Pohled na začátky a aktivity České imunologické společnosti, která je
v současné době členem European Federation of Immulological Societies a International
Union of Immunological Societies, by byl neúplný, kdybychom se neohlédli na
historii imunologie v Československu a na začátky její organizace ve vědeckých
společnostech.
Začátky: 50. a 60. léta 20. století
První specializovaná centra výzkumu v imunologii u nás se vytvořila po roce
1950 a tento výzkum byl jako důsledek tradice zakotven v ústavech lékařské
mikrobiologie a imunologie na Karlově univerzitě v Praze, Plzni a Hradci Králové,
na Masarykově univerzitě v Brně a na Palackého univerzitě v Olomouci
v současném Česku, a také na Komenského univerzitě v Bratislavě a
Šafaříkově univerzitě v Košicích v dnešním Slovensku. Imunologická
činnost v těchto střediscích byla dále rozšiřována projekty, které vznikly a
byly realizovány v řadě výzkumných ústavů, především v ústavech
Ministerstva zdravotnictví, ale nejvýznamněji v nově vytvořených centrech
imunologie Československé akademie věd (ČSAV). Především aktivity těchto
imunologických center ČSAV vytvořily základ pro rozvoj imunologie jako moderního
vědního oboru v Československu a během určité doby - v 50. a 60. letech -
vzniklo to, co bylo později známo jako Pražská imunologická škola, neformální
skupina vedoucích imunologů a středisek koncentrované okolo pražských špičkových
pracovišť; činnost těchto vědců získávala podporu a spolupráci celé řady
univerzitních oddělení a výzkumných ústavů. Pražská škola imunologie si získala
mezinárodní věhlas - spolupracovala se špičkovými mezinárodními laboratořemi - a
dominovaly v ní osobnosti prof. Jaroslava Šterzla a prof. Milana Haška. Tomu jen
proto, že musel publikovat v našich, nikoli mezinárodních časopisech, unikla
Nobelova cena za objevné práce na imunologické toleranci. Zmíněným pracovním
týmům a dalším objevujícím se badatelům vděčíme za rozvoj oboru, který byl
náhle zastaven drastickým omezením vědeckých komunikací se svobodným světem po
Sovětským svazem vedené okupaci Československa v roce 1968. Toto omezení
uložené komunistickým vedením vedlo prakticky ke zničení osobních a
institucionálních mezinárodních kontaktů a spolupráce, a nezbytným důsledkem byla
vynucená restrikce kvalitní vědecké práce. Mnoho našich vedoucích imunologů
v té době nemohlo publikovat výsledky svých prací, především
v zahraničních periodikách, mnozí emigrovali do ciziny a dnes se s nimi
setkáváme v prestižních pozicích na univerzitách a ústavech po celém světě.
Tento přeryv činnosti se dařilo jen velmi pozvolna překonávat a trvalo až do
přelomu 70. a 80. let, než se situace poněkud zlepšila. Tento nešťastný vývoj
událostí měl ovšem také pod vlivem tehdejších politických tlaků svůj odraz,
v omezených možnostech organizace a práce v profesních a vědeckých
společnostech.
Přes všechny obtíže již v 60. letech imunologové v Československu
pociťovali naléhavou potřebu vzájemných kontaktů a spolupráce, koordinace výzkumu,
výuky a postgraduálního vzdělávání, což by mělo být zajišťováno na úrovni
odborné společnosti. Protože žádná imunologická společnost neexistovala, začali
imunologové své aktivity realizovat - v té době ovšem v rámci tehdejších
možností - pod záštitou odborných společností v příbuzných vědních
oborech, jako byly zvláště mikrobiologie, biologie, infektologie, biochemie a
revmatologie. Snahy založit samostatnou imunologickou společnosti byly totiž opakovaně
blokovány politicky motivovanými rozhodnutími. V roce 1969 se pod vedením prof.
Šterzla ustavila aspoň přípravná skupina pro založení Československé společnosti
imunologické a v následujícím roce byl ustaven Přípravný výbor
Československé společnosti imunologické jako spojující článek pro kontakt s
čerstvě ustavenou Mezinárodní unií imunologických společností (IUIS) v roce
1969. Na výzvu ke členství v plánované společnosti zveřejněné Přípravným
výborem odpovědělo pozitivně zhruba 400 vědců, výzkumných a praktických
pracovníků v imunologii. Byl vypracován plán činnosti a bylo rozhodnuto vyslat
reprezentanta na jednání IUIS v Interlakenu ve Švýcarsku v září 1970.
V dubnu 1970 jsme viděli první číslo Imunologického zpravodaje, oficiálního
periodika československých imunologů, které v letošním roce již píše svůj
32. ročník. Tento časopis od svého počátku přináší oficiální informace
Společnosti svým členům, odborné přehledy, originální práce, metodické články
a seznamy národních a mezinárodních kongresů a seminářů. Lze tedy uzavřít, že
národní Československá společnost imunologická u nás přes všechny potíže de
facto existovala a vyvíjela činnost již v roce 1970, i když tato existence
nebyla stvrzena de iure.
|
Historie