Česká a světová věda ztratila významného fyziologa

Prof. Jiří Křeček (nar. 11. dubna 1923) založil v 50. letech ve Fyziologickém ústavu oddělení individuálního vývoje živočichů a člověka a zaměřil svůj výzkum na důležitá životní období v časné ontogenezi. Se svými spolupracovníky a žáky ukázal, jak se v kritických vývojových periodách formuje metabolismus živin, regulace objemu a složení tělesných tekutin, funkce ledvin a jak dozrávají fyziologické procesy, které ovlivní zdravotní stav jednotlivce na celý život. (Jeho jméno mj. zmiňuje prof. Helena Illnerová v rozhovoru – Na počátku byla šišinka, později uvědomění si vlastní odpovědnosti.) Varoval před nepříznivými důsledky předčasného odstavu a zásahu do přirozených kontaktů matky s dítětem a byl znám svými praktickými doporučeními o složení náhradní dětské výživy. Tato, ve své době převratná, představa natrvalo změnila přístup k novorozencům a kojencům a profesor Křeček se nesmazatelně zapsal do vývoje moderní pediatrie, mj. také díky své pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově i ve Fyziologickém ústavu, kde vychoval mnoho úspěšných pokračovatelů. Svůj celoživotní pohled na rozmanité aspekty tělesného rozvoje shrnul ve své nedávno publikované knize Jedinec: Gen – prostředí – vývoj (Academia, 2007), kde vědecky přesně a přitom poutavě popsal úlohu těchto tří faktorů v našem životě.

Česká a světová věda ztratila odchodem prof. Jiřího Křečka nejen vynikajícího znalce života z hlediska jeho individuálního vývoje, ale i renesančně vzdělanou osobnost, milující hudbu, literaturu a vysoké morální principy, které se projevily v jeho demokratických postojích a činech v kritických periodách českého národa, konkrétně v 70. letech normalizace a po sametové revoluci.