem organické chemie na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV; vedoucím pracovníkem se stal v roce 1967, v čele oddělení chemie nukleových kyselin stál od roku 1987. V letech 1994 až 2002 vykonával funkci ředitele ústavu. Navzdory mezinárodnímu věhlasu vynikajícího chemika zůstal skromným člověkem, jenž zdůrazňoval zejména poctivou vědeckou práci.
Antonín Holý je držitelem 60 patentů a spoluautorem 600 vědeckých prací. Počet citací jeho publikací přesahuje 10 000, což jej řadí mezi nejúspěšnější světové chemiky. Jeho badatelskou práci ocenily udělením čestného doktorátu Univerzita v Manchesteru, Univerzita v Gentu, Univerzita Palackého, Jihočeská univerzita či Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Antonín Holý je držitelem mj. Descartovy ceny Evropské unie za vědecký výzkum (2001), státního vyznamenání Medaile Za zásluhy (2002) či Národní ceny vlády Česká hlava (2007). Letos v červnu získal Cenu hl. města Prahy . Akademie věd ČR opakovaně navrhovala A. Holého na Nobelu cenu za fyziologii a medicínu.
16 Jul 2013