Laureáty Ceny předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se letos stali prof. Erazim Kohák, PhD. (Filosofický ústav AV ČR), prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. (Matematický ústav AV ČR) a prof. RNDr. Miroslav Raab, CSc. (Ústav makromolekulární chemie). Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš ve čtvrtek 24. října 2013 v sídle AV ČR v Praze, u příležitosti Světového dne rozvoje informací. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům a je spojeno s finanční odměnou.
Odborné porotě, která v daném kontextu posuzuje životní dílo vybraných badatelů, předkládají
návrhy na udělení ceny ředitelé pracovišť AV ČR po projednání v radách pracovišť, dále Vědecká rada
AV ČR a Rada pro popularizaci vědy AV ČR.
Cena předsedy Akademie věd ČR
za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací udělená v roce
2013
Profesor Erazim Kohák je významný český filosof a veřejně známá osobnost. Po čtyřiceti
letech pobytu v USA se po listopadu 1989 vrátil do Československa. On sám definuje své pojetí
filosofie jako úsilí o orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku, které je
neseno přesvědčením, že práce filosofa nespočívá jen v jeho odbornosti, ale i ve vzdělávací
činnosti, a to jak ve škole, tak i na veřejnosti. Jeho přínos pro českou kulturu lze shrnout
následovně.
Prof. Kohák v době, kdy žil v USA, využil svého prestižního postavení na Bostonské
univerzitě nejen k propagaci fenomenologické filosofie, ale i k publikaci překladů českých
autorů. V této souvislosti lze zmínit jeho anglický výbor z Masaryka (Masaryk on Marx; 1972) a překlady textů českých disidentů pro americkou veřejnost. Zvlášť
významným filosofickým počinem bylo Kohákovo uvedení myšlení Jana Patočky do anglofonního světa, a
to nejen překladem několika zásadních prací (Kacířské eseje;
Tělo, společenství, jazyk, svět;
Úvod do studia Husserlovy fenomenologie), ale i svou vlastní knihou
Jan Patočka. His Thougth and Writings (1989, česky 1993).
Po svém návratu Erazim Kohák využil své americké akademické zkušenosti k obnovení filosofické
katedry na FF Univerzity Karlovy. Kromě jiného se zasloužil o znovuustavení etiky v českém
akademickém prostředí: etika se znovu stala nedílnou součástí filosofického kurikula. Tento obor
popularizoval nejenom ve svých přednáškách, ale i ve svých knihách (Svoboda, svědomí, soužití, 2004;
Zelená svatozář, 2009
; Člověk, dobro a zlo, 1993). Dále byl aktivní v oblasti fenomenologie, o kterou se
zasloužil nejen odbornými přednáškami, ale i překladem Husserlova stěžejního díla
Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii (sv. 2, 2006).
Po ukončení akademické činnosti na Univerzitě Karlově se Kohák stal členem Filosofického
ústavu AV ČR. V rámci svého působení zde napsal zásadní monografii o české filosofii a jejím
místě v rámci evropského myšlení, a to jak v češtině (Domov a dálava, 2009), tak v angličtině (Hearth and Horizon, 2008).
Vzhledem ke Kohákovu přesvědčení, že základem jak etiky, tak demokracie je prožitek niterné
hodnoty či dobroty všeho bytí, není překvapivý jeho zájem o ekologii. Tato myšlenka je rozvinuta
v jeho nejznámější americké knize
Popel a hvězdy (1977, česky 2009). Erazim Kohák byl jeden z prvních, kdo problematiku
ekologie nejenom uvedl do českého povědomí, ale snažil se ji i filosoficky rozpracovat.
Angažmá prof. Erazima Koháka na veřejnosti má různé podoby: Každoročně přijímá ca. 25–30
pozvání od církevních, ekologických a občanských organizací k osvětovým přednáškám po celé
České republice i na Slovensku. Souběžně pravidelně vystupuje v tisku, rozhlase a
televizi.
Prof. Erazim Kohák je nejenom jeden z mála originálních českých filosofů, ale zásadně se
podílel i na restauraci české filosofie po roce 1989. Jeho veřejná činnost obnovila u mnohých lidí
po roce 1989 důvěru v tento obor.
Profesor Michal Křížek je přední českou osobností v oblasti popularizace matematiky, s
aktivitami zahrnujícími rozsáhlou publikační, přednáškovou i organizační činnost. Prof. Křížek je
autorem či spoluautorem asi 150 popularizačních prací včetně sedmi knih. Dvě z jeho knížek o
elementární teorii čísel (M. Křížek, F. Luca, L. Somer:
17 lectures on Fermat numbers: From number theory to geometry, Springer, New York, a M.
Křížek, L. Somer, A. Šolcová:
Kouzlo čísel: Od velkých objevů k aplikacím, Academia, Praha) zaznamenaly mimořádný
čtenářský úspěch a dočkaly se už druhého vydání. Čtyři životopisné knížky se věnují velkým
osobnostem matematiky a fyziky: Pierru de Fermatovi, Miloši Zlámalovi, Vladimíru Vandovi a Bedřichu
Šofrovi. Nedávno se spoluautory dokončil knihu
Prvních deset Abelových cen za matematiku o nejdůležitějších výsledcích laureátů této ceny s
prestiží srovnatelnou s Nobelovou cenou. Další tři jeho monografie určené inženýrům jsou věnovány
aplikacím numerické matematiky v technických oborech.
Oblíbená jsou Křížkova veřejná vystoupení popularizující matematiku, fyziku a astronomii.
Mimořádný ohlas si získala jeho přednáška o pozoruhodných matematických vlastnostech pražského
orloje, jejíž úroveň M. Křížek pružně přizpůsobuje složení publika. Je to nejvíce navštěvovaná
přednáška
Dnů otevřených dveří Matematického ústavu AV ČR.
