Zkušenost onemocnění rakovinou je radikální konfrontací s lidskou konečností. Cílem výzkumu je porozumět zkušenosti žen, které prodělaly rakovinové onemocnění. Za tímto účelem bylo zkoumáno sedm žen s diagnózou rakoviny prsu, které se účastnily programu Mamma-Help. Byla užita metoda narativního rozhovoru, při němž byly zkoumané ženy povzbuzovány, aby ve spontánním vyprávění zprostředkovaly biografické události s jejich konkrétními situačními průběhy. Příspěvek informuje o výsledné fázi interpretace rozhovorů, která je zaměřena na celek zkušenosti jednotlivých žen. Pozornost je věnována tomu, jak je zkušenost onemocnění rakovinou prsu ztvárněna prostřednictvím figur, zápletek či žánrů životního příběhu. Zkušenost artikulovaná v rozhovorech naznačuje, že konfrontace s konečností lidského života je klíčovým momentem, od něho se odvíjí způsob narativní konfigurace. Nemoc ohrožující život je otřásající zkušeností nutící člověka předefinovat svůj zavedený způsob "bytí ve světě". Narativní konfigurace jsou výsledkem "biografické práce", jejímž prostřednictvím je znovu-nastolována určitá podoba kontroly a predikce běhu událostí. |