Článek je pokusem formulovat alternativní strategie pro budoucí psychologickou diagnostiku. Vychází z kritiky současné práce, ve které převažují jednorázová a krátkodobá vyšetření jedince či jednotlivých skupin. Často se užívají techniky, které mají odlišná teoretická východiska, unikající pozornosti uživatelů. Navrhuje se 6 alternativních strategií: a) Sledování intraindividuální proměnlivosti v činnostech člověka, b) Utváření osobnosti jedince v časném věku, c) Pohled na vlastní budoucnost jako součást osobnostního profilu, d) Longitudinální sledování dynamiky osobnosti, e) Historický čas jako součást psychologické diagnostiky, f) Vícegenerační vlivy na chování jedince. Naznačené strategie jsou dokládány příklady z literatury. Jejich rozpracování do prakticky použitelných technik si vyžádá spolupráci širších týmů. Bodoucnost teprve ukáže, zda naznačené úvahy budou nosné. |