Prof. Křížek je již 13 let vedoucím redaktorem časopisu
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, který je periodikem vyhledávaným i mimo vědeckou
veřejnost, především učiteli a studenty.
Pozoruhodná je šíře oblastí, které prof. Křížek poutavým způsobem popularizuje. Jeho práce se
zabývají nejen numerickou a výpočetní matematikou, tvořící těžiště jeho vědeckých zájmů, ale i
teorií čísel, geometrií, kombinatorikou, teorií grup, teorií grafů, algoritmy internetových
vyhledávačů, matematickou fyzikou, genetikou, biologií, kosmologií, astronomií a historií
matematiky. Své články publikuje v širokém spektru českých a slovenských časopisů, jako jsou
Rozhledy matematicko-fyzikální; Matematika-fyzika-informatika; Učitel matematiky; Obzory
matematiky, fyziky a informatiky; Československý časopis pro fyziku; Vesmír; Živa a mnoho
dalších. Publikuje i ve známých zahraničních časopisech popularizujících přírodní vědy, např.
Mathematical Spectrum; Notices of the American Mathematical Society; Mathematical Culture;
Vasiona aj.
Prof. Miroslav Raab, se narodil v roce 1938. Vystudoval fyziku pevných látek na
Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Disertaci o mechanické pevnosti hydrogelů
obhájil v roce 1968 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Prof. Raab pracoval v od roku 1963 v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR (do r. 1992
ČSAV). Zabýval se výzkumem mechanického a pevnostního chování polymerních materiálů. Publikoval
více jak 80 odborných vědeckých článků v českých i zahraničních časopisech a je autorem pěti
patentů. Nyní je v důchodu. Nadále však spolupracuje se svým mateřským ústavem a také s Univerzitou
Tomáše Bati ve Zlíně, Technickou univerzitou v Liberci. Do nedávna přednášel předmět molekulární
gastronomie na Vysoké škole hotelové v Praze 8, který na škole zavedl.
V roce 2005 byl jmenován profesorem. Jeho přednášky jsou mezi studenty oblíbeny pro svoji
originalitu, názornost a srozumitelnost. Pravidelně vystupuje s atraktivní přednáškou pro širokou
zlínskou veřejnost při Noci vědců, pořádané každoročně Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Mnohokrát
také přednášel na středních školách různého zaměření, nejen v Praze. Jeho prezentace z oboru
fyzikální chemie, materiálového výzkumu i molekulární gastronomie srozumitelně ukazují
středoškolákům atraktivitu a půvaby chemie a fyziky. Pravidelně se zúčastňoval letních kurzů pro
středoškolské pedagogy chemie, pořádaných Akademií věd ČR v Nových Hradech. Jeho přednášky z Nových
Hradů jsou stále přístupné a trvale navštěvované na internetových stránkách Otevřené vědy.
Kromě patentů a vědeckých publikací v mezinárodních časopisech uveřejnil desítky populárních
článků v češtině a mnohokrát vystoupil v rozhlase a v televizi. Tematicky se články týkají obecně
nauky o materiálech a v posledních letech také nového interdisciplinárního oboru – molekulární
gastronomie. K rozvoji tohoto atraktivního oboru, který propojuje fyzikální chemii potravin s
praktickým uměním kuchařským, jej přivedl jeho zakladatel Hervé Thies, s nímž se setkal při pobytu
ve Francii. O molekulární gastronomii Miroslav Raab svého času uveřejnil řadu sloupků v Lidových
novinách. Na pozvání programového výboru Filmového festivalu vědeckých a populárních filmů AFO v
roce 2011 v Olomouci přednesl jednu z hlavních přednášek, právě na téma molekulární gastronomie.
Rukopis připravované knihy M. Raaba
Gastronomie jako věda, umění a potěšení je před dokončením.
Prof. Raab po celý profesní život soustavně popularizoval vědu a v publikování zajímavých
popularizačních článků nadále pokračuje. Popularizační články a přednášky M. Raaba jsou pro čtenáře
a posluchače velmi srozumitelné, plné názorných přirovnání a navíc podané krásnou češtinou. Časté
ohlasy a dotazy čtenářů svědčí o inspirativním významu těchto textů.
Z přátelského setkání Miroslava Raaba s Radkem Mikulášem vyplynul netradiční a poměrně
rozsáhlý úvod k Mikulášově knize
Ledové Čechy. Oba autoři zde prozrazují společný vztah k přírodě, ale i k nauce o
materiálech.
Schopností přiblížit a vysvětlit nauku o materiálech a jmenovitě makromolekulární vědu
studentům i širší veřejnosti se prof. Raab významně zasloužil o příznivý obraz tohoto oboru na
veřejnosti a též o propagaci Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
V průběhu let uveřejňoval M. Raab své populárně vědecké texty v různých médiích (např.
Technický magazín; Vesmír; Akademický bulletin; Hospodářské noviny; Plasty a kaučuk)
. Několikrát vystoupil také v rozhlase a televizi. Byl dlouholetým členem Rady pro
popularizaci vědy AV ČR, členem redakční rady časopisu Plasty a kaučuk.
Mimořádným počinem M. Raaba bylo vydání knihy
Materiály a člověk v roce 1999, v níž populárně vědeckou formou seznamuje čtenáře s
problematikou nauky o materiálech. V knize ukazuje, jak se nauka o materiálech projevuje v
každodenním životě.
Za svoji popularizační činnost byl M. Raab oceněn při příležitosti 50. výročí založení ÚMCH
(2009) pamětním listem. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci udělila M. Raabovi pamětní
medaili jako ocenění jeho dlouholeté spolupráce s fakultou.
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
24 Oct 2013