Nevíme přesně, kdy začala spolupráce mezi Ústavem termomechaniky AV ČR, v. v. i. (dříve ÚT ČSAV) a společností Doosan Škoda Power (dříve ŠKODA POWER). Unikátní řádek záznamu v archivu měření
Aerodynamické laboratoře v Novém Kníně, která je nedílnou součástí Ústavu termomechaniky AV ČR, s datem 17. května 1966, však naznačuje, že spolupráce těchto dvou organizací na výzkumu a vývoji lopatkových mříží parních turbin trvá nejméně 48 let! Záznam je úplně prvním písemným zápisem měření, konkrétně interferometrického měření lopatkové mříže TS-A1/1.
Historicky první záznam v knize měření Aerodynamické laboratoře v Novém Kníně
týkající se aerodynamického měření lopatkové mříže pro tehdejší k. p. ŠKODA Plzeň


Začátkem 70. let minulého století uzavřel tehdejší koncernový podnik ŠKODA Plzeň s Ústavem termomechaniky ČSAV smlouvu o dlouhodobé spolupráci. Od té doby tato spolupráce probíhá úspěšně a nepřetržitě. V 80. letech minulého století se pracovníci ústavu podíleli na získání medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně za realizaci turbíny 240 MW pro jaderné elektrárny společně s pracovníky tehdy koncernového podniku ŠKODA Plzeň a pracovníky Státního výzkumého ústavu pro stavbu strojů v Praze-Běchovicích. Škála výzkumu byla široká. Proměřovány byly například profily lopatkování posledních stupňů turbín 125 MW pro jaderné elektrárny, prováděly se výpočty teplotních polí ve složitých strojních součástech atd. V Ústavu termomechaniky se pro tehdejší k. p. ŠKODA Plzeň prováděl výzkum nejen v oboru aerodynamiky. Ve spolupráci s První brněnskou strojírnou byly například studovány a optimalizovány dynamické vlastnosti různých konstrukcí, např. základů pro parní a plynové turbíny, statory elektrických strojů, ložiskové stojany, skořepinové komponenty jaderných reaktorů a pod.
 |
 |
 |
Oběžné kolo posledního stupně parní turbiny velkého výkonu s lopatkami 1080 mm (konec 80. let minulého století, kolo tohoto typu je použito v Jaderné elektrárně Temelín) |
Příprava optického měření na Mach-Zehnderově interferometru v Aerodynamické laboratoři v Novém Kníně (70. léta minulého století) |
Interferometrický obraz podzvukového proudění ve statorové lopatkové mříži vysokotlakého stupně parní turbiny ŠKODA (1966-1967) |
Současnost přinesla modernizaci vybavení, ale to podstatné zůstalo stejné. Výzkum parních turbín dnes provádí vědecký tým
Laboratoře vnitřních proudění a pracuje se na nejmodernějších technologiích společnosti
Doosan Škoda Power. Příklad této spolupráce naleznete
zde.