www.ilaw.cas.cz

Ústav státu a práva Akademie věd České republiky (ÚSP AV ČR) je nejstarším střediskem právního bádání mimouniverzitního typu v České republice. Je přímým pokračovatelem Ústavu státu a práva Československé akademie věd (do r. 1960 nesoucího název Ústav práva), který vznikl v r. 1955 spojením několika právněvýzkumných oddělení existujících v rámci tehdejší Československé akademie věd, vrcholné instituce československé vědy založené v r. 1952, jež vystřídala Učenou společnost Království českého (zřízena r. 1784) a Královskou českou akademii věd a umění (vznikla r. 1890).

Záhy po svém založení se ÚSP konstituoval v přední středisko základního právního výzkumu v tehdejším Československu. Rozvinul ambiciózní výzkumný program, mezi jehož priority náleželo bádání v těch právních odvětvích, kterým nebyla v české právní vědě v předválečném období věnována dostatečná pozornost, jmenovitě v odvětví mezinárodního práva veřejného a právní historie. Od svých počátků hrál ÚSP také významnou roli při vydávání nezanedbatelné části československých právních periodik. Kromě Právníka, nejstaršího českého právnického časopisu, jehož vydávání přešlo na ÚSP z Ministerstva spravedlnosti, zahájil ÚSP během 50. let vydávání tří zcela nových právnických periodik – Právněhistorických studií, Studií z mezinárodního práva a teoretického časopisu Stát a právo. Vedle toho byl ÚSP podobně jako ostatní složky nové Akademie věd pověřen zajišťováním postgraduálního právnického vzdělávání a získal oprávnění udělovat vědecké tituly v oblasti práva.

Na druhé straně ÚSP – ostatně tak jako celá Akademie věd – vznikal v době nástupu komunistického režimu. Právní věda se – vzhledem ke své roli – brzy stala předmětem přísné ideologické kontroly, což mělo samozřejmý vliv i na výzkum prováděný na ÚSP, jeho vědecká východiska a závěry. Postupně však s nástupem období „tání“ po r. 1956 začaly převládat svobodnější podmínky, jejichž vyvrcholením bylo pražské jaro r. 1968, mezi jehož přední protagonisty někteří ze zaměstnanců náleželi.

V 70. a 80. letech prošel ÚSP několika vlnami reorganizací. V souvislosti s nimi došlo k rozšíření rozsahu výzkumu tak, aby bylo možné odpovídat na nové výzvy v právní teorii i praxi. Ve výzkumných programech ÚSP se tak nově objevily takové discipliny jako srovnávací právo, právo životního prostředí nebo právní informatika a lingvistika. V tomto období na ÚSP vznikl i základ první automatizované databáze právních informací v Československu. ÚSP rovněž pokračoval v právněporadenských činnostech, které od svého založení prováděl pro potřeby státních orgánů i tehdy státem vlastněných podniků.

Kvalitativně novou éru pro právní výzkum přinesly politické a společenské změny po událostech z listopadu 1989. Následná reforma Akademie věd vyžadovala, aby se ÚSP vypořádal s mnoha úkoly sahajícími od změn v jeho právním postavení po rozpočtové škrty. Přes dočasné obtíže se podařilo udržet právní výzkum i ediční činnost na úrovni odpovídající dlouholeté tradici ÚSP. Proto když se zánikem Československa v r. 1993 byla zakládána Akademie věd České republiky, bylo zcela přirozené, že se jednou z jejích základních součástí stal i Ústav státu a práva.