Studuje Biskupské gymnázium ve Žďáru nad Sázavou.
Navštěvuje stáž 4.7 Robotika pod vedením Ing. Jiřího Krejsy, PhD. v Brně v oddělení BO 2 – Odboru mechatroniky.
1. Jaké bylo vaše první setkání s vědou?
Věda mě zajímala už od dětství. Jen co jsem se naučil číst, začal mě můj dědeček zásobovat encyklopediemi o technice, biologii a fyzice. Hrozně mě to zajímalo a znal jsem je všechny téměř nazpaměť. Občas, když jsem něčemu nerozuměl, ochotně mi to vysvětlili rodiče, kteří jsou oba velmi dobře vzdělaní v přírodních oborech a můj zájem o přírodní vědy podporovali.
2. Jaké jste si vybral téma stáže?
Robotiku.
3. Proč jste se rozhodl nastoupit na vědeckou stáž a vybral si dané téma?
Vybral jsem si robotiku, protože jsem viděl několik televizních dokumentů o tomto oboru a hodně mě to zaujalo. Sice bych si nejradši vybral bioniku, protože jsem chtěl dělat roboty podle vzorů z živé přírody, ale tu jsem si bohužel vzít nemohl. Ale v žádném případě tohoto výběru nelituji, robotika mě zaujala víc, než jsem očekával a jsem s tímto oborem spokojený.
4. Můžete nám stručně přiblížit, jak stáž probíhá, co jste se v rámci ní naučil?
Učit se na skutečných robotech je pro začátečníka téměř nemožné, takže jsem si zkoušel principy, na kterých fungují, na robotických stavebnicích. Učil jsem se sestavovat základní mechanické modely podvozků s koly nebo s nohami a programoval jsem je v programech pro začátečníky. To už jsem docela zvládl, teď se učím používal Matlab, což je software, ze kterého se programují skuteční roboti. Už dokážu pomocí svého robota a Matlabu vytvořit v robotově „mysli“ jednoduchý obrázek okolí. Doufám, že než stáž dokončím, můj robot bude schopný vytvořit si mapu třeba mého bytu a pohybovat se v něm bez větších obtíží (tím myslím bourání do zdí nebo padání ze schodů).
5. Splňuje stáž vaše očekávání a co nového vám přinesla?
Stáž nesplňuje úplně všechno, co jsem si přál, ale to není tím, že bych měl třeba špatného lektora a pod., ale tím, že moje očekávání byla nesplnitelná. Doufal jsem, že hned od začátku budu stavět velké roboty, ale vzhledem k tomu, jak jsou neuvěřitelně složití, to prostě pro mě není možné. Ale jinak jsem se naučil dělat věci, které se mi určitě budou hodit. Programování a schopnost zvládat zatím jednoduché (a v budoucnu určitě i těžší) technické a konstrukční problémy není určitě k zahození.
6. Jak probíhá spolupráce s vaším lektorem?
Než jsem svého lektora uviděl, myslel jsem, že to bude tichý a nevrlý samotář utopený ve vědě. Ale hned na první schůzce jsem rychle změnil názor. Pomáhá mi, když si s něčím nevím rady a hlavně bere všechno s humorem. Je to i jeho zásluha, že mě robotika tak baví.
7. Láká vás daná vědecká oblast a chtěl byste se jí dále věnovat, popřípadě ji studovat na vysoké škole?
Ano, rozhodně o tom uvažuji. Robotika je velmi perspektivní obor a myslím, že s mechatronickým vzděláním bych se určitě neztratil.
8. Budete pokračovat ve vědecké práci i po ukončení stáže?
Po ukončení stáže se mi bude rychle blížit maturita, takže nejdřív udělám všechno pro to, abych střední školu úspěšně dokončil. Potom ještě uvidím, ale robotice bych se rád věnoval přinejmenším jako svému koníčku.
9. Ovlivní absolvování stáže váš výběr vysoké školy nebo vaše další studium?
Ano, už ovlivnilo. Na VUT v Brně se mi zalíbilo a i robotika mě oslovila, takže už mám v podstatě v plánu jít robotiku studovat a to přímo na VUT.
10. Jaké jsou vaše studijní a profesní plány a cíle do budoucna?
Mám vybudovaný jakýsi plán: po dokončení stření školy vystudovat robotiku a potom buď jít pracovat jako technik, nebo, když mi to hodně půjde, pracovat jako vývojář v oblasti robotických nebo bionických systémů.
Martin Kadlčík se zúčastnil 1. studentské vědecké konference projektu Otevřené vědy II, která se uskutečnila v Brně 11. dubna 2011.
Stážisté měli možnost prezentovat výsledky svých prací ze stáží před svými vrstevníky-studenty přírodovědných oborů, lektory, jejich pedagogy, spolužáky, rodiči a veřejností. Na konferenci zaznělo celkem 42 příspěvků z přírodovědných oborů.
© 2008–2012 Institute of Thermomechanics ASCR, v. v. i.